Kliknutím zvětšíteJaro se blíží. Svědčí o tom i rojení vzácných dravých ptáků kolem komínů v regionu. Sokoli hnízdí na výškových bodech průmyslových areálů v severozápadních Čechách už skoro dekádu. Radost z toho mají energetičtí giganti i ornitologové. V přírodě se totiž už dravým ptákům nelíbí tolik jako dřív. Ve skalách je ruší turisti.
Že jaro letos přijde nejspíš ještě dřív než loni, naznačuje událost z tohoto pondělí. Ornitolog Václav Beran vylezl k sokolí budce na ochozu jednoho z komínů Elektrárny Počerady, aby tam vyměnil fotopast. „Místo ticha promíseného lehkým šumem větru ho však uvítal rozzlobený křik sokolí samice,“ popsal pondělní ornitologovo překvapení Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy.
Samice je kroužkovaná, pochází z jižního Německa. Sokolice, která na komíně hnízdila loni, kroužek neměla. Zatím není jasné, jestli si zdejší samec našel novou, nebo jde o úplně nový pár. Samice sedí už na třech vejcích.
Loni tu monitorovali samce, který se narodil v roce 2017 v Ledvicích. „Byl vůbec prvním okroužkovaným sokolím juniorem v rámci celé Skupiny ČEZ,“ upozornil Schnepp s tím, že mu zaměstnanci elektrárny vybrali jméno Ledvík.
Je jich více
Na sokoly jde tedy jaro a potvrzují to i další fakta. Jeden pár spatřili u budky na ochozu komína v Elektrárně Prunéřov 2. Samice seděla i v budce na chladicí věži v Elektrárně Tušimice. A první sokolí přelety zaznamenali také nad dalšími elektrárenskými lokalitami.
Budky mají sokoli prakticky na všech výškových stavbách energetického giganta. V Elektrárně Tušimice od roku 2011. „Skupinu ČEZ lze bez nadsázky označit za největší sokolí farmu,“ poznamenal Beran. „Navíc byla průkopníkem ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Teprve po umístění budky v Tušimicích následovaly další na jiných průmyslových stavbách v republice,“ dodal ornitolog. Jen na severu Čech se díky tomu pouze loni vylíhlo deset sokolů.
Beran odhaduje, že samice v Počeradech by mohla mláďata vyvést do půlky dubna. Teď potřebuje klid. I takovým požadavkům ornitologů vycházejí energetici vstříc a odkládají na později například údržbu komínů. „Výjimka by nastala pouze v případě, kdyby byly nějakým způsobem ohroženy bezpečnost a zdraví zaměstnanců či provoz elektrárny,“ upřesnil generální ředitel elektrárny Luboš Elšlégr.
V současnosti se mluví o tom, že i krajské energetické provozy související se spalováním uhlí čeká kvůli ochraně klimatu v příštích dekádách útlum, nebo dokonce konec. Elektrárenské lokality by však i v budoucnu měly sloužit k výrobě elektrické či tepelné energie. „Místo klasických uhelných elektráren by na jejich místech mohly fungovat paroplynové elektrárny, a ty rovněž potřebují chladicí věže,“ upozornil mluvčí Schnepp. Alternativou hnízdišť sokolů na oblíbených komínech, pokud by se demolovaly, jsou právě chladicí věže. „V areálech elektráren jsou i jiné výškové stavby, na které by případně šlo po konzultaci s ornitology budky umístit,“ doplnil Schnepp. A pro sokoly existují ještě další možnosti. „V Německu se už naučili hnízdit i na sloupech vysokého napětí,“ zmínil Beran.
Omezení do léta
Tradičním hnízdištěm sokola jsou skály. Tam však zápasí o prostor s turisty a horolezci. A proto zde ptáci často nemají klid na hnízdění. Přesto je ornitologové nadále monitorují i v Národním parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Ochránci přírody jim tam chtějí umožnit vyvést mladé i omezením přístupu turistů na některá místa. „Počátkem března vstoupily opět v platnost dočasné zákazy vstupu do hnízdních lokalit na území národního parku a v některých částech CHKO,“ potvrdil Tomáš Salov, mluvčí správy parku.
Vzácní ptáci si nacházejí místa pro svá hnízda především v okolí Jetřichovic. Největší lokalita s dočasným zákazem vstupu je severozápadně od Všemil ve Ferdinandově soutěsce. Omezení vstupu platí podle jednotlivých míst do konce června či července. Hlavní roli při jeho zrušení bude hrát vylétnutí mláďat z hnízda.
Další hnízdiště sokolů ornitologové monitorují v Krušných horách. A také v Českém středohoří. Tam se v příštích dnech chystají pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny vymezit přechodnou uzávěru území, a to ve vrcholové partii Průčelské rokle a Kozího vrchu.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
