Dva roky uplynuly od doby, kdy se Tereze Bártové z Oseku na Teplicku změnil život. Když se v dubnu 2017 připravovala na státnice na ústecké univerzitě, napadla její tělo jedna z nejzávažnější infekčních nemocí v Česku, meningokoková meningitida.

Jde o akutní, život ohrožující onemocnění, které může vést během několika hodin až ke smrti pacienta. Zatímco u některých lidí je výsledkem jejího usazení v horních cestách dýchacích stimulace imunitního systému a následná vyšší odolnost organismu proti těmto nemocem, u jiných naopak nevyzpytatelná bakterie způsobuje velmi vážné stavy.
Tak to bylo u Terezy. Zkolabovaly jí orgány, lékaři ji udržovali v umělém spánku. Šance na přežití byla jednoprocentní. Dívka se s onemocněním prala několik týdnů.

Ilustrační foto
Pacientka s meningokokem je v mimořádně vážném stavu

„Obrovské poděkování patří sestřičkám a lékařům z infekční JIP v Ústí nad Labem, kteří mi v té době pomohli boj o život vyhrát,“ říká dnes 27letá Tereza, která přišla o obě nohy, na levé ruce o dva prsty a na pravé o čtyři. V září 2018 podstoupila také transplantaci ledviny v pražském IKEMu. Ledvinu jí daroval její otec. Přes všechny obtíže se náruživá sportovkyně pohybových aktivit nevzdala. „Nyní se učím běhat s protézami a v zimě se už chci postavit i na lyže,“ sděluje Tereza.

PĚTIMĚSÍČNÍ DÍTĚ NEBYLO OČKOVANÉ

První letošní případ meningokokového zánětu mozkových blan se před nedávnem objevil u pětiměsíčního dítěte z Mostecka. „V tomto případě byl průběh onemocnění příznivý. Dítě nebylo proti meningokokům očkované. Žádná další osoba z okolí nemocného dítěte neonemocněla,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje Olga Štorkánová.

Meningokok může kromě meningitidy, tedy zánětu mozkových blan, způsobit i otravu krve čili sepsi. Případně může dojít ke kombinaci obojího. Pacienti jsou ve všech případech vystaveni vysokému riziku a o jejich zdraví a často i životě rozhoduje rychlost, s jakou je jim nasazena odpovídající léčba.

Mezi nejčastější příznaky patří vyšší teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, citlivost na světlo či strnutí šíje. Ty ovšem často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů.

U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace.

Meningokok. Ilustrační foto.
Meningokok útočil na Mostecku, onemocnělo pětiměsíční dítě

Nejúčinnější prevencí proti nemoci je tak očkování. Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování už ve věku od dvou měsíců. Jak říká pediatrička a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová, aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života.

Průzkum agentury STEM/MARK v únoru 2019, kterého se zúčastnilo přes 500 matek dětí do 5 let věku, kladl otázku, jakými nepovinnými vakcínami své potomky nejčastěji chrání. „Vakcinace proti meningokokům se umístila až na čtvrté pozici za očkováním proti pneumokokům, rotavirům a planým neštovicím,“ doplňuje Cabrnochová.

V Česku bylo podle dat Státního zdravotního ústavu v roce 2016 zjištěno 47 případů meningokokových onemocnění, o rok později pak 68. Loni nemoc obrátila život vzhůru nohama 56 rodinám. Hygienici v Ústeckém kraji pak loni evidovali celkem pět onemocnění vyvolaných meningokoky.

Rizikové faktory
Bakterie Neisseria meningitidis se přenášejí kapénkovou cestou, tedy například kýcháním, kašlem nebo líbáním.
U nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník, bezpříznakový nosič bakterie. Často může jít i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo sourozence. Možnost nákazy zvyšuje také aktivní i pasivní kouření.
Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.