Možné to je proto, že Evropská unie pro takzvané uhelné regiony jako jsou Ústecký, Karlovarský a Ostravský kraj připravila peníze na Operační program Spravedlivá transformace, takzvaný JTF. Z něj budou financovány projekty, které zmíněným krajům umožní rychlejší přechod na klimaticky neutrální ekonomiku. „My jsme této příležitosti využili, připravili jsme projekt na zavádění vodíkové mobility ve městě Ústí nad Labem a tento projekt byl 30. června Regionální stálou konferencí Ústeckého kraje zařazen mezi strategické projekty,“ řekl Martin Prachař, předseda představenstva ústeckého dopravního podniku.

Zdroj: DeníkPůvodně jste ale dotaci na plničku získali. Budete ji tedy vracet a proč?
Abych to řekl úplně přesně, tak dotaci na plnící stanici vodíku máme schválenou, avšak žádnou její část jsme ještě nepřijali, nečerpali, tudíž není v tuto chvíli co vracet. Nicméně s touto novou situací se budeme muset ještě administrativně vypořádat a o tom bude jednat a rozhodovat představenstvo společnosti.

Jak bude budování postupně vypadat a kdy k němu dojde?
Projekt Zavádění vodíkové mobility ve městě Ústí nad Labem, který jsme připravili, je mimořádný svou komplexností. Zahrnuje v sobě čtyři základní části: zaprvé dočištění vodíku vyprodukovaného v ústecké Spolchemii, zadruhé plnící stanici vodíku, zatřetí pořízení elektrobusů s vodíkovými palivovými články a začtvrté rekonstrukci dílen údržby pro vodíkové autobusy. Jakmile budeme znát podmínky dotace, což by mělo být začátkem příštího roku, vznikne časový harmonogram výstavby technologie dočištění vodíku, vodíkové plnící stanice a zároveň dojde k upřesnění harmonogramu rekonstrukce haly autobusů, která se bude rekonstruovat po částech tak, aby nebyla omezena údržba vozidel. Spuštění vodíkové plnící stanice plánujeme ve stejném období, ve kterém dojde k dodání prvních pěti autobusů na vodík.

Jak dlouho tedy bude trvat budování a jak Ústečané poznají, že jezdí na vodík?
Budování vodíkové plnící stanice včetně dočištění a komprimace předpokládáme 15 až 18 měsíců od zahájení prací. Rekonstrukce haly údržby autobusů by měla trvat 18 až 24 měsíců. Vnímavý cestující si všimne lepší dynamiky oproti autobusu se spalovacím motorem a nižší hladiny hluku, jelikož se jedná v podstatě o elektrobus. Méně vnímavý cestující si rozdílu nemusí všimnout vůbec, jelikož na první pohled vypadá autobus stejně jako autobus se spalovacím motorem. Předpokládám ale, že autobusy poháněné vodíkem označíme nějakými prvky tak, aby byly na první pohled rozpoznatelné.

Kolik autobusů chcete koupit nyní a kolik po dokončení plniček a opraven?
Autobusy budeme kupovat až v okamžiku přiznání dotace a zároveň nejdříve v době, kdy dojde k dokončení vodíkové plnící stanice. Projekt počítá s dvaceti vozy.

Opravny budou dost masivní, chcete tu dávat do pořádku i ostatní vozový park?
Po rekonstrukci budou dílny údržby využívány i pro ostatní vozidla našeho vozového parku. Plánovaná rekonstrukce je rozsáhlá, protože v projektu počítáme s tím, že jednak v budoucnu bude autobusů s vodíkovým pohonem v našem vozovém parku přibývat, a potom chceme být připraveni stát se autorizovaným servisem i pro další vlastníky autobusů na vodík, ať už si je v budoucnu bude pořizovat kraj nebo okolní města.

