Kolik je území označovaných jako stepi v České republice a kolik v severních Čechách? To je otázka, která nás napadla hned poté, co jsme uviděli pozvánku na druhé Slavnosti stepí, které se chystají na sobotu 18. května na vrch Raná na Lounsku a v obci stejného jména.

Málo srážek, teplé klima

No, a co je vlastně step? Toť již parketa odborníkova. Jím je Roman Hamerský, botanik Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří v Litoměřicích.

„Jako step jsou označovány původní, kontinuální plochy s převažujícím výskytem trav a dále na tyto plochy vázané vzácné druhy rostlin i živočichů. Málo srážek, teplé klima převažující kontinentální typ počasí nedovoluje na těchto místech šíření lesa a růst křovin je nižší a naprosto zde převažuje biotop tzv. „úzkolistých suchých trávníků". Jde však o tzv. azonální step, tedy step, která se vyskytuje mimo hlavní stepní biom kontinentální klimatické oblasti Ruska a Ukrajiny," vysvětluje Roman Hamerský.

Tato místa byla podle jeho slov v minulosti využívána pro pastvu, částečně jako tzv. „obecní pastviny".

Na severu jen Lounsko a Žatecko

Mezi klasická místa jsou označovány stepi na jižní Moravě (NPR Pouzdřanská step Kolby, travnaté porosty v CHKO Pálava, v NP Podyjí a některé další lokality nazývané „špidláky" nebo „suchobrdky").

V Čechách pak jižní svahy kopců lounské části Českého středohoří a některé návazné plochy na Žatecku, dále části CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko nebo skalnaté údolí Vltavy severně od Prahy.

Takže v severních Čechách najdeme stepi opravdu pouze na Lounsku a Žatecku, jde tedy o lokality opravdu unikátní.

„Celková plocha zbytků původních biotopů na území České republiky je odhadována na pouze asi 2200 hektarů a většina z ploch je nějakou formou chráněna," dodává botanik.

Podívejme se dál do Evropy. Kde mají stepí nejvíce?

Klasické zonální stepi se dají stále ve zbytcích spatřit v Rusku a na Ukrajině, říká Roman Hamerský. „Velké plochy byly ovšem rozorány jako úrodné černozemi. Zde je step zastoupena prakticky od jižního Uralu na severu po břehy Kaspického moře na jihu," ukazuje odborník s tím, že zbytky stepí jsou například chráněny na severním Předkavkazu, třeba v okolí Krasnodaru, dále okolí lázeňského obvodu tzv. „kavkazských minerálních vod" ve Stavropolském kraji, na Ukrajině patří mezi biosférické rezervace Askanija Nova, založená roku 1898.

Nalezneme je v řadě zemí

Stepi nalezneme v řadě zemí, většinou jako nezúrodněné zbytky půdy nebo na svažitých plochách ve střední Evropě, více míst nazývaných puszty v Maďarsku jako Hortobágy, Bugac puszta. Dalšími stepními místy jsou například okolí Neziderského jezera; stepi v Burgenlandu nebo Dolních Rakousích v Rakousku, na jižním Slovensku, v kantonu Wallis ve Švýcarsku, ve Švábské Albě nebo Kyffhauser Gebirge v Německu.

„Většina těchto ploch je chráněna různými národními formami ochrany nebo mezinárodně jako Biosférické rezervace nebo Evropsky významné lokality," upozorňuje na závěr Roman Hamerský.

Vybaveni takovými znalostmi můžeme směle vyrazit v sobotu na Ranou, kde program slavností potrvá od 9 do 17 hodin. Co všechno se tam bude dít, se dozvíte na www.obec-rana.com a www. ochranaprirody.cz/life.