Podílela se na výzkumných projektech v ČR i zahraničí. Pomocí výstav, naučných stezek i knih se snaží o popularizaci geologie. Stará se o tisíce exponátů.

Který exponát či fond považujete za nejzajímavější?
Nejzajímavější? To je těžká otázka… záleží na úhlu pohledu. Z odborného hlediska je velmi cenný soubor horninových vzorků a jejich výbrusů, pocházející z mapování Českého středohoří J. E. Hibschem. Velmi pěkná je kolekce třetihorních minerálů z Mariánské skály v Ústí i dalších lokalit jako Dolní Zálezly, Soutěsky či Divoká rokle. Z oblasti Krušných hor máme hlavně žilné minerály z Krupky a Cínovce.

Máte i nějaké zkameněliny z okolí?
Paleontologickou část sbírky tvoří křídové fosilie z Litoměřicka, Lounska, Teplicka a Labských pískovců, nejčastěji schránky mlžů a plžů, ale i třeba zuby žraloků. Ve sbírkách jsou zastoupeny i třetihorní zkameněliny, včetně významných regionálních lokalit Břešťany, lom Bílina, Želénky, Kučlín, Čeřeniště, Bechlejovice, a dalších. Nebo také kosterní pozůstatky pleistocenních obratlovců pocházející z Ústí nad Labem a jeho okolí. K velmi cenným fosiliím patří zejména nálezy, které byly v minulosti publikovány. Třetihorní želva rodu Trionyx, pozůstatky velemloka či krokodýla. Mezi mé oblíbené exponáty patří hlavně ty velké nepřehlédnutelné kusy. Třeba mamutí kly, lebka srstnatého nosorožce nebo fosilní pařez borovice.

Hasičské muzeum Krupka.
Tip na výlet: Bývalá fara se proměnila ve svatyni hasičů

Co vaše práce obnáší?
Pracovní náplň kurátora spočívá v péči o muzejní sbírky, jejich rozšiřování a představení veřejnosti. Nezanedbatelnou část pak tvoří systematická mravenčí práce související s revizí sbírek, zpracováním databáze, fotodokumentací či výkaznictvím.

Jak geolog rozšiřuje sbírkové fondy?
Rozšiřování geologických sbírek probíhá průběžně cílenými terénními sběry, důležitou roli hrají také dary, příp. koupě zajímavých vzorků či tematických kolekcí. Z posledních zajímavých úlovků mohu jmenovat např. získání obřího třetihorního fosilního kmene z lomu Vršany či objemnou kolekci dekoračních kamenů těžených v ČR.

Pamatuji se, že jste v minulosti lovila ze dna Ohře obrovitého zkamenělého amonita. Máte podobné práce hodně?
Výlov amonita v roce 2015 byla nezapomenutelná akce, podobné okamžiky se však v životě kurátora objeví spíše výjimečně. Možnosti tak pěkných terénních nálezů jsou dnes limitovány špatnou dostupností či úplným zánikem některých lokalit, rozšiřující se plošnou zástavbou, ale i omezeními v rámci chráněných či těžených území. Není proto taková hojnost nálezů jako byla v ústeckém regionu například v první polovině minulého století. Přesto občas narazíme na pěkné vzorky, které se pak stanou přírůstkem do našich sbírek.

Povedený masopust v Brné
FOTO, VIDEO: Masopust je plný emocí, říká filmařka Alena Krejčová

Jak dlouho se geologií zabýváte?
Geologie byla mou zálibou už od dětství. Babička mi vyprávěla, jak mne v Národním muzeu nemohla odtrhnout od vitríny s minerály a z pískoviště jsem prý nosila domů plné kapsy různého kamení. Takže asi není překvapením, že mne cestičky osudu přivedly právě k této profesi. V oboru pracuji již více než 16 let, v ústeckém muzeu pracuji jako geolog šest let.

Jaké sbírkové fondy máte na starosti?
Geologická sbírka ústeckého muzea čítá téměř 30 tisíc položek. Je velmi pestrá obsahuje mineralogické, petrografické i paleontologické vzorky. Převažují nálezy z ústeckého regionu, ale máme zde i exponáty z jiných částí republiky a dokonce i ze zahraničí.

Připravujete nějakou výstavu na geologická témata?
Právě trvá výstava věnovaná geologické historii Země nazvaná Nelítostný pravěk. Zde kromě trojrozměrných modelů pravěkých zvířat můžete vidět i některé ze zmíněných exponátů. V listopadu plánujeme otevřít výstavu o minerálech Českého středohoří, která představí soubor nejcennějších nálezů z muzeí i soukromých sbírek.

Pavel Kučaba, kastelán hradu Střekov.
Kastelán Střekova nejradši šermuje a pořádá den dětí