Martin PrachařMartin PrachařZdroj: DPMÚL

Jak to celé bude fungovat? Odkud vodík, kam a komu?
Jedinečnost celého projektu se přesně odráží ve vaší otázce odkud, kam a komu… Odkud - vodík je produktem výrobního procesu Spolchemie, kam - přímo v areálu Spolchemie se bude dočišťovat a komprimovat a produktovodem přímo dodávat do vodíkové plnící stanice, která bude stát na hranici pozemku Spolchemie v ulici Solvajova. Komu – vedle Dopravního podniku města Ústí nad Labem také veřejnosti pro osobní automobily, případně jiným dopravcům, kteří budou mít dopravní prostředky s vodíkovým pohonem. Jinými slovy výroba, dočištění, plnění a spotřeba bude probíhat „na jednom místě“

Jaký typ vodíkového pohonu jste vybrali? Kdy busy uvidíme, představíte je i veřejnosti než se rozjedou po městě?
Vybíráme elektrobusy s vodíkovými palivovými články (FCEV). Busy samozřejmě představíme veřejnosti před jejich vyjetím na linky MHD, ale kdy to bude, závisí na tom, kdy bude vypsán dotační titul a jaké budou jeho podmínky. Samozřejmě je naším zájmem, aby to bylo co možná nejdříve. Celé týmy v dopravním podniku pracují na tom, abychom byli připraveni po administrativní stránce, měli včas všechna povolení a mohli co nejdříve čerpat prostředky z operačního programu po vypsání výzvy a přidělení dotace.

Čím je tedy přesně projet unikátní?
Unikátnost našeho projektu je v několika směrech. O té logistické unikátnosti, tedy vše na jednom místě, od výroby až po spotřebu, jsem mluvil výše. Nevím o jiném místě v Evropě, kde by toto bylo uskutečnitelné. Další unikátností je historická paralela, kdy vodík, který je ve Spolchemii produkován od roku 1899 se přimíchával do svítiplynu, kterým město svítilo a vodík ze Spolchemie využívaly i Schichtovy závody při ztužování tuků, které měly v roce 1911 první ztužovnu tuků v kontinentální Evropě. Ze Spolchemie byl vodík do Schichtových závodů na druhé straně Labe dopravován „vodíkovodem“, tedy podobně, jako ho budeme dopravovat do naší vodíkové plnící stanice.

Je tu víc takových zajímavostí?
Další unikátností projektu je forma a způsob spolupráce zástupců města Ústí nad Labem a vedení Spolchemie. Konkrétně mám na mysli primátora Petra Nedvědického a generálního ředitele Daniela Tamchynu, kteří věnují přípravě projektu a jeho uvedení v život hodně času a energie. Spolchemie je tu více než 150 let a za tu dobu se bytovou zástavbou v jejím okolí postupně stala, ne vlastní vinou, součástí širšího centra města. Může se to sice někomu nelíbit, ale to je asi tak všechno. Na projektu vodíkové mobility se ukazuje, že když je vůle jak na straně města, tak na straně Spolchemie, dá se i z nevýhody udělat výhoda. V našem případě využitím produkce chemičky ve prospěch bezemisní a v bezhlukové městské hromadné dopravy. Když se podíváme na trendy, které udává Evropská unie, respektive její vyspělé země, bezemisní autobusy na vodík v rámci městské hromadné dopravy určitě vytlačí klasické autobusy. Páteřní trolejbusy mají svoje místo v ústecké městské hromadné dopravě díky vybudované infrastruktuře ještě na poměrně dlouhou dobu.

Jak bude vypadat zavádění vodíku do MHD po dokončení všech nutných staveb v budoucích letech?
Pro Ústí nad Labem je to veliká příležitost, aby mohlo do budoucna efektivně a finančně únosně modernizovat svůj vozový park. Městská hromadná doprava ukrajuje z městského rozpočtu velké peníze. Z tohoto pohledu bude mít naše město před ostatními obrovský náskok. Pořizování nových autobusů a trolejbusů je velmi nákladné a bez dotací je pro město fakticky neufinancovatelné. Končí totiž dotačně podporovaný nákup autobusů na CNG pohon, které postupně nahrazovaly naftové autobusy. Dotačně podporovaný už bude tedy jen nákup autobusů poháněných vodíkem, možná elektroautobusů. Ale ty se v podmínkách našeho kopcovitého Ústí nedají moc využít. Kromě dvaceti autobusů na vodík, které máme ve strategickém projektu a které by měly být postupně dodávány v průběhu příštích tří až čtyř let se budeme snažit získávat pro vodíkové autobusy dotace z individuálních výzev tak, abychom mohli pokračovat s obnovou autobusů i v dalších letech. A tím, že budeme mít vybudovanou kompletní infrastrukturu pro vodíkovou mobilitu - vodík, plnící stanici vodíku, halu údržby vodíkových autobusů - budeme připravení na budoucnost vodíkové mobility jako žádné jiné město.