Kliknutím zvětšíteDolce vita, tedy sladký život. Tak to v Itálii vypadalo ještě před měsícem. Tehdy se z milánského letiště na pražskou Ruzyni vracel student ústecké univerzity Michal Kubů. Předtím zasvětil celý zimní semestr v rámci mezinárodního programu Erasmus studiu politologie v Janově na pobřeží Středozemního moře. Doteď si píše s mladými lidmi ze zemí, kde je pandemie koronaviru už v pokročilejším stadiu než u nás. I proto vítá razantní opatření české vlády. A to včetně zákazu vycházení na veřejnost bez zakrytí obličeje. „Plně je chápu. Itálie i Španělsko s podobnými opatřeními otálely,“ upozorňuje 22letý student z Litvínova. Lidé by si podle jeho názoru měli v současné době více pomáhat.
Rezonovala pandemie koronaviru Itálií, když jste se z ní vracel?
Odlétal jsem 21. února. Nejspíš nikdo v Itálii tehdy nepředpokládal, že by se to tam tak rozšířilo. Před odletem jsem byl i v Miláně, tedy v jednom z epicenter nákazy. A bylo tam živo jako vždycky. Roušku mělo jen pár Číňanů. Na letišti psali, že nám změří teplotu, ale stejně nám nikdo nic neměřil. Pár dnů nato bylo všechno jinak.
Jak se během následujícího období zařídila univerzita v Janově, kde jste studoval?
Univerzita je zavřená. Stejně jako všechny školy v Itálii. Ale i mně, i když jsem řádně ukončil semestr, posílají informační e-maily. Ostatní „erasmáci“, kteří tam měli zůstat i na letní semestr, zatím nevědí, co bude: jestli se tam vrátí, nebo je to absolutní konec.
Jak jsou na tom studenti, se kterými jste byl v Janově v denním kontaktu?
Bydlel jsem s klukem, který měl rodinu v Miláně. Teď se tam nemůže kvůli karanténě vůbec dostat. Přitom to jsou dvě hodiny cesty vlakem. Předpokládám, že podobných případů rozdělených rodin bude v Itálii spousta. Další moje spolubydlící, která v Janově měla být až do konce akademického roku, se kvůli zrušení výuky vrátila domů do Ománu. Tam jí zjistili pozitivní test na koronavirus. Teď je v nemocnici, i když má lehký průběh.
Co se dělo, když jste se vrátil do Čech?
Týden po příjezdu mě kontaktovala koordinátorka UJEP přes Erasmus s pokyny, jak mám postupovat vzhledem k tomu, že jsem byl v rizikové oblasti. Zavolal jsem na Krajskou hygienickou stanici. Epidemiolog se mě ptal, kde všude a kdy jsem tam byl. Pak vyhodnotil, že v době, kdy jsem byl v Janově a Miláně, tam koronavirus nebyl a můžu tedy chodit ven. S tím, že kdybych měl horečku nebo bolesti kloubů, mám mu zavolat. Po 12 dnech jsem začal kašlat, bolelo mě v krku a hlava. Radši jsem tedy nešel do školy a zavolal mu. Epidemiolog mě ale uklidnil, že COVID-19 to není, že to vypadá spíš na nachlazení. Bylo to tak a teď už jsem zdravý.
Jak se díváte na razantní opatření české vlády, kterými se snaží zmírnit šíření koronaviru v zemi?
Plně je chápu i proto, že mám přátele ze zahraničí, kde už vládní opatření pokročila. Itálie i Španělsko s podobnými opatřeními otálely. Já jsem se snažil chovat maximálně bezpečně ještě předtím, než vláda vyhlásila povinné nošení roušek. Když jsem šel ven nakoupit, bral jsem si respirátor a gumové rukavice. A mrzelo mě, že byli lidé, kterým bylo něco podobného absolutně jedno. Na druhou stranu to není úplně a jenom vina lidí, roušky a respirátory u nás prostě nejsou. Přitom hlavně prodavačky je potřebují nejvíc.
Od profesorů jste dostal samostatnou práci na doma. Studenti některých oborů ústecké univerzity ale kvůli nouzovému stavu musí do služeb státu. Co kdyby se to dotklo i vás?
Já bych to uvítal. Mám sedět doma, nebo někomu pomoct? Teď bychom si měli všichni pomáhat a být na sebe ohleduplnější víc než kdy jindy. Navíc ti studenti díky tomu získají praxi.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
