Ač se řadí mezi veverkovité, na stromech byste je hledali marně. Dobře jim je v norách. Do Českého středohoří dorazila další skupina syslů obecných. Tentokrát s návratem tohoto ohroženého druhu pomohla zoologická zahrada z Norimberku.

V polovině července dorazilo z Německa jedenáct samečků a osm samiček. Kde přesně byli vypuštěni, zoo neupřesnila, jedná se ale o místo nedaleko jistého letiště. Právě letiště jsou díky udržovaným trávníkům, které syslové milují, vyhledávané lokality. Úkol nové skupiny je jasný – navýšit stávající populaci syslů v Českém středohoří. „Cílem vypuštění do přírody je vytvoření nové syslí kolonie, díky které se umožní genetická výměna s těmi už přítomnými,“ vysvětluje Nicola Mögel z norimberské zoo.

Samotná německá populace je už od 80. let vyhubená, v budoucnu by se proto mohlo stát, že se jedinci z české kolonie do Německa opět vrátí. Původně se syslům dobře dařilo na německé části Krušných hor.

Od roku 2017 už norimberská zoo do přírody vysadila více než padesát zvířat. Sekunduje tím většímu záchrannému programu Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Ta před rokem na kopci Milá vypustila 85 syslů.

Doplatili na scelování

I v České republice byl sysel v podstatě vyhubený. „V 50. letech byl označován za škůdce. Kvůli změnám v zemědělském hospodaření z naší krajiny téměř vymizel. Syslové doplatili na rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků,“ připomíná zástupce ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Pavel Pešout.

Podle organizace Alka Wildlife se tento hlodavec vyskytuje v Česku na 39 lokalitách. „Celkový počet lokalit je posledních deset let stabilní, některé kolonie však přibývají a jiné zanikají. Početnost se odhaduje na 7 500 jedinců, přičemž posledních deset let mírně stoupá,“ stojí ve zprávě projektu Sysli pro krajinu, krajina pro sysli za rok 2019. Populace jsou ale navzájem izolované a jako takové jsou náchylné na příbuzenské křížení a pokles genetické diversity. Nová krev z Německa je proto více než potřeba.

Mimo České Středohoří můžete sysly potkat i na Karlovarsku, ale především pak na jihu Moravy.

Sysel má v krajině řadu nepřátel. Zvířata i stavby

Sysel obecný je kriticky ohroženým druhem. Nemůže se ale v budoucnu přemnožit jako jiné živočišné druhy, které byly v minulosti vráceny do přírody? „Otázka přemnožení je v blízké budoucnosti spíše nereálná,“ říká Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Kolik jedinců může mít česká populace, aniž by došlo k přemnožení syslů?
Uvést konkrétní „cílové“ číslo je velmi těžké. Dlouhodobým cílem Záchranného programu je mimo jiné vytvořit celkem pět metapopulačních systémů výskytu sysla obecného na území ČR, přičemž celková početnost v každé z pěti metapopulací by neměla být nižší než 2500 jedinců po období alespoň deseti let. Takovéto počty by mohly v ideálním případě zajistit stabilní výskyt sysla obecného v ČR.

Tereza Brzobohatá.Zdroj: archiv Terezy BrzobohatéJe tedy přemnožení v našich podmínkách vůbec možné?
V kontextu toho, jak ohromné úsilí různí odborníci a instituce vynakládají na záchranu tohoto hlodavce, je otázka přemnožení sysla v blízké budoucnosti spíše nereálná. K přemnožení ovšem může dojít lokálně, například v Mladé Boleslavi na Radouči začíná syslí kolonie narůstat do nezdravých rozměrů. Na druhou stranu ještě před pár lety se vyskytovaly stovky syslů v Praze na letišti Letňany, ovšem dnes je lokalita považována za zaniklou, jelikož zde nebyl za poslední dva roky spatřen žádný jedinec.

Má v přírodě sysel nějaké predátory?
Sysel má spoustu nepřátel, ať už jde o predátory, jako jsou tchoř, liška, dravci či kočky, anebo měnící se životní prostředí. Kromě predátorů sysly ohrožuje zejména absence odpovídajícího managementu travního porostu (zarůstání lokalit vysokou vegetací), náhodné výkyvy počasí, rozvoj výstavby – respektive přeměna lokalit na stavební pozemky a procesy spojené s genetickou izolovaností.

Jak můžeme přítomnost sysla v přírodě zjistit? má nějaké výrazné pobytové znaky?
Nejnápadnějším pobytovým znakem jsou nory s vyhrabanou zeminou. Na těchto výhrabcích jsou často vidět zbytky syslí potravy, kterou si sem nosí – ať už vyloupané klásky z různých trav, rostlinné zbytky nebo krovky brouků.

Provozuje v současné době AOPK další záchranné programy na návrat nějakého ohroženého živočicha do přírody?
V současnosti je do přírody kromě syslů obecných navracena také perlorodka říční. Dále se AOPK ČR věnuje například užovce stromové a hnědáskovi osikovému. Více informací o konkrétních záchranných programech se můžete dočíst na internetové stránce Záchranných programů www.zachranneprogramy.cz.

Může sama veřejnost nějakým způsobem k těmto záchranným projektům přispět? Pokud ano, jaké jsou možnosti?
Veřejnost se určitě může zapojit, například může zaznamenat svá pozorování do aplikace BioLog. Každá informace o rozšíření zvláště chráněného živočicha na území naší republiky je pro nás velice cenná. Obecně samozřejmě 2platí také to, že k přírodě je potřeba chovat se s respektem a ohleduplností.