Malebná obec Bořislav na Teplicku leží v kopcovitém území na rozhraní lesů, polí a sadů. V Chráněné krajinné oblasti České středohoří pod jeho nejvyšší horou Milešovkou protékají jejím katastrem dva vodní toky, Sabatzerův a Bořislavský potok.
Proměna krajiny v souladu s okolní přírodou nyní po pozemkových úpravách snižuje riziko přívalových dešťů, povodní a sucha. Významným prvkem projektu v hodnotě 25 milionů korun, který dokončila teplická pobočka Státního pozemkového úřadu (SPÚ) před třemi roky, je i zadržení vody v krajině.
„V případě revitalizace bývalého Bořislavského koupaliště byl zrekonstruován i suchý poldr, který chrání níže položené území, zpomaluje a zachycuje vodu i naplaveniny. Jako první však byla v roce 2019 dokončena vodní nádrž na Sabatzerově potoce. U ní došlo v 50. letech k protržení hráze a místo opravy byla tehdy zasypána,“ upřesnila Hana Němcová z teplické pobočky SPÚ, která na veškeré zemní i následné práce dohlížela.
Úpravy nádrží iniciovali starousedlíci i radnice Bořislavi. V malebné obci žije dnes na čtyři sta stálých obyvatel a první zmínka o ní pochází již z roku 1169. Okolí nádrže na Sabatzerově potoce příjemně oživuje i nová lavička, jež vznikla z části starého dřevěného hradidla nalezeného stavbaři v nánosu bahna.
Revitalizovaná území lákají místní i turisty
Pozemkové úpravy tak kromě pozitivní proměny krajiny přinesly i minimalizaci rizika ohrožení obce a zahrad velkou vodou v její zadní části. Navíc projekt revitalizace území významně podpořil tamní flóru a faunu díky přírodnímu charakteru obou vodních ploch.
Podívejte se na Mapu projektů EU
Bořislavský starosta Aleš Navara doplnil, že společně s SPÚ radnice vycházela z projektu na revitalizaci údolí připraveného před dvěma desítkami let, který byl aktualizován. „Vážíme si toho, že v této kopcovité krajině vznikají nádrže zadržující vodu, která se zde jinak prohnala a byla pryč. A týká se to i obcí ležících pod námi. Když začaly práce na koupališti, kde byla velká navážka zeminy, zarostlé křoviny a stromy, spousta lidí nevěřila, že zde něco tak povedeného skutečně vznikne. Nyní jsou obě nádrže místem častých procházek po celý rok,“ rozhlíží se starosta u nádrže na Sabatzerově potoce.
Jak dodal, samotná obec by na vhodné dotační tituly nikdy nedosáhla. Pomohl ji právě Státní pozemkový úřad.
Na Bořislavi, na kterou byly nádrže po dokončení převedeny, nyní bude, aby udržovala obě vodní plochy s okolím a zabránila jejich opětovnému zanesení a zarůstání. „Prostor okolo koupaliště radnice využívá také ke kulturním akcím, jako je pálení čarodějnic či dětské dny a jako místo pro setkávání místních občanů. Již u původní nádrže na Sabatzerově potoce, pod níž je fotbalové hřiště, se v první polovině minulého století pořádaly odpolední čaje včetně tance,“ uvedla Hana Němcová.
Bořislavská radnice navíc doplnila areál u nádrže o nové multifunkční hřiště s workoutem s tím, že do budoucna zde podle Aleše Navary vyroste odpočinková lokalita vhodná k pořádání kulturních, společenských i sportovních akcí.
Úpravami prošlo i okolí Bořislavi
Nově vybudovaná naučná stezka propojila obě nádrže a stala se turistickým lákadlem. Do krajiny, která se po těchto úpravách změnila k nepoznání, míří turisté i místní rodiny se svými ratolestmi. Teplická pobočka SPÚ zajišťovala pozemkové úpravy také v okolních katastrech kolem Bořislavi, jako jsou vodohospodářské projekty v Žimu a ve Rtyni. Rozpracována je rovněž projektová dokumentace na podobný rybník v Bílce, vesnici nad Bořislaví, kde pramení i Bořislavský potok. Zatím je kvůli vyšším nákladům v přípravné fázi.
„Vážíme si toho, že v této kopcovité krajině vznikají nádrže zadržující vodu, která se zde jinak prohnala a byla pryč.“
„V Žimu se rovněž zvedla návštěvnost revitalizované lokality díky vybudování malé vodní nádrže v osadě Záhoří a založení vlhké květnaté louky. Všechna zmíněná území po pozemkových úpravách připravených SPÚ významně ožila. Bez evropských fondů by ale malé obce ze svých rozpočtů tuto proměnu krajiny nezvládly, nemají také k dispozici zaměstnance, kteří by to zúřadovali,“ doplnila Hana Němcová s tím, že vlastně všechna zmíněná místa prošla razantní proměnou.
Úpravy v Bořislavi a okolí se jeví jako jedna z cest, jak vrátit do přírody tolik potřebnou vodu a zároveň prostupnost krajiny pro lidi.
