Tato část Labské cesty se na cyklisty tváří přívětivěji opravdu asi jen pár desítek dní v roce. Jakmile pořádně zaprší, louže na cestě mezi poli vydrží třeba i několik týdnů. Popis v úvodu odpovídá situaci po sobotních srážkách, které se podepsaly na stavu cyklostezky v úseku mezi Litoměřicemi a Roudnicí nad Labem během uplynulého víkendu.

Kde je v současnosti stav nejzoufalejší?

Když bikeři mapovali pro občanské sdružení Labská stezka během posledního zářijového víkendu stav cyklostezky, tahle pasáž vypadala jen o málo lépe. To koneckonců dokumentuje i zápis na www.labskastezka.cz: „Jako nejhorší byly vyhodnoceny úseky v okolí Litoměřic. Jde o úseky vedené po hlinitých polních cestách: mezi Lounkami a Křešicemi a mezi Litoměřicemi a Žalhosticemi. Před elektrárnou České Kopisty je špatně sjízdný úsek vysypaný hrubým štěrkem."

S úseky se počítá ve třetí etapě

Dobrou zprávou pro uživatele Labské stezky v regionu rozuměj především cyklisty je, že se počítá ve třetí etapě jejího dobudování, jehož investorem je Ústecký kraj, i s těmito nejhůře sjízdnými úseky. Nyní Ústecký kraj čeká na výzvu z ROP Severozápad, protože z vlastního rozpočtu financovat realizaci projektu kraj nemůže. Celá cyklostezka na území Ústeckého kraje by tak mohlo být hotová v roce 2015. Jak již dříve pro Deník uvedla mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje v Ústí nad Labem Magdalena Hanáčková, celkové náklady na třetí etapu dokončení Labské stezky jsou 218 977 900,40 Kč.

Hotových je přibližně osmdesát procent

Povodně letos v červnu harmonogram prací na Labské stezce nabouraly. Podle předsedy občanského sdružení Labská stezka Jana Rittera je na území Ústeckého kraje hotová cyklostezka přibližně z osmdesáti procent. Tedy ve stavu splňujícím požadované standardy především povrchu stezky.

Labská stezka nese sice číselné označení „2", ale z pohledu významu pro cykloturistiku je číslem jedna, a to jak v Ústeckém kraji, tak i v celé České republice. Na území Ústeckého kraje, od Štětí po Dolní Žleb, měří Labská stezka 94 kilometrů. V České republice lze podél Labe ujet až 373 km a to od pramene až ke státní hranici se Spolkovou republikou Německo.

Konference o cyklotrase bez bariér

Ve dnech 17. a 18. září proběhla v sále zastupitelstva Krajského úřadu Královéhradeckého kraje konference „Labská cyklotrasa od pramene k moři napříč Evropou bez bariér", která průběžně zhodnotila stav stejnojmenného projektu.

Akce se konala pod záštitou primátora města Hradce Králové, hejtmanů krajů Královéhradeckého, Pardubického a Středočeského a vicehejtmanky Ústeckého kraje. Byli na ni pozváni také starostové a zástupci všech měst a obcí na Labi, zástupci infocenter, ubytovacích a stravovacích zařízení a partneři sdružení.

Nositelem stejnojmenného projektu a hlavním pořadatelem konference bylo občanské sdružení Labská stezka.

Hovořilo se například o zlepšování přístupnosti objektů pro hůře pohyblivé a s možností podpory vzniku bezbariérových tras a úprav objektů. Labská cyklostezka totiž nejsou jen kilometry podél řeky, ale také města, která na trase leží. Na konferenci se proto mimo jiné porovnávaly bezbariérové mapy. Z Ústeckého kraje jejich autoři prezentovali mapy Ústí nad Labem a Litoměřic.

„Snažili jsme se z celé republiky vybrat takové příklady bezbariérových map, které budou pro města na Labské cyklotrase vodítkem a inspirací. Záměrem této poslední konference byla výměna zkušeností s cílem sjednocení grafiky map a metodik tvorby bezbariérových map v partnerských městech na Labi," dodal k tomuto bloku letošní konference o Labské stezce Jan Ritter.