Říkají si lovci bouřek a bouřky skutečně loví. Svými fotoaparáty, kamerami i záznamníky zvuku, bloky. Pro některé z nás blázni, kteří riskují a vrhají se do terénu v okamžiku, kdy většina z nás hledá úkryt za zdmi svých domovů. Pro jiné specialisté, kterým vděčíme za přesné předpovědi ničících živlů.

Každopádně tihle „bouřkologové", jak se jim někdy říká, mají zajímavého koníčka, o němž jsme si povídali s Robinem Dusparou, předsedou Czech Thunderstorm Research Association o.s., což je sdružení, které oficiálně vzniklo v srpnu minulého roku. Do té doby fungovalo jako parta nadšenců.

Sdružení působí především na území České republiky, ale má členy i ze Slovenska. Působí samostatně a anglický název používá z důvodu mezinárodní spolupráce.

Proč vzniklo v ČR sdružení s tímto anglickým názvem, jehož doslovný překlad je Česká asociace výzkumu bouřek? Vaše webové stránky lovcibourek.cz jsou názvem daleko srozumitelnější.
Naše organizace vznikla s cílem sdružovat bouřkové nadšence, aby jejich snaha nebyla jen zajímavým koníčkem, ale zároveň byla nějakým způsobem prospěšná i ostatním lidem.

Kdo se může stát členem sdružení?
Naším členem se může stát každý obyvatel, který je starší patnácti let se zájmem o bouřky, jejich pozorování či třeba dokumentaci. Mladším zájemcům můžeme prozatím nabídnout spolupráci. Noví členové si mohou dle svého uvážení vybrat, jakým způsobem se budou bouřkám věnovat.
Někteří se věnují storm chasingu, což je lov bouřek, při kterém se pozorovatel podle potřeby přemisťuje. Někteří bouřky pozorují a dokumentují ze stálých stanovišť (takzvaný storm spotting pozn. red.) nebo pomocí meteostanic.
Někdo se zase spíše specializuje na předpovědi nebo sbírá a ověřuje informace o škodách, které pak v rámci spolupráce předáváme Evropské databázi nebezpečného počasí (ESWD).

Podle čeho lze předvídat bouřky?
My rozlišujeme dva typy předpovědí. A to předpověď postupu a dalšího vývoje již vzniklých bouřek, což lze odhadnout za pomoci snímků z meteorologických radarů a družic, ale i vizuálním pozorováním bouřkové oblačnosti v terénu.
O něco složitější je předpovídání bouřek dopředu, kde záleží na mnoha faktorech a je zapotřebí neustálé sledování synoptické situace, numerických předpovědních modelů, aerologických sondáží a podobně. Na základě těchto informací v kombinaci se zkušenostmi prognostika lze vytvořit nějaký obraz o tom, jak daná bouřková situace bude vypadat a vydat předpověď. Předpovědi většinou vydáváme večer předem s případnou ranní aktualizací a jsou určeny především pro zájemce o tuto problematiku. Rozhodně se nesnažíme napodobit výstražný systém Českého hydrometeorologického ústavu.

Může laik předpovědět bouřku?
Pro předpověď bouřek jsou důležité alespoň základní znalosti o tom, jak bouřky vznikají a jak celkově funguje fyzika atmosféry. Úplný laik zřejmě dokáže přicházející bouřku odhadnout podle zvuku hromů a blížící se oblačnosti, ale víc asi ne. Proto jsou ale vydávány předpovědi a poskytovány veřejnosti informace lidmi, kteří jsou do toho více zasvěceni.

Jakého úlovku si „bouřkolog" nejvíce cení?
To je velice individuální. Snem mnoha lovců bouřek je zaznamenat tornádo. Rozhodně to není tak, že bychom si jeho výskyt přáli, ale pokud už se někde vyskytne, chtěli bychom být u toho.
Dalšími oblíbenými úlovky jsou takzvané supercely, oblačnost typu Arcus , dobře nasvícené „kovadliny" (horní část bouřkového oblaku Cumulonimbus), tromby (větrný vír, který však nedosahuje zemského povrchu) a v neposlední řadě pěkně zachycené blesky.

Supercela

Supercela je typ konvektivní bouře, která je tvořena jednou mohutnou buňkou. Část bouřky, která rotuje okolo své vertikální osy, se nazývá mezocyklóna. Přítomnost mezocyklóny lze potvrdit dopplerovským radarem. V některých případech lze supercelu rozpoznat i vizuálně. A to podle takzvaného wall cloudu (stěnový oblak), který je charakteristický právě pro přítomnost mezocyklóny nebo zjevnou rotací a stáčivostí bouřkových mračen. Definitivně potvrdit supercelu však někdy vyžaduje velké úsilí.

Supercely mají v USA na svědomí nejničivější tornáda.

Obecně jsou rozlišovány tři typy supercel:

1) LP supercela (Low Precipitation) slabší dešťové srážky, mohou z nich ale vypadávat velké kroupy. Vizuálně lze pozorovat jen slabé nebo žádné srážkové pruhy.

2) CS supercela (Classic Supercell) nejčastější producent tornáda, silná krupobití. Srážkové pruhy lze pozorovat spíše na straně oblaku.

3) HP supercela (High Precipitation) silné srážky, velmi silný vítr, velké kroupy, velmi intenzivní blesková aktivita. Tornáda jsou nebezpečná tím, že mohou být schovaná v mohutné srážkové stěně. Hrozivá, těžká mračna.