Výjezdního zasedání na půdě krajského úřadu se kromě ministrů zúčastní také Rada Ústeckého kraje a hejtmani Karlovarského a Moravskoslezského kraje.

„Hlavními tématy bude podpora zaměstnanosti, řešení sociálně vyloučených lokalit i územní limity těžby uhlí. Projednat chceme také například zalesňování Krušných hor," uvedl předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Ministři budou diskutovat také o plánech ministerstva životního prostředí na zlepšení ovzduší v regionu nebo o hospodářské restrukturalizaci Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Zabývat se budou i státními příspěvky na výkup brownfieldů, tedy chátrajících objektů, které by měly sloužit k vytváření nových pracovních míst.

„S tímto materiálem by neměl být problém, žádné ministerstvo ho výrazně nerozporovalo," řekl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Stanislav Rybák.

Problém by však mohl nastat s plánovanými investicemi do silniční sítě. Kraj není spokojený s negativním stanoviskem ministerstva dopravy k rozšíření silnice z Mostu do Litvínova. „Zatím nevidí její potřebnost. Ale předpokládám, že to není definitivní konec a o záměru se bude dál jednat," dodal Rybák.

Horníky bude slyšet

Výjezdní zasedání vlády doprovodí demonstrace horníků. Ti po ministrech chtějí, aby prolomili limity těžby uhlí na Mostecku. Před krajským úřadem se jich v osm hodin ráno sejdou stovky.

„Odhadujeme, že by mohlo přijet 400 až 500 lidí," řekl místopředseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jaromír Franta. Zúčastní se nejen lidé z Mostecka, ale také havíři ze Sokolovska či Ostravy.

Naopak Strana zelených do Ústí přijede s výzvou k zachování současných limitů na dole ČSA i dole Bílina. Podepsalo ji 150 lékařů Ústeckého kraje. „Předáme vládě petici za zachování těžebních limitů a také výzvu za zvýšení odvodů poplatků z těžby. Chceme být partnery pro diskusi jak s členy vlády, tak s horníky," vysvětlil krajský předseda Strany zelených Jiří Škoda.

Premiér Sobotka je pro prolomení limitů na Bílině. U dolu ČSA je podle něj řada otazníků. Koaliční lidovci navíc chtějí prosadit, aby prolomení limitů bylo vázáno na využití tohoto uhlí pouze v teplárnách.

Petici s třemi tisíci podpisy lidí z Mostecka chce vládě předat i Hospodářská a sociální rada Mostecka. Žádá v ní revanš za dlouholeté zásobování energií, lepší silnice, víc pracovních příležitostí, dostatek doktorů, učitelů a bezpečí na ulicích.

Začali už ve vlaku

Do krajského města ministři přijíždějí ráno vlakem z Prahy. Jednat začali už v průběhu cesty ve speciálním konferenčním voze.

Kromě bodů týkajících se přímo severu Čech bude vláda rozhodovat například o navýšení platů státních zaměstnanců, zahraničních cestách ministrů nebo o projektu Národních oslav 700. výročí narození císaře Karla IV.

Na oběd se ministři přesunou v poledne na Větruši. Po konci jednání navštíví premiér Sobotka společně s ministryní školství Kateřinou Valachovou Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně, kde budou s vedením školy diskutovat o rozvoji technického a přírodovědného vzdělávání.

Výjezdní zasedání v Ústí nad Labem je již druhým výjezdním zasedáním vlády v českých krajích. První se odehrálo 22. července v Ostravě.

O čem dnes vláda jedná?

Limity těžby hnědého uhlí

Limity těžby hnědého uhlí, které městům a obcím v kraji zaručují, že nebudou kvůli těžbě zbourány, vláda stanovila v roce 1991. Ministerstvo průmyslu chce ještě letos prolomit limity na dole Bílina, kde těží Severočeské doly, a kde těžba neohrožuje lidská obydlí. I tak se podle studie Karlovy Univerzity zvýší škody na životním prostředí a zdraví lidí o deset miliard korun.
Uhlí z lomu ČSA, kde těží Severní energetická, vydrží při současných limitech zhruba do roku 2022. Při prolomení by se životnost lomu posunula do roku 2060, ale zmizel by Horní Jiřetín a Černice. Podle ministra Jana Mládka uhlí z lomu nebude potřeba, pokud bude pokračovat rozvoj jaderné energetiky. Ministerstvo chce otázku lomu ČSA odložit, těžaři, obyvatelé dotčené oblasti i místní politici ale návrh kritizují, protože tak přetrvává nejistota.

