Akciové společnosti Vršanská uhelná a Severní energetická organizují exkurze do těžebních lokalit, tedy do lomů, za plného provozu a na rekultivace pod názvem Uhelné safari od roku 2009. „Veřejnosti tak umožňujeme zblízka se seznámit s technologií těžby hnědého uhlí, ale i obnovou krajiny po těžbě. Za dobu trvání projektu se s touto činností seznámilo 13 100 návštěvníků z celé České republiky i ze zahraniční," říká mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová. A zájem o Uhelné safari neopadá, ba právě naopak.

Těžaři mají pro zájemce připraveny tři specializované trasy po dvou lomech, ale i po rekultivovaném území. „Těžba hnědého uhlí povrchovým způsobem na desítky let narušuje původní krajinu. Zákonná norma však těžaři nařizuje její obnovu. Bezprostředně za postupem lomu je tak možné vidět rozpracované rekultivace." A přidávají ze statistik: Od roku 1953 bylo na Mostecku rekultivováno a k novému využití navráceno více než 7 000 hektarů ploch.

Co je uhlí?Uhlí obsahuje organickou hmotu tvořenou uhlíkem, vodíkem, kyslíkem a malým procentem dusíku, síry a dalších příměsí. Dále obsahuje minerální hmotu (křemen, jíly, karbonáty, pyrit) a vodu. Organická hmota vytváří v uhlí hořlavinu, minerální látky pak po spálení tuhý zbytek popel. Čím je uhlí geologicky starší, tím je bohatší na uhlík a chudší na ostatní prvky.

Trasy jsou zajímavé i pro ty, kdo se na jakékoli úrovni zabývají mineralogií. V lomu ČSA byla v roce 2009 nalezena pozoruhodná lokalita markazitu. Krystaly nerostu jsou vázané na jílovce v těsném podloží uhelné sloje. Vedle hojně zastoupeného kyzu kopinatého s dvojčatými srůsty se tu vyskytují jedinci s charakterem protažených osmistěnových krystalů. Velké krystaly markazitů jsou často povlečené drobnými krychlemi pyritu. V současné době se krystaly vyskytují v podloží uhelné sloje u zlomu Eliška v oblasti bývalého hlubinného dolu Quido.

Rozštěpená uhelná sloj a bezeslojné pásmo, území dnešního lomu Vršany, je poznamenáno střídáním dílčích sedimentačních prostředí řečiště, jezera, zálivu, uhlotvorné bažiny. Takový vývoj vedl k častému přerušování uhelné sedimentace a rozčlenění uhelné sloje do více lávek. Uhlonosnou sedimentaci ukončilo zvýšení hladiny pánevního jezera. Svrchní vrstvy terciérních sedimentů tvoří jíly a jílovce.

Trasy exkurzí jsou přitažlivé nejen kvůli možnosti vidět zblízka technologie, ale i z pohledu geologického, biologického a ekologického. Koneckonců, mezi známá místa vzniklá na místě rekultivací patří jezero Matylda či mostecký hipodrom.

Více se dozvíte na www.uhelnesafari.cz.

Novodobí dinosauři: Výška jako vyhlídková plošina Petřína nebo 76 lokomotiv pohromadě

Rýpadlo KU800 (vlevo) je kolesového rýpadlo pro těžbu skrývky. Svou výškou (51 m) by dosáhlo až k vyhlídkové plošině petřínské rozhledny. Za hodinu odtěží tolik zeminy, že by naplnila bezmála čtyři 25metrové plavecké bazény (2 500 kubíků). Koleso s 15 korečky má průměr 13,5 metru. (což je 18x více než průměr standardního cyklistického kola). Pohybuje se pomocí 3 hydraulických ližin. Jeden jeho krok je dlouhý 2 metry. S ohledem na obrovskou hmotnost dosahující necelých 4,5 tisíce tun je to pohyb impozantní.

Rýpadlo KU300 (uprostřed) je podstatně menší než skrývkové KU800. Také jeho úkol je jiný těží uhlí. Stroj o výšce 7 patrové budovy (28 m) a šířce fotbalového hřiště (66 m) vytěží až 1 200 tun uhlí za hodinu. Pohyb mu umožňují housenicové pásy. Stejně jako rýpadla skrývková i „třístovku" pomáhá řídit počítač. Jeho tříčlenná posádka je ale nezbytnou podmínkou jeho fungování.

Korečkové rýpadlo RK5000 (vpravo) je největším unikátem, jediným svého druhu v České republice. Je to kráčející obr, který se pohybuje pomocí zvonu po přímé kulové dráze. Popolézt umí o půl metru na jeden krok. Zajímavostí je řetězový výložník, který umožňuje těžbu i směrem ze svahu. Stroj váží 5,5 tisíce tun tedy asi jako 76 elektrických lokomotiv. Vytěží 2 000 kubíků zeminy za hodinu. Ta je pak pomocí kilometrů dlouhých pásových přepravníků převezena až ke 156 m dlouhému zakladači ZP6600 a uložena do tzv. vnitřní výsypky.

Rekultivace jsou také domovem pro zvěř

Na rekultivacích, které po vytěžení uhlí na Mostecku vznikají, můžete pouhým okem pozorovat desítky biologických druhů.

Typická pro honitbu vzniklou na lesnických rekultivacích jsou stáda muflonů či divokých prasat, která vždy byla významnou lovnou zvěří.

Liška je nejrozšířenější středně velkou šelmou České republiky a vlastně i celé severní polokoule. Nechybí tedy ani mezi zástupci fauny v obnovené krajině. V těžebních lokalitách se lišky nesmějí krmit, naučily se totiž využívat zbytků svačin zaměstnanců.