Výstavu, která je věnována veřejností téměř zapomenuté genocidě Romů a Sinti, zahájí starosta města Roudnice nad Labem Václav Urban. K výstavě promluví i poslankyně Spolkového sněmu za SPD Daniela Kolbe z Lipska.

„Celá akce mohla proběhnout díky podpoře a pomoci Romského kulturního centra v Brně, Dokumentačního a kulturního centra německých Romů a Sinti v Heidelbergu, Romského sdružení Indigo v Děčíně, Městského úřadu a spolupracovníků Městské knihovny v Roudnici nad Labem,“ sdělil Deníku koordinátor Klaus Fiedler z SPD AG Euroregion Elbe-Labe z Pirny.

Výstava je rozdělena na tři samostatné části: „Odkud Romové a Sinti pocházejí“, „Genocida Romů a Sinti za Protektorátu Čechy a Morava“ a „Perspektivy soužití romské menšiny s většinovou částí společnosti“.

Ke zhlédnutí budou životopisy romských aktivistů, kteří se aktivně zasazují o zlepšení vzájemných vztahů. K vidění budou též dřevěné exponáty řezbáře z Pirny, věnované tomuto tématu. Návštěvníci budou mít možnost zhlédnout film, ve kterém se objevují svědecké výpovědi přímých účastníků této pohnuté doby.

Výstava bude otevřená do 11. května v Městské knihovně Ervína Špindlera v Roudnici nad Labem.

Otevřeno bude v pondělí až středu a v pátek od 9.00 do 16.00 hodin.

Užitečné informace

Sinti nebo Sintaje název romské nebo cikánské populace v Evropě. Jde o tradiční kočovníky, dnes jen malé procento skupiny zůstává neusídleno. V dřívějších dobách žili Sinti často na okrajích komunit.

Sinti mluví verzí romštiny zvanou Sinti-Manouche, na kterou měla silný vliv němčina.

Původ názvu Sinti je nejistý, podle některých studií je možné, že vznikl v 18. století, pravděpodobně z nějakého tajného jazyka založeného na němčině. Často se srovnává s názvem Sindhů z jižní Asie. Sindh, historický region na indickém subkontinentu a dnes provincie Pákistánu, v 11. století opakovaně napadl Mahmúd z Ghazny a způsobil migraci mnoha místních lidí. Názor, že Sinti je odvozen od Sindhi, šíří samotní Sinti. Jejich tvrzení však není prokazatelné.

Perzekuce za II. světové války

Evropští Romové se v letech 1933 1945 na územích kontrolovaných nacistickým Německem stali obětí hromadné perzekuce. V Německu byla nejprve přijata opatření vylučující Sinti a ostatní Romy ze společnosti (zákaz sňatků s tzv. árijci, zákaz výkonu kočovných živností atp.). Postupně vzniklo na území Německa mezi lety 1935 1938 několik internačních táborů, ve kterých byla soustředěna část Romů.

Na konci roku 1938 vydal šéf SS a německé policie Heinrich Himmler výnos o potírání cikánského zlořádu, na jehož přípravě se podíleli odborníci na „rasově-biologický výzkum“ pod vedením dr. Roberta Rittera z „Výzkumného ústavu rasové hygieny a populační biologie“ spolu s policejními experty. Všechna opatření proti Romům byla řízena kriminální policií. Jejich cílem podle uvedeného výnosu byla „rasová separace všech Cikánů od německého národa“. V roce 1939 bylo Romům nařízeno usadit se a byli spočítáni.

Kdo jsou:

- Manušové, stejně jako Sinti (němečtí Romové), se nyní za Romy nepovažují, ačkoli dříve tomu bylo naopak.

- Jenišové (180 000) nejsou etnicky Romové, ale převzali jejich způsob života.

- Jerli jsou ruští Romové.

- Kalderašové jsou rumunští kotláři. Typickým jejich příjmením je Demeter.

- Kale jsou španělští a finští Romové.

- Lovari je profesní označení maďarských koňských handlířů. Jejich typickým příjmením je Sarkozi.

- Během holocaustu ze 6000 českých Romů (2000 žilo v Čechách a 4000 na Moravě) jich zahynulo 90 procent. Nynější čeští Romové pocházejí ze Slovenska, odkud jich odešla celá třetina.