Jsem rád, že v Podkrušnohoří se fandí klasické hudbě, říká kritik pragocentrismu

Zdroj: DeníkV září vám bylo 75 let. Není to už věk, kdy je lepší odejít do hudebního důchodu, neřídit orchestr, nepořádat koncerty a mít svatý pokoj?
Nemám potřebu odejít z branže. Mě hudba a koncertování psychicky pomáhá. Já jsem povahou spíše extrovert, já všechno ze srdce vynesu. Když se mi něco líbí nebo nelíbí, tak to řeknu, mluvím otevřeně. Samozřejmě s kolegy v orchestru hovořím decentně, když jsem s něčím nespokojen. Muzikanty nemůžete stresovat nebo někoho přede všemi seřvat. Lepší je vyříkat si vše o pauze nebo mezi čtyřma očima, když se něco nepovede. To se prostě stane, orchestr je živý organismus.

Takže vše zvládáte jako zamlada?
To zas ne, ale podstatné je, že dokud máme posluchače, chci hrát. Na druhou stranu pravdou je, že někdy si připadám vyčerpaný. Nedávno mi jeden kolega kontrabasista, který měl se mnou hrát, oznámil, že na koncert nepřijede, protože má rozbité auto. Najednou jsem na sobě pocítil tíhu odpovědnosti, že budu muset celý večer hrát na kontrabas sám s komorním festivalovým orchestrem. V ten den jsme totiž měli hodně náročný program. Naštěstí se povedl a já se doma s úlevou svalil do postele. Přípravu koncertů doprovází i stres. V poslední době mám také pocit, že lidé, kteří fandili hudbě, jako když nejsou, že jich ubývá. Generace posluchačů se mění a možná jsme v nějakém mezidobí, kdy je hledání nových posluchačů těžší.

Ary necháváme volně venčit, vracejí se i po osmi hodinách, líčí Jirkovanka

Ovlivnil to covid?
Někteří lidé na něj všechno svalují. Jenže když někdo něčemu doopravdy fandí, tak mu nemůže vadit ani covid. S orchestrem jsme tu nejhorší covidovou dobu nějak přežili. Naší hlavní motivací je, že stálí posluchači chodí. Na každý koncert přišlo v Mostě přes dvě stě lidí, což je vzhledem k dnešní situaci dost. A já mám z toho radost.

Kolik koncertů jste měli během pandemie?
Loni byly čtyři koncerty, dva v Mostě a dva v Chomutově, pak dlouho nic, až letos v červnu jsme nahradili loňský říjnový koncert a v srpnu loňský dubnový. Teď v říjnu jsme spojili dva loňské koncerty do jednoho náhradního. Tak jsme zahájili naši 31. sezonu.

Stále si zakládáte na tom, že zvete do regionu špičkové sólisty, které váš orchestr na koncertech doprovází?
Je to tak. Hostovali u nás umělci zvučných jmen, například Josef Suk, Václav Hudeček, Ivan Ženatý, Eva Urbanová či Gabriela Beňačková. Šanci u nás dostávají i talentovaní mladí sólisté.

V srpnu si s vámi zahrála známá houslistka Shizuka Ishikawa. Jaká je?
Shizuka je fantastická dáma, velmi decentní a noblesní, prostě zlatá. Mám pro ni slabost, protože je to geniální houslistka a navíc citlivá. I když je slavná, zůstává velice skromná a trpělivá. Několikrát jsem jí posunoval termín koncertu a ona jen řekla: Péťo, tak jsme se konečně k tomu dostali… Ne každý v naší branži, kde působí také dravci, dokáže být tak milý a přátelský jako ona. Je to typ umělkyně, která si váží i regionálního orchestru.

Na stáří do domova? Někde zbožné přání už dnes, a situace má být ještě horší

Vy jste byl vždy hodně kritický ke kulturní smetánce, k elitářství?
Nelíbí se mi pragocentrismus, to strhávání pozornosti jen na určitou část uměleckého světa, kde se soustředí celebrity. O kultuře v regionech celostátní média tolik neinformují a to mi vadí. Jako bychom byli něco méněcenného.

Na klopě máte trikoloru. Proč ji nosíte, když není státní svátek?
Já trikoloru nosím celý rok. Mně teď připadá svět takový divný, mám velké výhrady k různým věcem. Trikolora mi připomíná období sametové revoluce, kdy jsme v teplickém symfoňáku stávkovali. Tehdy vládlo nadšení ze svobody a já byl z těch pozitivních změn šťastný. Během pandemie jsem si na to vzpomněl a začal tehdejší dobu plnou naděje zpětně prožívat. Zdá se mi, že dobře už bylo (smích).

Co chystáte teď?
Připravujeme dva koncerty věnované W. A. Mozartovi, ale zazní i výběr z díla našich skladatelů a árie a dueta. Pěvecký sbor bude tentokrát komorní, osmičlenný. Musím zohledňovat finanční možnost letošního roku. První koncert bude 7. listopadu v chomutovském divadle a druhý koncert 8. listopadu v mosteckém divadle.

Vyžadujete očkování od hudebníků?
Vyžaduji od nich to, co požadují hygienici od návštěvníků koncertů - aby měli potvrzení o bezinfekčnosti, tedy aktuální test nebo očkování. Může se stát, že přijde kontrola, což hudebníkům připomínám týden dopředu, aby na to byli připraveni, protože situace se začíná zhoršovat a protiepidemická opatření se zpřísňují.

Neočkované děti vyrostly a ohrožují ostatní. Odmítačů vakcín je stále mnoho

Vy jste očkovaný?
Já jsem očkovaný. Nejsem odpůrce vakcinace, ale na druhou stranu rozumím lidem, kteří očkovaní být nechtějí. Nelze jim to vnucovat, proto máme testování. Náš orchestr nemůže žít ve strachu, že se někdo z nás nakazí. V jednom českém hudebním tělese se rozšířila nákaza během zájezdu a dvacet lidí se ocitlo v karanténě. Já nechci, aby nás tohle potkalo.

Hledají se teď hůř sponzoři?
Jednání s nimi jsou složitější, ale povzbuzuje mě, že zůstávají ti nejvěrnější. Dali, co mohli a za to jim všem děkuji jménem posluchačů a celého festivalového orchestru.

Už plánujete další sezonu?
Přemýšlím o ní. Budu jednat s různými lidmi, abych měl finanční základnu, dokázal vše naplánovat a pokrýt výdaje, nájmy a honoráře. Pomáhají mi syn a manželka, takže jsme vlastně taková rodinná firma. Blaží mě, že mě bůh zatím nechává hrát a že naše koncerty stále přitahují posluchače. Uvidíme, co bude dál.

Budete hrát i v prosinci?
V prosinci chystáme dvě provedení České mše vánoční, jeden koncert bude v Mostě, druhý v Chomutově. Doufám, že to nic nepřekazí.