Postup výroby mince, která se odlévala zřejmě v roce 1990 na učňovském pracovišti Roudnických strojíren a sléváren, byl následující. Nejprve musela být přesně překreslena podle korunové mince, jejíž skutečný rozměr byl 23 milimetry a váha 4 gramy. Následně vznikl podle nákresu sádrový model a z něj forma. Teprve v ní pak finální kovový odlitek.

O sádrové formě se kvůli její křehkosti předpokládalo, že je nenávratně ztracena. Když se reportér Deníku pídil po podrobnostech vzniku největšího odlitku korunové mince u nás, tak vzbudil zájem pamětníků. Jelikož se struktura odlévala na učňovském pracovišti Roudnických strojíren a sléváren, informace zaujala i současnou ředitelku učiliště Helenu Všetečkovou.

Největší odlitek mince leží před Českou spořitelnou v Roudnici nad Labem.
Největší odlitek mince je v Roudnici nad Labem. Místní netuší, kdo na něm je

„Škola aktuálně nedisponuje vlastní slévárnou, ale zůstal nám sklad modelů, kde se sádrový model uchoval, a mě to hodně zaujalo,“ řekla Deníku ředitelka Střední odborné školy (SOŠ) a Středního odborného učiliště (SOU) v Roudnici nad Labem Helena Všetečková.

Důvodem následného prodeje nemovitosti slévárny bylo její nevyužívání. „Navrhli jsme ji Krajskému úřadu k odprodeji a skutečně se vydražila,“ přiblížila další osud slévárny Všetečková.

Model ozdobí dílny

Nově objevený sádrový model by tentokrát neměl skončit v žádném ze skladů, ale má zdobit vstup do objektu zvaného Pracner. „Jde o naše dílny odborného výcviku, kde se sádrový model stane naším výstavním exponátem,“ upřesnila Všetečková.

Zatímco sádrový model, který sloužil k vyrobení formy, bude v učňovských dílnách, odlitek koruny je dál vystaven podrážkám místních i objektivům turistů na chodníku na roudnickém Karlově náměstí.

Tato strana mince se nezměnila po více než 30 let.Zdroj: Arvedui89 / wikipedia commnons / public domainKorunová mince

Motiv dívky sázející lipku zůstával, měnila se obversní strana se státním znakem.
Korunová mince byla vyražena převážně z mědi (91 %), kterou doplňoval hliník (8 %). Poslední složkou byl mangan, který ve slitině tvořil pouhé 1 %.
Mince byla nemagnetická a vroubkovanou hranou usnadňovala identifikaci nevidomým.