Kdo si ze své návštěvy Galerie a muzea litoměřické diecéze pamatuje unikátní obrazy Petra Brandla, byl by nyní překvapen. Už je tam nenajde, protože je v historickém domě na Mírovém náměstí v Litoměřicích nahradila díla jiného významného autora baroka.

V expozici litoměřické diecéze je nejpočetněji zastoupeno právě barokní umění. Dvě díla Petra Brandla Sv. Jeroným a Sv. Eustach byla vystřídána dvěma díly Antona Kerna, obrazy Sv. Barbora v žaláři a Bohosudovská Pieta nesená dvěma andílky.

Obraz Antona Kerna: Svatá Barbora v žaláři.Zhotovení obou obrazů, respektive jednoho velkého a tří menších obrazů, objednal farář z Rozběles František Jan Zinke u Antona Kerna roku 1737 pro kapli sv. Jana Nepomuckého v Chrástu u Rozběles. Kaple byla díky následné nevhodné úpravě roku 1868 zničena a na jejím místě byla vystavěna novogotická stavba. Obrazy byly přemístěny do kostela sv. Václava v Rozbělesích a posléze na děkanský úřad v Děčíně. Ostatní obrazy z původní kaple sv. Jana Nepomuckého se ztratily. Oba dochované obrazy byly roku 1998 restaurovány na náklady Biskupství litoměřického.

Anton Kern se narodil roku 1709 v Děčíně, v deseti letech vstoupil do jezuitské školy v Bohosudově, kde ho objevil dvorní drážďanský malíř Ital Lorenzo Rossi. Rossi byl pověřen i získáváním uměleckých děl pro drážďanský dvůr. Při návštěvě Bohosudova rozpoznal u mladého Kerna malířské nadání, a proto ho vzal s sebou nejprve do Drážďan a po té do učení ke svému bratrovi do Benátek. Po vyškolení v malbě se Kern vrátil nejprve nakrátko do Drážďan, ale posléze pobýval patrně u svého bratra v Krupce, odkud dojížděl za prací do Prahy.

GALERIE A MUZEUM LITOMĚŘICKÉ DIECÉZE sídlí v původně gotickém domě čp. 24 na Mírovém náměstí, díla ze sbírek Biskupství litoměřického jsou zde zpřístupněna od roku 1995. Více informací naleznete na webu Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích www.galerie-ltm.cz, která Galerii a muzeum litoměřické diecéze provozuje.

V severních Čechách se zachovalo poměrně dost Kernových prací, nejvíce jich nalezneme v cisterciáckém klášteře v Oseku, kde se dochovala i díla Benedikta Kerna, bratra Antona. Kromě svého působení v Čechách Anton Kern nepřerušil kontakt se Saskem a roku 1738 byl pověřen zhotovením několika maleb pro příležitost sňatku dcery Augusta III., Marie Amálie. V letech 1738 až 1741 pobýval na útraty saského krále v Itálii, aby upevnil svůj umělecký projev. Kern byl nesporně talentovaný malíř a v Sasku dosáhl významného postavení, naneštěstí roku 1747 ve věku 38 let náhle zemřel.

Návštěvníci Galerie a muzea litoměřické diecéze se nyní mohou potěšit dvěma nově vystavenými díly tohoto „benátského mistra saského a českého rokoka", jak Kerna nazval Pavel Preiss ve svém katalogu Kernova díla.

Biskupství litoměřické plánuje uspořádat odbornou přednášku docenta Martina Zlatohlávka o díle Antona Kerna. Docent Zlatohlávek je historik umění specializující se na staré umění a autorem obsáhlé monografie věnované Antonu Kernovi vydané Národní galerií v roce 2009.

Obraz Antona Kerna: Bohosudovská Pieta nesená dvěma andílky.Expozice litoměřické diecéze je kvalitou vystavených děl unikátní nejen v rámci České republiky. Vystavena jsou díla velké umělecké hodnoty ze sbírek Diecéze litoměřické od období románského po pozdní baroko. Díky znalosti a osvícenosti litoměřických biskupů a představených jednotlivých farností byla nakupována umělecká díla a byli oslovováni významní umělci k výzdobě chrámů a dalších církevních prostor jmenujme například Karla Škrétu, jednoho z nejvýznamnějších autorů českého baroka, kterého pro litoměřickou diecézi angažoval první litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Šlejnic.

Zpracovali Ivo Chrástecký a Alena Beránková