Hlavní nádraží ve slovinské metropoli Lublani je asi stejně velké jako to děčínské. Postávám na peróně a čekám příjezd lokálního vlaku. Oproti naší republice se zde může kouřit. Proto se nad hloučky ostatních pasažérů vznáší obláčky namodralého dýmu z cigaret. Avšak kam až moje oko dohlédne, nikde se neválí jediný nedopalek. A dlažba nástupiště se blýská natolik, že bych si na ní klidně dal servírovat oběd.

Prohlídku města už mám za sebou. Nezabere mnoho času. Mezi zástavbu měšťanských domů z období baroka a klasicismu jsou vkusně zakomponovány pozoruhodné kousky velikána slovinské architektury Jože Plečnika. Mimořádně vydařené spojení starého s novým nejkrásněji vynikne přímo v srdci Lublaně, kde se nalézá proslulé Trojmostí: původní most přes říčku Ljubljanici Plečnik přestavěl v duchu svého pojetí modernismu a dále jej citlivě obohatil o dvě paralelní lávky pro pěší. Tímto nápadem se zrodil nádherný architektonický soubor, za kterým z jedné strany září barokní kudrlinky pestrého průčelí františkánského kostela a z druhé dominují středověké zdi lublaňského hradu.

České stopy

Kuriózní česká stopa se zase ukrývá v jiném Plečnikově díle pietním areálu parku Navje. V podstatě se jedná o lublaňskou variantu vyšehradského Slavína, poněvadž tu jsou pod strohými oblouky prosté kolonády uloženy ostatky nejproslulejších Slovinců. Mezi nimi najdeme i náhrobek Josefa Ressla, rodáka z Chrudimi a světoznámého vynálezce lodního šroubu, jehož životní čas se naplnil při dlouholetém pracovním pobytu právě na území dnešního Slovinska. Takže ho Slovinci už berou jako svého. Po něm je zároveň pojmenována třída spojující lublaňské nádraží s centrem. A přímo ze staniční budovy vstoupíte do ulice nazvané Masarykova cesta. Jsme opravdu ještě v Lublani?

Idyla pod Triglavem

Valná většina našich návštěvníků míří do Slovinska kvůli bělostným štítům Julských Alp. Mámení drsných hor, adrenalinové zážitky z exponovaných stezek i zdolávání úžin sevřených kaňonů nebo dobrodružný rafting v peřejích smaragdové Soče, to vše člověka silně obohatí. Monumentální silueta nejvyšších partií Julských Alp ale zároveň také vytvořila neoddělitelnou kulisu osvěžujícímu relaxu u břehů idylického Bohinjského jezera a klidným procházkám po méně frekventovaných trasách okolo úpatí Triglavu, kam si najdou cestu výhradně místní experti.

Krásné putování skýtá výlet podél temné soutěsky bystřiny Mostnice, za kterou následují prosluněné pasáže šťavnatých alpských luk doliny Voje. Kdo se sem z osady Stara Fužina vypraví během května, a ještě k tomu třeba ve všední den, ten se dočká exploze jarních krás, při jejichž pozorování narazí maximálně na tři, čtyři, stejně spřízněné duše. Odlišná atmosféra panuje v okolí Bledu, luxusního letoviska u stejnojmenného jezera. Zde sezona trvá prakticky nepřetržitě.

Vápencová symfonie Krasu

Naopak výjimečně ryzím rázem se pyšní území jihozápadně od Lublaně. Alpské štíty máme za zády a přilehlá krajina vysílá první signály blízkosti Středomoří. Přesto i nadále zůstává tamní reliéf poměrně členitý. Postaraly se o něj příkrá vápencová horstva Trnovski Gozd, Nanos, Hrušica a Javorniki. Všechna jsou prošpikována širokým spektrem utajených krasových jevů. Mezi hlavní přírodní zázraky se řadí například Velká ledová jeskyně ukrytá v lesích severovýchodně od Nové Gorice nebo mamutí skalní brána Otličko okno nad městečkem Ajdovščina.

S věhlasnými Postojenskými jeskyněmi kontrastuje člověkem nezkažený labyrint propastí a temných skalních tunelů Rakov Škocjan či unikátní vodní jeskyně Križna jama nedaleko Cerknice. Takřka liduprázdné pěšiny jsou zde střeženy pečlivě udržovanými partyzánskými památníky, jež připomínají těžké boje II. světové války. Po letech euforie a prosperity i v tomto jihoslovanském Švýcarsku často zaslechneme nostalgické vzpomínání. „Když vše zhodnotím, nejlépe nám asi bylo za Tita," posteskl si starší manželský pár na terase autokempu nedaleko Postojné. „Nynější doba je hodně náročná. Jak pro mladé, tak i pro nás, starší. Nemáme se špatně, ale tehdy to opravdu byly roky hojnosti," dodávají manželé.

Dále k jihu se nalézá světoznámý jeskynní komplex Škocjanske jame. Tady už jsme vstoupili do oblasti skutečného nefalšovaného Krasu, jediného s velkým „ká" na počátku. A za ním už číhá krátké slovinské přímoří.

Zajímavosti

Slovinsko oplývá bohatstvím kvalitních vín. Vysokému standardu se těší vína z Vipavské doliny ve slovinském Krasu. Nedaleko odtud, poblíž Nove Gorice, se rozprostírají úchvatná Goriška brda, která svým jižním šarmem evokují Toskánsko. Méně známou vinařskou oblastí je Jeruzalem, položený jihovýchodně od Mariboru. Podle pověsti mu neobvyklé biblické jméno přiřkli křižáci, když tudy táhli do Palestiny. Tolik je uhranula podmanivá krása tamních pahorků, hustě osázených vinnou révou, že jim připomínala posvátnou zemi.

Více na: www.slovenia.info

Zpracoval Jakub Hloušek