Hana Němcová: V okrese Teplice a Ústí nad Labem máme připraveno mnoho projektů
Hana Němcová z teplické pobočky Státního pozemkového úřadu (SPÚ) se významným způsobem podílela na projektu pozemkových úprav sloužících k ochraně proti velké vodě v Bořislavi na Teplicku, stejně jako k zadržení drahocenné tekutiny v této kouzelné krajině.
Hana Němcová z teplické pobočky Státního pozemkového úřaduJak může úřad jako váš pomoci obcím, které usilují o pozemkové úpravy typu budování vodních nádrží či lesoparku jako v Bořislavi?
Komplexní pozemkové úpravy zahájené na jakémkoliv katastrálním území mají v podstatě dvě fáze – návrhovou a realizační. Nejprve se připraví návrh plánu společných zařízení. Ta se dělí na kroky sloužící ke zpřístupnění pozemků, jako je výstavba polních a lesních cest nebo třeba mostků. Patří sem i protierozní opatření pro ochranu půdního fondu. Vznikají tak například větrolamy nebo záchytné příkopy. Krajině pomáhá také ochranné zatravnění nebo zalesnění. Tato vodohospodářská opatření slouží k neškodnému odvedení povrchových vod, ochraně území před záplavami, suchem a také k zadržení vody v krajině. Poslední opatření se pak týkají ochrany a tvorby životního prostředí, podpory biodiverzity a zvýšení ekologické stability krajiny.
Kdo rozhoduje o podobě těchto opatření v okolí obcí?
Námi navržený plán se projedná a nakonec schválí zastupitelstvem obce. Zjednodušeně řečeno, navrhne se plán obsahující výše uvedené prvky, které dané katastrální území potřebuje, a následně se tyto lokality navrhnou do vlastnictví obce nebo státu. Ostatní pozemky se funkčně a prostorově uspořádají pro všechny vlastníky. Po projednání a schválení pozemkové úpravy a jejím zapsání do katastru nemovitostí nastupuje fáze realizační. V ní SPÚ prostřednictvím jednotlivých poboček nechá zpracovat projektovou dokumentaci, stavební povolení a zajistí realizaci. Po jejím ukončení pak předá hotové, zkolaudované dílo obci.
„Právě SPÚ může obcím v tomto opravdu pomoci, jelikož zajišťuje finanční prostředky na schválená opatření i z fondů EU.“
Jaké možnosti má v této souvislosti Program rozvoje venkova?
Spolupodílí se na financování realizační části komplexní pozemkové úpravy.
Je složité pro obce typu Bořislavi získat finanční prostředky z fondů Evropské unie, případně může jim SPÚ nějak pomoci?
Tyto obce mají nízké obecní rozpočty a mnohokrát nemají možnost ani lidské zdroje na to, aby prostředky z fondů EU na taková opatření získaly. Právě SPÚ jim může v tomto opravdu pomoci, jelikož zajišťuje finanční prostředky na schválená opatření i z fondů EU.
Dá se říct, že se v posledních letech daří realizovat projekty vedoucí ke zvýšení ekologické stability a adaptace krajiny na změnu klimatu?
Ano, můžeme například zmínit vybudování jezera ve Rtyni nad Bílinou včetně výsadby alejí nebo malou vodní nádrž v Záhoří včetně založení vlhké květnaté louky. V Ohníči jsme realizovali přehrážku a v Razicích vznikly tři tůňky a kolem polních cest byly vysázeny stromy a další. Z dřívějších projektů pak třeba protierozní pás v Hrobčicích a Mirošovicích či malá vodní nádrž v Babinách II. Zajímavým projektem v současné době je budování biocentra v Chouči a Mirošovicích na zhruba 6 hektarech. Pokračuje i péče o vysázené porosty v okolí obcí Ohníč, Bílka a Řehlovice. Z nově plánovaných prací je to pak větrolam Kladruby či několik tůní v Mirošovicích, Lochočicích, Tvrdíně a v Homoli u Panny. V okrese Teplice a Ústí nad Labem máme připraveno ještě mnoho dalších projektů.
Můžete jmenovat projekty, které nejčastěji teplická pobočka SPÚ v této souvislosti řeší?
Největší počet z nich se týká zpřístupnění pozemků formou výstavby polních cest. V minulém „předrestitučním“ období totiž byla většina polních cest zanedbána, popřípadě zarostla nebo byla úplně zrušena. Nyní je nutné znovu propojit a zpřístupnit jednotlivé pozemky nebo dokonce i jednotlivé vesnice. Dále pak jde o vodohospodářská opatření, jako je výstavba malých vodních nádrží, tůněk, přehrážek nebo poldrů. Významnou část našich plánů potom tvoří výsadby zeleně podél cest, vznik nové krajinné zeleně, dotváření biokoridorů a biocenter. Nesmíme také zapomenout na budování protierozních opatření, což spočívá ve vzniku protierozních mezí, výsadbě protierozních pásů zeleně, větrolamů a dalších podobných opatřeních. Toto všechno se již na Teplicku a Ústecku realizovalo.
3
1
Čtenář reportér
Kondice
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Celebrity
TN.cz
