Přijel s dcerou a pejskem autem s nápisem Box Osička. V Praze, kde dnes 64letý rodák z Valtic na jižní Moravě žije, totiž vede boxerskou školu. V Litoměřicích se ale Rostislav Osička představuje jako tvůrce jedinečných obrazů. Najdete je ve dvoře jednoho z domů Severočeské galerie výtvarného umění přímo na centrálním rynku města.

Malovat si do památníků začal už jako dítě na základní škole. Bylo to ještě předtím, než začal s boxem. Vášeň ke sportu brzy převážila, nyní ale Osička zase víc maluje. „Ve sportovním prostředí mě mnohokrát zklamali lidé kolem. Malování je jenom na mně,“ srovnal. První poznatky o perspektivě a další poučky pobíral v lidové škole umění v Břeclavi.

Spolu s malováním začal psát i básně. Ty už dlouho vepisuje netypicky přímo do obrazů a zaujatě je recituje. „Básně a obrazy ve spojení jsou krásné, když jsou v symbióze,“ zmínil Osička. Když maluje, relaxuje u krajinek, k obrazům ho ale inspirují i neřešitelné sociální problémy. Jako třeba problém bezdomovectví.

Vernisáž výstavy akademického sochaře Libora Piskláka společně s jeho dcerou.
FOTO: Libor Pisklák vystavuje s dcerou Terezou v litoměřickém Fér Kafe

Maloval i na vojně v Olomouci, kde se radil i se špičkovými akademickými malíři. „Říkali mi, Rosťo, je to dobrý,“ usmál se. Na výstavě jsou i obrazové vzpomínky na Osičkovy úspěchy v boxu v 80. letech, když mu bylo něco přes dvacet. Se sportem navážno začal v patnácti. „Měl jsem 60 kilo, ale chtěl jsem se vyrovnat starším klukům, v něčem vyniknout,“ vysvětlil.

Nešly mu kolektivní sporty, v boxu se našel. S ostatními kluky se i předtím pral. „Ale to jsme se spíš váleli na zemi, dávali si kravaty, žádné pěsti. Já jsem se bál rány, to mě box odnaučil,“ dodal Osička. Na výstavě jsou i obrazy z prostředí ringu. Dokonce ztvárnil prapůvod dnes oblíbeného MMA z Anglie z poloviny 17. století.

Obraz znázorňuje boj dvou mužů holýma rukama „Byly z toho krváky, pak to zakázali,“ popsal Osička. Na MMA se mu nelíbí, když jeden z protivníků mlátí toho druhého hlava nehlava a ten leží na zemi hlavou dolů, až z něj stříká krev. Pokud se jeden druhému nedívá do očí, není to podle zkušeného borce fér.

Ve čtvrtek 24. června proběhlo slavnostní otevření litoměřického pivovaru s ochutnávkou piva. Pivovar se nachází v části původního měšťanského pivovaru Kalich.
Je zpátky! Lidé opět okusili pivo Kalich v nově otevřeném litoměřickém pivovaru

Sám Osička působí velmi vyrovnaně. Vůbec ne agresivně, jak by si někdo mohl představovat boxera. „Kdybych byl agresivní, dostal bych na hubu. V boxu je potřeba mít spíš rozvahu. Do ringu se má chodit zápolit v duchu fair play. Sport má člověka vychovat, ne ho tahat dolů,“ vyznal se sportovec.

Osička je teď ale víc malířem než sportovcem. Dokončit obraz mu trvá několik večerů, u některých to však mohou být až tři měsíce průběžné práce. Bývalý reprezentant dnes společnost boxerů příliš nevyhledává. Nebaví ho vyvolávat staré časy a vést okolo nich řeči. „Nerad vzpomínám. Co bylo, to je pryč. Čára tlustá, jede se dál,“ pokrčil rameny.

Výstava téměř 40 výtvarných a poetických děl Rostislava Osičky potrvá až do 26. září. Najdete ji v Muzeu insitního umění ve dvoře domu na Mírovém náměstí 25. „Výstava představuje legendárního boxera v roli malíře a básníka s výjimečným vztahem ke svému okolí, k lidem, ke společnosti i k planetě,“ shrnula Barbora Klipcová z litoměřické galerie.

Pohnutý život
Rostislav Osička se narodil v roce 1956 ve Valticích. V mládí se věnoval profesionálnímu boxu. Získal přes dvě stě medailí, několikrát se stal mistrem republiky a byl i úspěšným reprezentantem. Jeho profesionální kariéru ukončila v roce 1981 rvačka, za níž dostal doživotní distanc. Potom se pohyboval v prostředí pražské bohémy a živil se jako trenér, vyhazovač, kaskadér či příležitostný herec. V současné době se věnuje trénování a své životní vášni – malování.