Evropský geopark Český ráj zahrnuje území o rozloze necelých 700 km čtverečních, která zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. Turistická destinace, na kterou jsou pyšní nejen místní obyvatelé, kteří přijíždějí každý víkend, ale i vědci, kteří oblast dlouhodobě zkoumají a pak seznamují návštěvníky se svými objevy.

(Po)učit se může každý, laik i geolog profesionál. Pojem geopark pak označuje oblast, která zahrnuje lokality významné z pohledu geologických věd. Důležitá jsou i estetická hlediska a jejich neopakovatelnost a vzácnost, která umožňuje jejich využití např. pro vzdělávání, vymezená oblast v Českém ráji byla do prestižního seznamu sítě evropských geoparků zařazena v říjnu 2005.

Neuvěřitelný vývoj jako na dlani

Území, na kterém se geopark v současnosti nachází, bylo v průběhu téměř 500 milionů let trvající historie Země opakovaně dnem jezer a moří, několikrát zde probíhala sopečná činnost. Usazeniny druhohorního moře vytvořily základ dnešních pískovcových skalních měst. Spolu se zdvihy a poklesy obrovských bloků zemské kůry proběhla vrásnění hornin. Na zemský povrch působily přírodní síly vítr, voda, mráz a slunce.

Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky. Působením vody pod zemským povrchem vznikly unikátní Bozkovské jeskyně se zajímavými krasovými jevy. Pestré geologické procesy vytvořily ložiska rud železa, mědi a rtuti, naleziště drahých kamenů, uhlí, stavebního kamene, pokrývačských břidlic, sklářských písků, vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín.

Zdejší zpracování drahých kamenů patří k nejstarším v Evropě. Zajímavý je i výskyt zkamenělých zbytků rostlin a živočichů. Průměr amonitů, druhohorních hlavonožců, dosahoval až dvou metrů. Na území geoparku se nachází stovky archeologických lokalit. Nejhodnotnější části geoparku leží na území Chráněné krajinné oblasti Český ráj.

Chránit a využívat

Jednou z možností jak chránit a zároveň v rozumné míře využívat geologické dědictví planety Země je podle názorů odborníků vytvoření sítě právě takových geoparků, jako je v Českém ráji.

V současné době existují prozatím dvě organizace sdružující geologické parky, které jsou navzájem velice úzce provázány. Jednou z nich je Síť evropských geoparků, která byla založena v roce 2000 a dnes sdružuje sedmatřicet geoparků z různých států Evropy. Česká republika se může pochlubit prvním geoparkem, který je členem Sítě evropských geoparků a zároveň i geoparkem UNESCO. Zařazení na seznam ale není trvalé a Český ráj musí své místo obhajovat každé tři roky.

Po změně v legislativě došlo navíc k úpravám norem a geoparkům se ztížil proces přístupu k dotacím.

Místa, která musíte navštívit

1. Pokrývačské břidlice v okolí Železného Brodu představuje území, které vzniklo přeměnou téměř 400 milionů let starých mořských jílovitých usazenin na fylity, které se po staletí využívají jako střešní krytina.

2. Skalní zeď se nachází západně od Malé Horky, 500 m severozápadně od koupaliště v Železném Brodě. Je tvořena až 20 metrů vysokou vypreparovanou stěnou odolného křemence o mocnosti 10 metrů.

3. Okno do geologické minulosti na Riegrově stezce

Řeka Jizera vytváří v délce zhruba 3 kilometry mezi Bítouchovem a Podspálovem hluboké skalnaté údolí. V posledních pěti milionech letech zařízla svoje údolí do impozantní hloubky a ve své činnosti pokračuje dál. Sílu řece dodává spád, který v těchto místech dosahuje až deseti promile. Obnažené skály promlouvají o historii dlouhé stovky milionů let.

4. Podzemní jezero u Bozkova je národní přírodní památka asi 6 km východně Železného Brodu. Krasové jevy v čočce dolomitického vápence tvoří dva původně samostatné systémy. Délkou 1050 metrů představují nejrozsáhlejší zpřístupněný jeskynní systém v regionu.

5. Kamenné moře a skalní město na Strážníku, který se nachází mezi Jilemnicí, Mříčnou, Peřimovem a Bystrou. Na západním výběžku Strážníku v oblasti „Na Jírově" je evropská rarita melafyrové sklaní město. Skály spadají stupňovitě do údolí až dvacetimetrovými stěnami. Mrazové zvětrávání provázené řícením horninových bloků rozčlenilo téměř dva kilometry dlouhou stěnu do soustavy skalních „srubů", ověnčených balvanitou sutí, tzv. kamennými moři.

6. Kozinec (561 m) u Jilemnice má vrchol tvořený melafyrovým příkrovem, který byl těžen v několika lomech. Kromě rud mědi je oblast zajímavá výskyty zkamenělých kmenů prvohorních dřevin.

7. Frýdštejn

Prvohorní melafyry tvoří vulkanická tělesa, která se táhnou v délce 40 kilometrů od Proseče pod Ještědem ke Kozákovu. Jeden kilometr východně od Bezděčína a zhruba 10 km severně od Turnova se nachází lom. Ve výplních mandlovce se vyskytují drahé kameny křišťály, záhnědy, ametysty, acháty a jaspisy.

8. Kozákov (744 m) zažil sopečnou činnost opakovaně. Před 260 miliony lety vyvřela andezitová láva bohatá na plyny, která utuhla v podobě tzv. mandlovce. Hornina tradičně označovaná jako melafyr, je proslulá výskyty achátů a dutinami s křišťálem, ametystem, citrínem, kalcitem a zeolity. V roce 1920 byl ve výchozu melafyru založen známý Votrubcův lom, který je spolu s expozicí drahých kamenů provozován jako turistická atrakce.

9. Čedičové lávové proudy s drahokamovým olivínem

Na severní straně Kozákova leží lávové proudy čedičů. Vulkanity staré 6 až 4 miliony let jsou známé hojným výskytem olivinických koulí. Tyto útržky hornin svrchní části zemského pláště tvoří hlavně olivín, který dosahuje kvality drahého kamene.