Rekord v číslech

Hráči, převážně mladí mezi patnácti až třiceti roky, se rozdělili na dva týmy, které spolu hrály od sobotních 8:00 do nedělních 20:00. Ve skutečnosti to znamenalo, že člověk odpočíval stejnou dobu, kterou následně hrál, čímž se dostáváme na úctyhodných 18 hodin hry za víkend. Týmy dohromady odehrály 103 setů a 5 787 míčů. Vyhrál přitom tým Veros nad týmem Vores, nicméně pouze s minimálním rozdílem: 54:49 na sety, 2859: 2928 na míče.

Tempo zvolňovalo jen velmi pomalu

Přestože ale na sportovce čekal nelehký úkol, atmosféru ve sportovní hale to nikterak neovlivnilo. Už v sobotu dopoledne, několik hodin po začátku jejich úsilí, šel po sportovišti slyšet smích. A rozhodně nelze tvrdit, že by nadšenci hráli zpočátku jen na půl plynu. Zápasy měly celkem šťávu a soupeři šli po míči se slušnou vervou. V zápalu hry došlo i k několika srážkám pod sítí, což by člověk při snaze překonat rekord spíše nečekal. „S postupem času ale tempo trochu zvolnilo,“ smál se jeden z organizátorů akce František Karel.

Krizovky už v sobotu

A není se čemu divit. První známky únavy šly na hráčích vidět už v sobotu večer. Ti, kteří zrovna nehráli, už leželi pod tribunami na podložkách, kde relaxovali nebo už spali. „Musíme se šetřit, bude to ještě dlouhý,“ komentoval jeden z těch, kteří měli zrovna pauzu. Na otázku kdy podle nich přijde „krizovka“, jeden hráč se smíchem odpověděl: „Přišla už po třetím míči.“ Každý ale čekal to nejhorší na pozdní noční a brzké ranní hodiny. „Ve skutečnosti jsme ty krizovky nějak překonali, ale v neděli večer už to byla docela síla,“ uvedl Karel. „Ještě pár hodin navíc a už nevím, jestli bychom byli schopní ještě pokračovat,“ dodal.

Ráno hned do školy nebo práce

Nakonec ale rekord překonali a dokonce v sobě našli sílu jít svůj výkon probrat do blízké restaurace. „Byli jsme tam jen hodinku, pak jsme už šli vážně spát,“ smál se Karel. Na většinu z rekordmanů totiž čekala v pondělí škola nebo práce.