Těžaři spolupracují již na přípravě těžby, která by měla začít během několika let. Vzhledem k tomu, že se bude těžit v těsné blízkosti státní hranice, bude česká firma potřebovat vyjádření německých orgánů, německý těžař pak těch českých. „Čekají nás přeshraniční povolovací řízení nejen z pohledu životního prostředí, ale také bezpečnosti, což má u nás v gesci Český báňský úřad. Proto chceme preventivně vědět, co udělá druhá strana,“ vysvětluje technický ředitel společnosti Geomet Richard Páník. Zároveň obě strany hledají synergie, které by jim mohly ušetřit peníze. Řada činností se totiž dubluje, přitom by stačilo, aby se jí věnovala jen jedna ze stran. Během samotné těžby, která bude probíhat v hloubkách 200 až 500 metrů, se bude moci Geomet přiblížit nejblíže na padesát metrů od státní hranice.
Právě mezinárodní spolupráce na strategických projektech je jedním z hlavních bodů jednání mezi českým premiérem Petrem Fialou a jeho saským kolegou Michaelem Kretschmerem, které se uskutečnilo v úterý 16. května v podvečer v Drážďanech. Mezi tyto strategické projekty počítá předseda české vlády také těžbu a především následné zpracování lithia z Krušných hor. „Je důležité, abychom našli místa, kde je spolupráce výhodná a dobrá. V případě memoranda nám to umožní zrychlení schvalovacích procesů,“ uvedl při své úterní návštěvě Dubí premiér Fiala s tím, že memorandum ještě více pomůže přeshraniční spolupráci, na které již nyní pracují čeští i němečtí těžaři.
Podle Fialy je nezbytné bohatství plynoucí z největších evropských zásob lithia plně využít. Tedy nerost nejen vytěžit, ale i dále zpracovat. O to by se měla postarat gigafactory, kterou plánuje postavit Volkswagen u Líní v Plzeňském kraji. Původně se o jejím umístění uvažovalo v Ústeckém kraji místo vysloužilé elektrárny v Prunéřově, tamní pozemky ale Volkswagenu nestačily. Přesto by podle místopředsedy představenstva společnosti ČEZ Pavla Cyraniho Ústecký kraj neměl o zpracování lithia přijít. Polostátní firma, která je většinovým vlastníkem Geometu, se snaží přilákat jiné výrobce baterií nebo jejich součástí.
ČEZ plánuje každoročně vytěžit přibližně 1,8 milionu tun rudy, kterou bude vozit do nedalekého zpracovatelského závodu zakrytým přepravníkem. To by mělo stačit na výrobu například půl milionu autobaterií, což je více než je dnešní celková produkce mladoboleslavského závodu Škody včetně spalovacích motorů. Loni ve své hlavní továrně vyrobila více než 400 tisíc aut.
Lithium je nejlehčí kov, který je natolik měkký, že je možné jej krájet nožem. Dobře vede elektřinu a teplo a slouží tak například v některých typech jaderných reaktorů. Nejznámějším jeho využitím je ale v nejrůznějších bateriích od mobilních telefonů až po elektromobily. Právě proto poptávka po lithiu v posledních málo desetiletích výrazně roste a spolu s tím i jeho cena. Vyplácí se proto otvírat i ložiska, která byla dříve nerentabilní. Kromě toho se lithium využívá také ve farmaceutickém průmyslu jako součást zklidňujících léků nebo při výrobě speciálních skel.
O těžba lithia na Cínovci se začalo mluvit přibližně před deseti lety v době, kdy jeho ceny kvůli rostoucí poptávce začaly strmě stoupat. Tehdy začala společnost Geomet s průzkumem, který měl za cíl ověřit data z 80. let minulého století. Postupem času se z těžby tohoto kovu stalo také politické téma. Například před volbami do Sněmovny v roce 2017 tvrdil lídr ANO, že memorandum o těžbě lithia se společností EMH je krádeží za bílého dne a obvinil tehdy svého koaličního partnera ČSSD, že chce lithium prostřednictvím australské společnosti ukrást.
70
Čtenář reportér
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
