Až desetinásobně víc kůrovce v Českém středohoří oproti loňsku. S tak otřesnou bilancí nedávno seznámili lidé z Lesů ČR vedení kraje. S dovětkem, že s kalamitou se nejspíš budou muset poprat také Krušné hory. Ve státních lesích se s kůrovcem napadajícím hlavně smrky snaží vyrovnat i větším objemem těžby. V národním parku České Švýcarko po předchozích pokusech preferují spíš stojící souše než rozsáhlé holiny.

Stav lesů v regionu popsal hejtmanovi v uplynulých dnech šéf Krajského ředitelství Lesů ČR Pavel Rus. „Aktuálně se v našem kraji výrazně zhoršil stav lesů v Českém středohoří,“ vylíčil předmět jednání mluvčí hejtmanství Martin Volf. „Podle počtu kůrovců chycených do lapačů usuzujeme, že se zde populace tohoto brouka oproti loňskému roku zdesetinásobila,“ upozornil na schůzce Rus.

Situaci v Českém středohoří bezprostředně sleduje i známý zemědělec zpod Milešovky a bývalý hajný Daniel Pitek. Žije a pracuje v nejvyšší části středohoří, kde jsou smrky vtroušené v listnatých porostech. „Když se podívám do Milešovky, vidím, jak to rezne. Jak tam smrky odcházejí, ať už je to kvůli kůrovci, nebo kvůli suchu. Kůrovec navíc už nenapadá jen smrk, ale i modřín,“ popsal Pitek.

Sám má na svých 30 hektarech lesa napadené stromy. „Kácím si to individuálně a vytěžené dřevo používám třeba na ohrady,“ vylíčil Pitek. Ten si myslí, že kůrovce už není šance zastavit ani zvýšenou těžbou dřeva. „Podle mě smrk ve středohoří, přinejmenším v okolí Milešovky, nejpozději do pěti let nebude. Nanejvýš tu a tam jednotky kusů,“ uvedl zemědělec.

Smrky nerady tropické teploty

Smrk totiž podle něj potřebuje v ideálních podmínkách kolem tisíce milimetrů srážek ročně, nižší teploty a chudé podzolové půdy. A ve středohoří jsou naopak půdy bohatší na živiny, neprší tu a je tu dlouhodobě teplo. A to se stupňuje kvůli klimatickým změnám. „Loni tu bylo třeba deset dnů za sebou 35 stupňů. To jsou tropické teploty, které smrky oslabují. A ty se už nedokážou kůrovci bránit tak, jak to umí: tedy že ho zalepí smůlou,“ doplnil Pitek.

Kůrovci naopak teplé počasí a sucho vyhovuje. „Rychleji se množí dřív dělal dvě generace za sezonu, dnes udělá bez problému i čtyři. Likviduje teď nejen sto let staré porosty, ale už i daleko mladší, třeba 40 let staré. A nejen ty nižší, ale i výše položené,“ doplnil sedlák zpod Milešovky. Sucho podle něj pustoší už i listnáče. „Viděl jsem odcházet i duby a buky na jižní straně Milešovky, Lipské a Štěpánovské hory. Pravděpodobně nás čeká to, že jižní svahy kopců v centrální části středohoří se přirozeně odlesní a vzniknou tam přirozené stepi. Pak to bude třeba i na jižním svahu Lovoše vypadat podobně hole jako na Rané, Milé nebo Oblíku v Lounském středohoří,“ je přesvědčený Pitek.

Podle Ruse suché a teplé počasí i mírná zima s minimem srážek přispívají k přemnožení lýkožrouta i v místech, kde by to jinak neměl tak jednoduché. I Krušné hory se tak v následujícím období budou muset pravděpodobně s náletem brouka poprat. „Uděláme vše pro to, aby kůrovec v Krušných horách nezpůsobil apokalypsu. Hospodaříme zde na přibližně polovině území pokrytých lesy, bude tedy záležet i na tom, jak se se situací podaří vyrovnat i ostatním vlastníkům,“ uvedl Rus.

Malí vlastníci to ale teď nemají vůbec jednoduché. Náklady na údržbu lesa totiž násobně překračují příjmy z prodeje dřeva. Drobným majitelům alespoň kraj rozdělil od loňského července státní dotace skoro ve výši 31 milionů korun.

Boj s broukem vzdali

Kůrovec se nevyhýbá ani lesům v národním parku České Švýcarsko. Strategie správy parku byla nejprve udržet smrkové monokultury vysazené lidmi pokud možno v zeleném stavu. „Aktivně jsme prováděli přeměnu lesa výběrovými těžbami. A podporovali zmlazení lesů v podrostu tím, že jsme do lesa pustili více světla, aby vznikla další generace lesa, který už má přirozenější charakter,“ popsal mluvčí parku Tomáš Salov.

Pak se ale přišlo sucho a „explodoval“ kůrovec. „Nejprve jsme se s ním snažili bojovat. Zjistili jsme ale, že při jeho rychlosti bychom si brzy odlesnili zhruba polovinu parku. Řekli jsme si, že je ekologicky příznivější ponechat alespoň ve vnitřních částech monokultury nastojato ožrané od lýkožrouta,“ vysvětlil Salov.

Na vnější části parku ale proti broukovi stále zasahují, aspoň pokud to má vzhledem k situaci v lesích sousedních majitelů smysl. „Postupy se sousedními vlastníky běžně konzultujeme, snažíme se jejich majetky chránit, pokud je to nutné,“ ujistil Salov. Také u frekventovaných cest v parku musí dávat pozor, aby na někoho něco nespadlo. A pokud to je nutné, tak tu provádět bezpečnostní kácení.

Kolik dříví v kraji vytěží
Lesy ČR vytěžily v Ústeckém kraji loni 573 000 m3 dříví, z toho 318 000 m3 kůrovcového.
Podnik plánuje v kraji vytěžit v roce 2020 675 000 m3 dřeva, což je 117 % loňské těžby.
Nejvíce postiženou oblastí v kraji je Rumbursko.
Stav holin byl v kraji ke konci roku 2019 1 459 hektarů.
Lesy ČR tu letos plánují výsadbu 5,6 milionu sazenic lesních dřevin na 1 098 hektarech.
Zdroj: Lesy ČR