Jisté je, že tuto jemnou energii mnohem silněji dokázali zachytit už naši dávní předkové. V době předkřesťanské to byly nejrůznější pohanské národy, na našem území zvláště Keltové. Ale svatyně či obětní místa tu budovali už lidé doby bronzové a nezřídka i starší kultury, což dokazují archeologické nálezy. O tom už byla zmínka ve včerejším vydání Deníku. Dnes se společně vydáme po některých z nich.

Hrady a zámky

Patrně nejbizarnější pověsti se vážou ke hradům Trosky a Houska, kde se prý otevírá brána do pekla. Na Housce jsou prý silné negativní vibrace, které pociťují zvláště citliví jedinci. Řada lidí potvrdila pochmurný ráz zalesněné krajiny, odkud je skvělý výhled na kultovní místo České země horu Říp. Těžko ale potvrdit, zda jde o skutečně negativní záření vycházející ze skály, na níž je hrad vystavěn, či turisticky atraktivní náplň jinak zapomenutého hradu.

Podobně se můžeme dívat i na Trosky. Podle specialisty na geomantii, čili jemnou zemskou energii, mohlo místo tvořit posvátnou lokalitu vzhledem ke svému tvaru.

„Každý, komu se podařilo sledovat východ či západ slunce mezi špičkami Trosek, potvrdí, že šlo o působivý zážitek. Ostatně, už starověcí bohové byli znázorňováni s rohy, mezi kterými září slunce. Je velmi pravděpodobné, že místo využívali dávní obyvatelé oblasti ke svým obřadům," tvrdí Jan Kroča ve své knize Tajemná místa Jizerských hor a Pojizeří.

Dalším hradem podobného významu je bezpochyby královský Bezděz, kde ještě před postavením strážního hradu pořádali pohané své obřady, protože vytušili zvláštní silová pole vábící k sobě poutníky. Křesťanští misionáři toto místo využili ke stavbě kostela. Což ostatně není jediný případ a v takovýchto svatyních pak cítíme zvláštní klid, jakoby byla „promodlená" celými staletími a setrvával v nich dosud odraz dobrých myšlenek a upřímných přání.

Podobně magickou přitažlivost a údajně pozitivní náboj má hrad Střekov, ale také Frýdštejn na Maloskalsku. Právě tady prý podle pověsti podepsal „Faust Jizerských hor" doktor Kittel svou smlouvu s ďáblem, pomocí níž ale na druhou stranu lidem prospíval léčivou mocí…

Zvláštním místem je podle odborníků na záhady také zámek Frýdlant, postavený na místě bývalé sopky, z níž údajně stále tryská proud energie a činí toto místo velmi pozitivním. Jako protiklad se tu ale podle badatelů v oblastech zvláštních jevů vyskytují velmi negativní místa dračí skála, palouk víl a černé jezírko.

Léčivé prameny

Podobně silná energetická pole cítí lidé také v okolí pramenů (pramen Nisy, Ploučnice, Křinice) studánek (Kittelova nebo Zdislavina) a kaplí.

Pramenům lidé připisovali silně léčivé účinky, což je případ Zdislaviny studánky u Lemberka. Přestože podle hydrologů nemá voda žádné zvláštní složení. Možná k jejímu věhlasu a legendě o zázračných uzdraveních přispěla laskavost, oddanost nemocným včetně těch nejchudších a ošetřovatelská zkušenost hradní paní.

Opakem zázračně uzdravujících studánek a magických pramenů řek jsou takzvané čertovy studny. Jak už z názvu vyplývá, jejich voda byla považována za „mrtvou".

Podle Jana Kroči sloužila taková voda například k zacelování ran, zamezování infekcí, ale také k věštění. Jednu z nich můžeme najít například nedaleko Bukové hory v Jizerkách.

Mysterium kamenů

O zvláštním významu kamenů, viklanů a mimořádných skalních útvarů s magickou přitažlivostí by se také daly napsat celé knihy (což se také děje). Na závěr tohoto stručného výtahu, který má především přispět k pohodě, ale i dobrodružné stránce prázdnin, snad alespoň malá zmínka na toto téma.

Už z antické mytologie známe obětní skály, z nichž se shazovaly živé oběti na usmíření bohů (či alespoň zachování poslušnosti lidského stáda). Nemusíme ale cestovat do Středomoří. I v naší zemi je řada míst, která svým názvem Krkavčí skála, Pohaniště apod. odkazují na rituální pozadí těchto míst. Patří k nim i Průčelská rokle na Labi.

Snad patří k novodobým mýtům i ten, že právě toto romantické místo s divokými skalisky, suťovými poli a vodopádem posloužilo prý jako inspirace pro autora příběhů o statečném indiánském náčelníkovi Karla Maye, který se narodil na německé straně Krušných hor a krátkou dobu žil i v Ústí nad Labem.

Odhalte roušku tajemství skalního labyrintu

Rouškou tajemství byly odjakživa zahaleny také jeskyně. Podle legend se v nich skrývaly poklady, podle nálezů nadšených jeskyňářů sloužily mnohdy podzemní labyrinty i jako úkryty v nebezpečných dobách. Jaká tajemství ukrývá Hanychovská jeskyně u Panského lomu na úpatí Ještědu?

„Za války tam byla naházená nepoužitá munice, to už je ale dávno vyčištěno. Tajemství, které ukrývá dnes, se skrývá v dosud neobjevených prostorách," prozradil Daniel Horáček z České speleologické společnosti.

Podle něj je dosud zprůchodněna vstupní zvonovitá propast a zhruba 136 metrů chodeb. „Ty jsou však různého stáří, liší se nejméně o dvě generace. Dá se proto předpokládat, že lokalita skrývá další rozměrné jeskyně v dalších patrech," prozradil jeskyňář.

Podrobnosti se můžete dozvědět už tuto sobotu, 14. července, v rámci Speleologického dne, který se už poosmé koná v Panském lomu v Horním Hanychově. Připravili ho právě liberečtí jeskyňáři ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody za podpory Lesů ČR. Návštěvníky čeká ukázka jednolanové speleologické techniky na cvičné stěně a na lanovém přemostění přes Panský lom. „Jedná se o zhruba 160 metrů dlouhý lanový traverz," upozornil Daniel Horáček.

„Největším lákadlem je ale tradičně možnost návštěvy vstupní propasti jinak nepřístupné Hanychovské jeskyně, která bude i osvětlená, což umožní vyniknutí její mohutnosti a impozantnosti," dodal jeskyňář, který tu se svými kolegy několikrát ročně čistí zanesené prostory od sedimentu a kamení. „I když tato jeskyně velmi neochotně odkrývá svá tajemství," dodává.

Velkou návštěvnickou atrakcí je pak takzvaná bednovaná, kdy se s pomocí lana šplhá po bedýnkách od piv. Kromě zábavy pro tatínky je samozřejmě připraven i program pro děti.

Speleologický den proběhne v sobotu 14. července od 13.00 do 17.00 hodin. Vstup je zdarma. Dostanete se tam z konečné tramvaje č. 3.