V jeden den jsem Karel I. ze Schwarzenbergu i Karel IV., říká herec Václav Vydra

V sobotu to budete mít náročné. V jeden den hrajete v ústeckém kraji Karla Filipa ze Schwarzenbergu i Karla IV…
Nejdůležitější je, aby Karel Filip ze Schwarzenberga stihl z bitevního pole u Chlumce odjet natolik včas, aby se z něj s dostatečným předstihem stal v ústecké Brné Karel IV. Vlastně se nejedná úplně o hraní role, kde by bylo potřeba se učit nějaký text. Tuhle „roli“ dělá jen čas, respektive událost, v níž představujeme historickou osobnost. A tu zase dělá kostým. Můj vlastní přínos spočívá hlavně v improvizaci.

To si úplně nemyslím, protože jako otec vlasti musíte být důstojný. Není to jen v kostýmu.
Improvizuji, reaguji na situaci kolem a samozřejmě jde o hraní v tom smyslu, že jako Karel IV se musím tvářit trochu jinak, než když vystupuji třeba jako generál Custer. Navíc i v pojetí Karla IV. je rozdíl, jinak vypadá a chová se v Noci na Karlštejně a něco jiného je právě ve našem volném improvizačním pojetí v Brné, kde na slavnosti přijedeme coby družina s vládcem v čele.

Zmínil jste generála Custera. Ten se ale proslavil tím, jak v červnu 1876 v bitvě u Little Big Hornu zemřel.
Generála Georga Armstronga Custera předvádíme od roku 2000, ale není to ukázka bitvy, kde skutečně spolu s vojáky 7. kavalérie padl. My to máme pojaté jako přehlídku, co všechno koně a lidé zvládají. Je tam parkur i ukázka práce se zbraněmi.

Ústecké muzeum připomene historickou oslavu bitvy u Chlumce a stavbu pomníku

Zbraně jsou originální?
Kdepak, originály jsou na takové ukázky příliš vzácné a drahé a nikdo by nechtěl třeba v ukázkách historických bitev riskovat, že si ji poškodí. To se samozřejmě netýká jen zbraní, ale i oděvů či doplňků.

Kdybyste si měl vybrat, která z postav, které budete v sobotu představovat, je vám bližší?
Mám rád Karla Filipa ze Schwarzenberga, což je mimo jiné dané místem, kde vystupoval. Bitva u Chlumce, která tam proběhla v roce 1813, byla opravdu velká a letos je její 209. výročí. Nicméně historických postav mám rád více. Třeba blízký je mi i Alfred II. Windischgrätz, což byl syn generála Windischgrätz známého z písničky. Ten byl roku 1866 zraněn v bitvě u Hradce Králové, zranění přežil, a nakonec zemřel na svém zámku u Tachova. Údajně se účastnil honu, nachladil se a to ho stálo život.

V jeden den na dvou místech. Jak to zvládá kůň?
Ten naprosto báječně, protože je ve vozíku, kouká ven a baví ho, jak rychle se přesunuje a přitom nemusí vyvíjet žádnou námahu.