Koordinátorem přípravy společné česko-saské nominační dokumentace je Národní památkový ústav, který zároveň plní roli odborného konzultanta. Hodnoty, které Krušnohoří nabízí, představila veřejnosti výstava na pražském veletrhu Památky ve dnech 23. a 24. října. Prezentace regionu Krušnohoří se nyní objeví také na nejprestižnějším památkovém veletrhu Denkmal 2014 v Lipsku od 6. do 8. listopadu, kde bude včleněna do širší saské expozice prezentující nominaci Krušnohoří k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO jako celek a Krušnohoří jako jednotný region.

Výjimečná montánní krajina

Krušnohoří, region na hranicích Saska a České republiky, který dnes v povědomí lidí figuruje jako symbol důsledků bezohledné těžby a průmyslové výroby, je historicky výjimečnou montánní krajinou, územím s pozůstatky po osm set let trvající těžbě nejrůznějších nerostů, která formovala jeho podobu (relikty podzemních důlních děl, sejpy, propadlinami, štolami, vodními nádržemi a kanály) i život (specifické rysy nese urbanismus a architektura horních měst, např. Jáchymova, Horní Blatné či Krupky, ale i takzvaná živá kultura, tedy umění a umělecká řemesla).

S horním podnikáním byly také spjaty pokroky v oblasti vědy a techniky, které přispěly k rozvoji dalších hornických regionů v Evropě i ve světě.

Jedinečná kombinace jednotného vývoje po obou stranách česko-německé hranice, odlišností posledního období historie i četné dodnes zachované památky hmotné i nehmotné představují mimořádnou univerzální hodnotu, na jejímž základě usilují společně Česká republika a Spolková republika Německo o zápis „Hornické kulturní krajiny Erzgebirge/Krušnohoří" na Seznam světového dědictví UNESCO.

Vědomosti o ní jsou nyní mnohem hlubší

V současnosti má Česká republika na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsaných dvanáct staveb či lokalit. „Hodnoty, které Krušnohoří zastupuje, není pro společnost úplně snadné docenit; jsou odlišné od dalších typů našeho kulturního dědictví, a tak se je teprve musí naučit poznávat a vnímat. Pracovníci Národního památkového ústavu se do přípravy nominace k zápisu Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO zapojili intenzivní metodickou pomocí a vlastní vědecko-výzkumnou činností a za poměrně krátkou dobu dokázali výrazně prohloubit dosavadní vědomosti o zdejším montánním dědictví, najít cesty k jeho ochraně a přispět k seznámení veřejnosti s jeho potenciálem," řekla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Zápis by přinesl i více turistů

Zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, nejprestižnější potvrzení hodnoty, které památka může získat, by pro Krušnohoří kromě jistoty zachování místních historických, památkových i přírodních hodnot znamenalo také vzrůst povědomí a zájmu o historii Krušných hor. S ním lze očekávat zvýšení počtu turistů, ale také užší přeshraniční kontakty a obohacení o společné nahlížení na význam a dědictví této specifické kulturní krajiny.

Záměr nominovat Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO vyšel z německé strany již v roce 1998. Česká republika se na základě oficiálního přizvání k projektu připojila v únoru 2012, když podala Sekretariátu Výboru světového dědictví v Paříži podklady pro zařazení Hornické kulturní krajiny Krušnohoří na indikativní seznam, což je seznam plánovaných nominací, a deklarovala tak svůj zájem spolupracovat na tzv. sériové nominaci.

Ta zahrnuje osm lokalit ze Saska (hornicke oblasti Altenberg, Freiberg, Marienberg, Annaberg, Schneeberg, Schwarzenberg a oblasti uranové a uhelné těžby) a šest lokalit z České republiky (hornickou kulturní krajinu Jáchymov, hornickou kulturní krajinu AbertamyBoží DarHorní Blatná, národní kulturní památku Rudá věž smrti ve Vykmanově, hornickou kulturní krajinu Krupka, vrch Mědník a vápenku s lomem v Háji u Loučné pod Klínovcem.

Na seznamu už v roce 2016?

V lednu 2014 proběhl slavnostní podpis společné nominační dokumentace, která byla předložena Centru světového dědictví v Paříži jako podklad pro další řízení a projednání. V případě pozitivního hodnocení by Krušnohoří mohlo k dnešním asi dvaceti hornickým lokalitám světa, zapsaným na Seznamu světového dědictví UNESCO, přibýt v roce 2016.

Přípravy na zápis na Seznam světového dědictví UNESCO, které probíhají i po odevzdání dokumentace, koordinuje v České republice z pověření Ministerstva kultury Národní památkový ústav, konkrétně referát památek s mezinárodním statusem a územní odborná pracoviště v Lokti a Ústí nad Labem, úzce spolupracují se sdružením Montanregion, o. p. s., které zastřešuje obce, na jejichž území se nominované české části Krušnohoří nacházejí.

Plán dílčích projektů a opatření

Součástí dokumentace je popis a historie oblasti, zdůvodnění návrhu, ale také například „Management plan", tedy Plán dílčích projektů a opatření, jimiž má být garantována ochrana, postupná regenerace a péče o součásti potenciální světové památky a dlouhodobá udržitelnost jejích hodnot. V případě České republiky byly pro ochranu nominovaných míst a jejich krajinného zázemí vyhlášeny nové památkové zóny krajinného typu a rovněž došlo k prohlášení nejcennějších jednotlivých staveb či technických děl za kulturní památky. V roce 2014 Vláda České republiky význam projektu zároveň posílila prohlášením mincovny v Jáchymově a dolu Mauritius v Hřebečné za národní kulturní památky.

Národní památkový ústav je největší příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. Současnými zákony, zejména pak zákonem památkovým, je mu svěřena řada odborných úkolů v oblasti státní památkové péče. V oblasti výkonu odborné složky disponuje sítí 14 územních odborných pracovišť se sídlem v každém kraji.

Vedle své role odborné složky v procesu památkové péče v České republice spravuje více než sto nemovitých památek, z nichž je většina přístupná veřejnosti, a v jejichž rámci pečuje také o přibližně tři čtvrtě milionu sbírkových předmětů a též o typické součásti zámeckých i hradních areálů: historické zahrady a parky.