Sváťovo dividlo je fenomén. Znají je děti nejen na severu Čech

Sezona pro ni sice již skončila a nová začne až v dubnu příštího roku, ale podívat se dovnitř možné je…

Podívat se na loutky je možné i mimo sezonu

„Ano, to je pravda. Otevřeno pro veřejnost je od dubna do září. Ale lidé se i mimo toto období mohou objednat a galerii jim ukážeme," usmívá se Svatopluk Horváth, kterému nikdo neřekne jinak než Sváťo. Právě on dostal zelenou od města, když na radnici přišel s nápadem na právě takové oživení uzavřených prostor, předtím využívaných pro kavárnu a restauraci.

Sváťa je velmi známá persona. Hraje pohádky s loutkovým divadlem 16 let a znají ho děti i rodiče nejen na Litoměřicku. Stačí se podívat do nabitého kalendáře Sváťova dividla, jehož je principálem. Ústí nad Labem, Chlumec, Liberec, Vratislavice nad Nisou i Praha. Všude tam mnohokrát do roka se svým němým ansámblem vystupuje. Klub ochotníků a přátel loutkového divadla Sváťovo dividlo, který kolem něho vznikl, hraje pro mateřské i základní školy, pro kulturní domy i divadla. Vystupuje na jarmarcích a dobových slavnostech, nabízí pořádání mikuláškých akcí i dětských dnů.

Klub ochotníků a přátel loutkového divadla Sváťovo dividlo je tudíž i pronajímatelem Hvězdárny. Loutek, které tu malým a velkým návštěvníkům představuje, je více než než 120. Všechny patří Sváťovi. Některé jsou staré přes sto let. „Nejvíce, asi 90 procent, jich je z dílny Františka Pešana z Mnichova Hradiště, našeho dvorního dodavatele. Právě s jeho loutkami hrajeme s Dividlem dětem pohádky. Další loutky jsou od jiných autorů, asi dvacet je starších sto let a hrával s nimi už dědeček pana Pešana," přibližuje „herecké složení" litoměřické Galerie marionety Svatopluk Horváth. V ní jsou k vidění také divadelní dekorace k pohádkám.

Betlém u vchodu a čtvrtý Mikuláš v Římě

Blíží se advent a čas Vánoc. „Proto chceme u vchodu do věže, kde je prosklená část a je vidět dovnitř, představit krásný betlém, který mám zatím doma. Aby se na něj mohly děti chodit dívat. Bude tam od 8. prosince," říká principál loutkového divadla a dnes vlastně už také galerista.

Brzy je tu Mikuláš. A na něj se chystá Sváťa se svým divadelním spolkem do zahraničí. „Na každého Mikuláše totiž hrajeme v Římě pro děti z česko-italských rodin. Jsou jich tam spousty. Na pozvání takhle jedeme do koleje sv. Jana Nepomuckého už počtvrté," říká k této neobvykle štaci, které však dodá na váze i přítomnost velvyslance České republiky v Itálii…

Klasika i pohádky dávno psané

Sváťovo dividlo má za mnoho let práce pro nejmenší diváky nashromážděno ve svém repertoáru opravdu slušné množství pohádkových příběhů.

Inu, posuďte sami: Broučci, Sněhurka a sedm trpaslíků, Tři prasátka, Červená karkulka, Perníková chaloupka, Šípková Růženka, O Smolíčkovi, Princezna na hrášku, Povídání o pejskovi a kočičce, Míša Kulička. To je jen výběr z loutkové pohádkové klasiky. K tomu můžeme přidat „pohádky dávno psané, ale přesto krásné", jak o nich mluví Sváťa. Mezi ně patří tituly jako Kašpárek a dráček Kulihrášek, Kašpárek a Honza v pekle, Kašpárek a dušičky, Dračí dech, Kašpárek a hodná víla Jarmilka…

„Nastudovaných jich máme přes desítky," dodává loutkoherec. „Úplně čerstvým kusem v našem podání je pohádka O Zlatovlásce. Je výpravná, plná písniček a s novými loutkami. Ty pro nás opět vyrobil František Pešan."

Vraťme se ale ještě ke Galerii marionety ve Hvězdárně v Litoměřicích. S některými zde vystavovanými loutkami Sváťovo dividlo ve svých představeních ještě hraje.