Podpora zaměstnanosti

Nezaměstnanost v kraji, která v září byla 9,1 procenta, je dlouhodobě nejvyšší v zemi. Průměrně je míra nezaměstnanosti v Česku 6 procent. Nad tímto průměrem je všech sedm okresů Ústeckého kraje. Mostecko je nad hranicí 11 procent.
V kraji je skoro 52 tisíc lidí bez práce a podle odhadu analytiků nezaměstnanost koncem roku mírně vzroste. Přes 6 tisíc míst je však stále volných, zaměstnavatelé hledají hlavně řidiče nákladních automobilů, kuchaře, číšníky, zedníky, elektromechaniky, svářeče, operátory a obsluhu strojů a zařízení. Podpořit vznik míst se snaží úřady práce: v kraji bylo ke konci září celkem 3 679 míst na veřejně prospěšných pracích, což je nejvíce v celé zemi.

Sociálně vyloučené lokality

V Ústeckém kraji je 89 ghett, což je nejvíc sociálně vyloučených lokalit v České republice. K nejproblémovějším místům patří sídliště Janov v Litvínově, Chanov v Mostě, Mojžíř a Předlice v Ústí nad Labem. V menších obcích jde většinou o lokality s několika domy či ubytovnou. Situace se zlepšila například v Obrnicích na Mostecku.
Města si neví rady hlavně se zchátralými a vybydlenými domy, na zbourání jich v kraji čeká asi 170. Jejich zbourání by vyšlo na 300 milionů korun. Vláda počítá s programem, z něhož by obce peníze na demolice mohly čerpat. Nejprve ale objekty musí získat do svého vlastnictví, a to je také problém.

Zlepšení ovzduší a životního prostředí

Ústecký kraj vévodí republikovým statistikám v emisích oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Ročně tu především velké uhelné elektrárny vypustí do vzduchu přes 41,5 tisíce tun SO2 a 38,3 tisíce tun NOx. Mezi největší producenty skleníkových plynů patří elektrárny v Počeradech, Tušimicích a Prunéřově. Elektrárna Tušimice má i nejvyšší hodnoty rtuti za celý svůj provoz, a to byla modernizována.
Stav ovzduší v regionu by měla zlepšit výměna kotlů v rámci tzv. kotlíkových dotací. Ústecký kraj na ně od MŽP dostane 162 milionů korun. I tak přestavují emise z lokálních topenišť značnou zátěž. Do konce roku 2018 je nutné nahradit v domácnostech 1 080 starých kotlů na pevná paliva za ekologičtější zdroj.

Obnova lesů v Krušných horách

Vláda by měla připravit komplexní program obnovy Krušných hor, který by počítal se zvýšeným příspěvkem. Lesy ČR loni do prací v Krušných horách investovaly zhruba 84 milionů korun, z toho 30 milionů bylo na obnovu lesa. Letos mají v plánu obnovit přes 450 hektarů a investice rovněž překročí 80 milionů korun. Zlepšit kvalitu půdy by mělo vápnění, které probíhá od září do října. Velké potíže správcům dělá také houba kloubnatka smrková, která ničí porosty smrku.
Pro soukromé vlastníky, obce a církve, kterým patří polovina lesů v Krušných horách, by měla vláda připravit dotační programy. Podle premiéra je totiž nutné, aby vedle Lesů ČR do obnovy investovali také vlastníci zbylých ploch.

Doprava

Nejdůležitější je aktuálně dostavba dálnice D8 přes České středohoří. Otevřena by měla být do konce roku 2016.
Až v roce 2023 by měla být dokončena čtyřproudová silnice R7 Praha – Chomutov. V současné době jsou hotové koncové úseky u Prahy a Chomutova a obchvat Sulce na Lounsku. Zbývá dostavět šest úseků. Silnice je nutná hlavně kvůli Nexenu, který chce v zóně Triangle u Žatce od roku 2018 začít vyrábět miliony pneumatik ročně. R7 bude využívat k zásobování a distribuci. Na jaře 2016 se má začít stavět úsek Postoloprty - Bitozeves a v roce 2017 obchvaty Loun a Panenského Týnce. Mezi obchvaty Loun a už hotového úseku u Sulce se plánuje zkapacitnění silnice u Chlumčan, se kterým se má začít v roce 2018. Zahájení výstavby dalších úseků provází problémy s výkupy pozemků.