Extrémní nárůst nákladů. Energie, hnojiva, pohonné hmoty, mzdy, na druhé straně výkupní ceny, které jsou smluvně vázané i na několik let dopředu, zdražit tedy nejde. Do toho velké sucho, nepříznivé klimatické podmínky a výhled na velmi podprůměrnou sklizeň. Chmelaře na Žatecku a Litoměřicku čeká hodně „slabý rok”.

„Letošní sklizeň odhadujeme zhruba o čtyřicet procent slabší než loňskou. Je to špatné. Do toho jdou enormně nahoru náklady, strašné. Uvidíme, budeme mít co dělat, aby to bylo na nule, abychom to ustáli,“ obává se pár dní před startem letošní sklizně šéf Zemědělské družstva Ročov na Lounsku Josef Fric.

Souhlasí s ním všichni pěstitelé a odborníci, kteří se sešli na tradičním každoročním setkání chmelařů ve Stekníku na Žatecku. Po loňské rekordní úrodě, nejlepší za posledních 25 let, kdy v republice pěstitelé sklidili 8,3 tisíce tun „zeleného zlata“ je naopak čeká horší sezona. „Odhadujeme 5,5 až 6 tisíc tun, za těch 6 bychom byli rádi. Na první pohled to vypadá hodně podprůměrně, snad ještě něco doženeme. Uvidíme, co řeknou první dny sklizně,“ říká předseda představenstva společnosti Chmelařství Žatec Zdeněk Rosa.

V ústeckých Předlicích jsou místa, která jsou velmi problémová. Obrovský nepořádek a potíže jsou například ve Sklářské ulici. V jednom z vnitrobloků je velká skládka.
Nedobrá adresa: Mojžíř, Janov, Předlice, Stovky… Ústecký kraj jich má mnoho

„Letošní rok radostný nebude. Loni byl rekordní, to se asi zase dlouho nepovede, teď to tak dobré nebude. Pěstitelé dělají maximum, ale vypadá to, že bude letos hodně podprůměrná sklizeň,“ potvrzuje předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Některé odhady přitom mluví možná ještě o nižších číslech.

Ani kvalita nebude asi tak dobrá jako v loňském roce, výsledky měření zatím chmelaře nepotěšily. „Poměrně nízké, podprůměrné, jsou zatím také hodnoty hořkých látek ve chmelu. Kdyby pršelo, mohou se ještě jejich hladiny v příštích dvou týdnech zvednout, ale bohužel, na deště to moc nevypadá,“ pokračoval.

Chmelaře potrápilo počasí, vadí hlavně sucho. „Hodně nás poznamenala velká vedra už v červnu, a pak samozřejmě sucho v létě. Loňský rok na tom byl se srážkami o mnoho lépe. Kdo má závlahu, je na tom o něco lépe, ale ta je jen na malé části chmelnic, zhruba na 20 procentech, ale ani tam to není bůhví jaké,“ dodal Hejda.

Krajský státní zástupce Radim Kadlček (vlevo) a jeho náměstek Dan Anděl.
Státní zástupci: Vraždy teď mají jiné motivy než v 90. letech. Jsou i náhodné

Také proto pěstitelé s nadějí vzhlíží k projektu „chmelového EKG“, na kterém spolupracují s vědci. Moderní technologie, čidla na rostlinách, v půdě, a další přístroje mají napovědět, kdy zalévat, jak intenzivně, kdy naopak s vodou šetřit, celkově mají říci, jak efektivněji chmel pěstovat. Senzory zjišťují, jak rostliny reagují na změny počasí, sledují živiny v půdě i množství vláhy. Mají pomoci udržet kvalitu chmele, pokusný projekt se rozjel na šesti chmelnicích na Žatecku loni na podzim, letos mají být první výsledky. Cílem projektu je vznik mobilní aplikace, která bude umět všechna data pomocí umělé inteligence vyhodnotit a chmelařům poradí, jak se o chmelnici ještě lépe starat.

Chmel se v České republice pěstuje na zhruba 5 tisících hektarech, přesná výměra je 4 927 ha. Drtivá většina z toho je na severu Čech. Na Žatecku 3 972 ha, na Úštěcku 512 ha. V České republice se pěstuje celkem 24 odrůd chmele, zcela dominantní je ale Žatecký poloraný červeňák. Ten najdeme na 4 100 hektarech. Zhruba 70 až 80 procent chmele od nás se každoročně vyváží do zahraničí.

Lepší roky pro chmelaře byly například 2010, 2016 a 2021, ty horší 2012, 2015 a 2018, nyní se k nim s největší pravděpodobností připojí i letošek.

Na obědě s Lenkou Kocmanovou Taussigovou
Maso, sladké a pěkně pravidelně. Misska Lenka Taussigová exkluzivně o jídle

Kromě počasí bojují letos pěstitelé chmele také s obřím zvyšováním nákladů. Zároveň ale nemohou zdražovat, zvyšovat ceny za chmel, jsou totiž vázáni dlouhodobými smlouvami s pevnými cenami. „Náklady rostou obrovsky, extrémně. Bude problém náklady vůbec pokrýt, čeká nás krizové období. Doufáme, že výkupní ceny půjdou postupně nahoru, aby se pěstitelům chmel vůbec vyplatil. Chmelaři ale mají dlouhodobé smlouvy, většinou na několik let. Chceme o tom s odběrateli jednat. Samozřejmě bychom přivítali vyšší výkupní ceny, ale je otázkou, jak to dopadne. Ale v této výjimečné situaci o tom budeme ještě jednat,“ dodal Hejda.

Dražší jsou pohonné hmoty, hnojiva, plyn, elektřina, více peněz jde na mzdy, ale například také na drátky nutné do chmelnic. Jen pro představu, například v Ročově nakupují letos hnojiva čtyřikrát dráž než v minulosti, nabídku na energie na příští roky, na elektřinu a na plyn, s jehož pomocí také suší chmel, dostali pět a půl krát vyšší, než byla dosud.

První sklizeň raných odrůd začne už 13. srpna, například v Kozojedech nebo v Holedeči. Většina pěstitelů pak odstartuje práce kolem 20. srpna. Po covidovém období, kdy se pilo méně piva, chmelaři doufají, že spotřeba a tím i potřeba chmele opět stoupne. Chtějí také pořád věřit, že i letošní čísla budou snad lepší. „Pořád doufáme, že letošní sklizeň bude lepší, než si myslíme,“ dodal Zdeněk Rosa.