Z Prahy do Drážďan za hodinu, z Ústí do Prahy za dvacet minut. Hudba budoucnosti o vybudování vysokorychlostní železniční trati (VRT) se začíná měnit ve skutečnost. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) ve spolupráci s německým správcem infrastruktury DB Netz AG nové spojení připravuje, čeká se na výsledek studie proveditelnosti.

Zpracovatelem studie je český CEDOP a francouzský Egis Rail, který řadu let projektuje obdobné trati ve Francii. Součástí trati bude také 26 kilometrů dlouhý tunel pod Krušnými horami, který bude sloužit rovněž nákladní dopravě. Variant VRT z Prahy do Drážďan je několik. „Pokud jde o úsek Praha - Lovosice, bude určitě hotový výrazně dříve. Uvedení do provozu by mohlo být klidně už v roce 2030 nebo 2035,“ uvádí ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech.

Máte už vyřešené všechny majetkoprávní vztahy?
To opravdu nemáme, tyhle věci se řeší v okamžiku, kdy máte detailní stavební dokumentaci, kdy víte úplně přesně, kudy trať povede. Jsme ve fázi dokumentace pro územní řízení, majetkové vztahy jsou až záležitost, kdy stavbu připravujete. V Ústí nad Labem ale bude situace malinko jednodušší, trať bude z velké části na pozemcích, které SŽDC už dnes vlastní.

Ilustrační foto
Podzemní nádraží pro vysokorychlostní trať vyroste v Ústí

GrafikaZdroj: SŽDC

Kudy trať povede a kdy se po ní bude jezdit?
Trasa z Prahy přes Balabenku, Prahu Vysočany a následně v nové stopě do Lovosic je územně stabilizovaná. Na základě výjimky ministerstva dopravy jdeme rovnou do dokumentace pro územní řízení, kterou bychom chtěli zadat během příštího roku. Stavební povolení bychom mohli mít odhadem v roce 2027. Uvedení do provozu by mohlo být klidně už v roce 2030 nebo 2035. Je to úsek, který velmi výrazně přiblíží Ústí nad Labem Praze.

A úsek dál k hranicím a do Německa?
Druhý úsek z Lovosic do Ústí až k hranicím s Německem je technicky velmi složitý. Musíme se vypořádat s havarijními zónami ústecké chemičky. Navíc samotný litoměřický tunel do Ústí je velmi dlouhý a dlouhá bude i doba plánování. Abych řekl, kdy začneme stavět z Litoměřic do Ústí nad Labem a dále k Německu, to bych musel mít křišťálovou kouli z Arabely. Zakončení stavby jako takové je však plánované na rok 2050.

Kromě havarijních zón chemičky reagujete i na záplavová území?
V dnešní době existují technická řešení téměř pro všechno. VRT bude navržená tak, aby i tohle bylo technicky průchozí.

Jak daleko je geologický průzkum?
Probíhá už více než rok. Máme společný česko-saský projekt, kde Českou geologickou službou provádíme detailní průzkum prostoru pod Krušnými horami. Na základě výsledků geologického průzkumu vedení trasy upravujeme.

Ilustrační foto
Vysokorychlostní trať do Drážďan povede přes Ústí. Ve městě bude i nové nádraží

Kudy povede Krušnohorský tunel?
Krušnohorský tunel půjde zhruba do prostoru Chabařovic a jeho délka je asi 26 kilometrů. Na německé straně se to ještě o několik kilometrů může změnit, protože tam trasa ještě není úplně stabilní.

Dá se říci, že Německo je v otázce VRT dál než Česko?
To říci nejde, v Německu jde o opravu stávající tratě. V úseku Drážďany - Berlín mají historicky separátní nákladní trať a platí to i v prostoru Hannoveru, kde mohou nákladní vlaky jezdit. U nás se potýkáme s malou kapacitou pro nákladní vlaky, proto jde u nás o úplně novou trať.

Jaký je odhad finančních nákladů?
Jde o výpočet studie proveditelnosti, která v současné době běží. Trať z Prahy do Lovosic může vyjít na nějakých 60 až 70 miliard, u tunelu to záleží na geologii. Hrubé číslo 138 miliard je odhad celého projektu na českém území.

Ilustrační foto.
Tunel na trati do Drážďan postaví Němci. Cestu z Prahy zkrátí na hodinu

Co vám řekne studie proveditelnosti, která má být hotova v červenci?
Určí nám možné varianty včetně jejich ekonomických přínosů, ekonomických nákladů a detailního technického řešení. Měli bychom na základě ní vědět, jestli je stavba ekonomicky profitabilní, která z variant má jaké náklady, a na základě toho potom doporučíme Ministerstvu dopravy ČR, aby nějakou variantu vybralo. U úseku Praha - Lovosice žádný výběr varianty neproběhne, studií proveditelnosti bude potvrzena správnost tohoto úseku.

Kdy chcete mít jasno ohledně celé trati?
Doufám, že finální rozhodnutí od ministerstva dopravy padne v druhé polovině tohoto roku.

Proč nebude trať napojena přímo na Letiště Václava Havla? Určitě by to uvítala řada lidí z celého kraje.
Pro letiště je partnerem Hlavní město Praha. My v daném okamžiku nemáme technické řešení, které by letiště napojovalo ve směru z Ústí nad Labem. Technické řešení hledáme, nicméně varianta, kdy VRT půjde přímo přes letiště směrem na hlavní nádraží do Prahy, je zatížena poměrně dost vysokými náklady v podobě podzemního nádraží raženého pod hlavním nádražím v Praze. Alternativou k tomuto napojení může být projekt, který je sledován městem Prahou, a to modernizace stávající trati z prostoru Praha - Masarykovo nádraží na letiště v Ruzyni a dále do Kladna. Vlaky by mohly zajíždět pod pražské hlavní nádraží, kde by byla stanice. Cestující by po eskalátorech sjel dolů, nastoupil do příměstského vlaku a s ním by dojel pod letištní terminál.

Nové nádraží pod Ústím
Potvrzeno. Nová vysokorychlostní trať (VRT) Drážďany – Praha povede přes krajské Ústí nad Labem. Nedaleko zdejší chemičky pak vyroste centrální podzemní nádraží. Na pondělní diskusi v budově krajského úřadu to uvedli zástupci Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). „Z Prahy povede trať do Lovosic, bude možnost zastávky. Následně překoná řeku po mostě do Litoměřic, opět s možností zastávky, a potom tunelem do Ústí nad Labem, kde bude centrální osobní nádraží,“ uvedl ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech s tím, že s místní  chemičkou vede SŽDC jednání o přepočítání zón havarijního plánování. „V prostoru Chabařovic se VRT znovu zavrtá do země. Pokračovat bude až do Německa, kde se zahustí do stávajícího nádraží. Dále povede po nynější trati Drážďany - Berlín rychlostí až 200 km za hodinu,“ doplnil Čech. Už více než rok pak probíhá také geologický průzkum. 
Úsek Praha – Lovosice by podle SŽDC mohl být v provozu v roce 2030 nebo 2035. „Pro úsek mezi Chabařovicemi a Litoměřicemi může být reálný rok 2050, což je termín pro zakončení celé stavby,“ informoval Čech. Celkový odhad nákladů na českém území je zhruba 140 miliard korun.