Deník má k dispozici kopii dopisu z regionálního centra ve Slatiňanech, kde byla dívenka zkušebně tři dny. Tamní sociální pracovnice manželům mimo jiné napsala, že její další pobyty kvůli náročnosti péče nelze uskutečnit. Doporučila specializovanou službu v Domově pod hradem Žampach. „Tam je ale pro děti se speciálními potřebami z východočeského regionu jen jedno místo. To je absolutně nedostatečné,“ řekl Zářecký. „Odmítnuti jsme byli například i v zařízení v Rychnově nad Kněžnou,“ dodal.

Chybí odborníci

S podobnými problémy se bohužel potýkají i jinde. Rodiče některých dětí s duševními potížemi čekají třeba půl roku na odbornou psychoterapeutickou pomoc. Kapacity – medicínské i sociální - totiž zoufale chybí. Atestovaných dětských psychiatrů je v Česku necelých dvě stě, z toho polovina je v důchodovém věku nebo se k němu blíží. A ročně se na dráhu dětského psychiatra vydá jen šest až sedm mladých lékařů. Podobně klinických psychologů je u nás necelá tisícovka, ale zaměření na nejmladší generaci má jen desetina z nich. Naopak dětí, které každoročně potřebují odbornou pomoc, jsou řádově tisíce.

Na duševním zdraví dětí se může podepsat řada faktorů.
Duševních nemocí u dětí přibývá. Včasný zásah může odvrátit katastrofu

„Je třeba motivovat mladé lidí ke studiu dětské psychiatrie nebo vývojové psychologie. To ale potrvá léta. Nyní je proto nutné, aby k duševnímu zdraví dětí byli vnímaví odborníci, kteří s nimi přicházejí do styku. To jsou hlavně pediatři či učitelé,“ apeluje ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová. Rodičům, kteří hledají pomoc pro své potomky, doporučuje obrátit se v takových případech na příslušný krajský úřad. „Ten zodpovídá za síť a dostupnost sociálních služeb. Měl by tedy poradit, koho kontaktovat,“ řekla Deníku.  

Zikmundová by uvítala i legislativní ukotvení pozici tzv. sociálního pedagoga, který je nápomocen dětem i rodičům. Zatím jich působí po republice jen pár, finance si na ně totiž musí shánět samy školy.

Zhoršení za covidu

Rodičům respektive dětem mohou pomoci i centra duševního zdraví s multidisciplinárními týmy. I těch je ale v Česku doposud málo. Pracují tam dětští psychiatři, psychologové, zdravotní sestry, sociální pracovnice, speciální pedagogové, rodinné poradkyně či terapeutky. „V covidových letech u dětí výrazně přibylo úzkostí, depresí nebo sebepoškozování,“ řekla dětská psychiatrička Lucia Vašková působící v centrech duševního zdraví v Praze a Berouně.

Primář dětského oddělení NsP Havířov MUDr. Hynek Canibal.
Obezita u dnešních dětí je hrůzostrašná, říká pediatr Hynek Canibal

Na ministerstvu zdravotnictví si podle mluvčího Ondřeje Jakoba složitou situaci uvědomují a snaží se ji zlepšovat. „Nedostatek zdravotnického personálu, včetně dětských psychiatrů, je patrný napříč Evropou a okamžitá řešení se hledají obtížně,“ sdělil Deníku. Problém je i v tom, že dětská psychiatrie je samostatným oborem až od roku 2015. V případě, že rodiče nemohou pro dítě lékaře najít, mají se podle Jakoba obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu, která má povinnost péči zajistit.

Jak upozorňuje Jitka Vrbová z Mezinárodního vězeňského společenství, „rizikovými dětmi“, které často potřebují psychologickou pomoc, jsou třeba i ty, které mají jednoho nebo oba rodiče ve výkonu trestu. „S brněnskou Masarykovou univerzitou spolupracujeme na výzkumu, který bude hotový příští rok. Zjišťujeme, jaký vliv to má na psychický vývoj těchto dětí, kterých je podle odhadů každoročně až čtyřicet tisíc,“ řekla Deníku.