Původně český Königstein odhalí tajemství historie

Přípravné výzkumy, sběry materiálů a stavební práce probíhaly déle než 25 let. Expozice vypráví chronologicky a přehledně 800leté dějiny Königsteinu na 1200 metrech čtverečních plochy a ve 33 zčásti vůbec poprvé zpřístupněných místnostech na základě množství exponátů, modelů, instalací a multimediálních prezentací.

Na vrcholku stolové hory

Pevnost Königstein patří mezi evropské fortifikační legendy. Z dálky viditelné majestátní opevnění trůní na vrcholku stejnojmenné stolové hory 247 metrů nad hladinou Labe v malebném Saském Švýcarsku nedaleko od hranic s Českem. Kdysi dávno ukrývala saský státní poklad, dnes je sama pokladem. Od 1. května bude vůbec poprvé muzeálně prezentována fascinující 800letá historie tohoto místa. Otevření nové expozice „In lapide regis Na kameni králově" je důležitým milníkem na cestě Königsteinu od vojenské pevnosti k místu plnému zážitků a poučení evropského významu.

Zdokumentované dějiny pevnosti Königstein sahají až do středověku. Původní královský hrad se později změnil na klášter, zemskou pevnost, místo dvorské reprezentace, státní vězení, skladiště uměleckých předmětů, válečný zajatecký tábor, polepšovnu a nakonec muzeum. V českých, saských i evropských dějinách se tento unikátní soubor staveb objevuje v nejrůznějších rolích. Jedinečný pevnostní areál složený z budov mnoha epoch se rozkládá na ploše 9,5 hektaru. Románský sloh se zde snoubí s pozdní gotikou, renesancí, barokem i architekturou 19. století. Mezi jinými se zde zvěčnil Matthäus Daniel Poppelmann (1662-1736), stavitel drážďanského Zwingeru, a Jean de Bodt (1670-1745).

Myšlenka ucelené muzeální prezentace pestrých dějin Königsteinu se poprvé objevila již v 80. letech. Její realizace ovšem byla v té době ještě hudbou budoucnosti. Až teprve po roce 1990 bylo započato s opravami pevnostního komplexu budov, při níž se již od počátku počítalo s prostorem pro velkorysou výstavu. S pádem berlínské zdi v roce 1989 se rovněž otevřely možnosti rozšiřování sbírky. Vize se tak proměnila v projekt. Od té doby hledali a sbírali muzeologové a historikové reprezentativní exponáty ke každé vývojové epoše pevnosti.

1241: Königstein získává své jméno

Prohlídkový okruh, jenž je vytvořen i v českém jazyce, začíná faksimilí „Hornolužické hraniční listiny" českého krále Václava I. z roku 1241, v níž se vůbec poprvé objevuje jméno Königstein. Návštěvníci zde rovněž zjistí, jak se původně český hrad dostal v roce 1408 do rukou saského panovnického rodu Wettinů.

Jednu z nejdůležitějších událostí přestavbu hradu na pevnost po roce 1589 ilustruje trojrozměrná scéna: na obřím staveništi z 16. století je rozestavěná hradba pevnosti, na dřevěných lešeních, nákladních jeřábech a v dílnách pracuje více než stovka stavebních dělníků, těžce naložené povozy přivážejí stavební materiál. Scénu oživují hlučné údery kladiv, různá klepání, řehtot koní a změť hlasů.

Éra saského „krále slunce"

V boční střelecké budově je představeno tzv. augustovské 18. století, známé hlavně svou opulentností. Nepředstavitelné bohatství saského dvora přibližuje takřka osm metrů dlouhý model průvodu povozů a kočárů, přivážejících na Königstein nejen saského kurfiřta a polského krále Augusta Silného s hosty, nýbrž i všechno potřebné pro pobyt dvora. Vedle dvorní kuchyně, vinných sklepů a dvorního cukrářství se sem takto z drážďanského Rezidenčního zámku převážel dokonce i nábytek. Na legendární hostiny z této doby upomínají i relikty obřího sudu vysokého přes 10 metrů, jenž mohl pojmout až 250 000 litrů vína. Ve své době byl považován za největší vinný sud na světě. Míšeňský porcelán a broušené sklo ilustrují barokní kulturu stolování. A stejně jako hosté Augusta Silného se mohou i dnešní návštěvníci postavit na osobní váhu, která jim ukáže, jak se jim líbil pobyt na Königsteinu.

Mimořádné překvapení je připraveno v královských komnatách horního patra paláce nad branou. V těchto místnostech, které kdysi obývali panovníci se svými rodinami, návštěvníky osobně přivítají kurfiřt a král v jedné osobě s jednou ze svých dcer nebo krásná hraběnka Orzelská, včetně svého obdivovatele pruského krále Fridricha Viléma I.

Prezentace historie

V chronologicky uspořádané expozici je dále přiblíženo období válek s Napoleonem a počínající turistický ruch na Königsteinu. Dávný vojenský význam pevnosti dokládají početné zbraně a uniformy. Mezi vrcholné exponáty patří vzácné filmové dokumenty z druhé světové války, na nichž je vidět mj. francouzský generál Henri Giraud, jemuž se v roce 1942 podařilo jakožto jedinému zajatci v dějinách pevnosti uniknout na svobodu. V poslední místnosti čeká návštěvníky setkání s chovanci zdejší polepšovny.

Je možné se zde rovněž podívat na staré východoněmecké loutkové pohádky, inspirované Königsteinem.

Celá expozice je pojata multimediálně. Vedle filmů se o zábavné a názorné podání dějin pevnosti starají i poslechová zastavení a česky namluvený audioprůvodce. Zastavení s dotykovými obrazovkami nabízejí hlubší informace dle individuálních zájmů návštěvníků. Pro děti je prohlídka expozice koncipována jako hravá objevná výprava. A vůbec poprvé zde na původním místě zazní i známá německá písnička „Auf der Festung Königstein" (Na königsteinské pevnosti) v podání dětského sboru Semperovy opery.

Výstava je uspořádána chronologicky a veškeré informace jsou k dispozici i v českém jazyce. Dějinné události jsou zde ilustrovány nejen takřka pěti sty muzeálními exponáty, nýbrž i diorámy, trojrozměrnými modely, a realistickými figurálními instalacemi. Zhruba třicet multimediálních zastavení a audioprůvodce (v češtině) nabízejí další možnosti hlubšího poznání dějin pevnosti.

V paralelním příběhu vyprávěném v expozici lze objevovat stavební historii a historii využívání paláce nad branou a boční střelecké budovy. Tvůrci výstavy rovněž mysleli i na rodiny s dětmi. Skoro ve všech místnostech jsou proto k dispozici zábavná zastavení a dětské aktivity.