Dávají vám peníze, nebudete o nich rozhodovat nestranně. Tak lze shrnout výtku ekologů Ústeckému kraji. Lidem z Greenpeace a Hnutí Duha se nelíbí, že by měl jeho úřad rozhodovat o výjimce z ekologických limitů pro elektrárnu Počerady. Elektrárna na Lounsku je podle expertíz největším zdrojem skleníkových plynů a toxické rtuti v ČR. Současný vlastník elektrárny ČEZ nyní žádá o to, aby z ní bylo možné vypouštět čtyřikrát víc rtuti, než jaký je limit na ochranu zdraví.

Těžit z výjimky by v budoucnu mohla i společnost Sev.en, které chce ČEZ elektrárnu v roce 2024 prodat. Ekologové připomínají, že současnému vlastníkovi elektrárny, ale i tomu budoucímu, je kraj vázán vděkem za sponzorské příspěvky, nebo s ním přímo spolupracuje. Kývne-li na apel ekologů ministerstvo životního prostředí (MŽP), o výjimce pro Počerady by rozhodoval jeden z krajů sousedící s tím Ústeckým. Podle zástupce obcí nejbližších elektrárně to ale nemusí být výhra: o zdroji znečištění na konkrétním území totiž rozhodnou ti, kterých se to bezprostředně netýká.

Ústecký učitel Michal Neustupa
Učitel Michal Neustupa má plno nápadů. Teď vyzývá k charitativním běhům

Námitku na podjatost Ústeckého kraje podaly v uplynulých dnech Brabcovu rezortu společně Greenpeace a Hnutí Duha. Chtějí, aby ministerstvo vyloučilo úředníky zdejšího krajského úřadu z rozhodování o žádostech společnosti ČEZ. Ta kraj v březnu požádala o povolení výjimky z limitu ochrany ovzduší před znečištěním rtutí pro hnědouhelnou elektrárnu v Počeradech. Ekologové připomínají, že kraj má s ČEZ uzavřenou stále platnou smlouvu o spolupráci. „Z veřejných zdrojů pak vyplývá, že Ústecký kraj a jím zřizované organizace dostávají od ČEZu a jeho dceřiných společností každoročně věcné i finanční dary ve výši desítek milionů korun,“ kritizoval mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.

S ohledem na takto „intenzivní“ vztah kraje k ČEZ by podle ekologů z rozhodování o jejích žádostech měli být vyloučení všichni úředníci jeho úřadu. „Krajský úřad Ústeckého kraje je v rozhodování o žádostech podaných ČEZ podjatý tak masivním způsobem, že to snad ani nelze rozporovat. Od dotčených úředníků bychom očekávali, že budou soudní a z rozhodování se vyloučí sami. Bohužel se tak nestalo, takže jsme k tomu museli dát podnět my,“ vysvětlil Jan Rovenský z Greenpeace.

Helena Machačová les miluje
Křehké myslivečky? Musí zvládnout stejnou práci jako kolegové muži

Jiří Koželouh z ekologického Hnutí Duha dodává, že v případě Počerad je výjimka důležitá i pro nového majitele Pavla Tykače, kterému ČEZ elektrárnu prodá. „A tam jde podjatost dokonce tak daleko, že zaměstnanec Tykačovy Sev.en Energy zastupuje Ústecký kraj v pracovní skupině Uhelné komise,“ pozastavil se Koželouh.

Pokud by MŽP souhlasilo s ekology, nebylo by to v podobném případě poprvé. Námitku systémové podjatosti podali lidé z Greenpeace už dříve i v případě žádosti o výjimku z limitů pro znečištění ovzduší u elektrárny Chvaletice. „V případě rozhodování o elektrárně Chvaletice jsme podjatost úředníků krajského úřadu Pardubického kraje potvrdili a řízením o výjimce byl pověřen krajský úřad Olomouckého kraje,“ potvrdila mluvčí rezortu Petra Roubíčková. Dodala ovšem, že žádné podání o podjatosti Ústeckého kraje zatím na MŽP neobdrželi.

Práce v lese. Ilustrační foto
V lesích teď nacházejí práci studenti i propuštění. Sázejí nebo čistí paseky

Samotný Ústecký kraj k věci nic sdělit nechce. „Nebudeme celou věc v tuto chvíli komentovat žádným oficiálním vyjádřením,“ vzkázal Martin Volf z kanceláře hejtmana.

Do správního řízení o povolení výjimky pro Počerady se chystá zapojit i obec Volevčice v bezprostřední blízkosti elektrárny. „Ať si upraví technologii. Píšou, že nemají inženýry a kapacity. Tak ať sníží výkon, aby splňovali limity,“ tlumočil stanovisko asi stohlavé vsi její starosta Jiří Fröhlich. Ten se ale zároveň staví rezervovaně k požadavku ekologů, aby o výjimce pro Počerady nerozhodoval Ústecký kraj. „Je to sporné. Naši úředníci budou mít větší zájem, aby byl kraj čistý. Úředníkům z jiného kraje to bude jedno. Nějak rozhodnou, jich se to znečištění prakticky týkat nebude,“ zmínil Fröhlich. Podle něj jsou dopady provozu elektrárny na jeho obec, která je od ní vzdálená vzdušnou čarou jenom stovky metrů, značné. „Záleží na povětrnostních podmínkách. Ale někdy, když roztápí, a nejde to přes odsíření, to kouří úplně černě. A když je určitý tlak vzduchu, vidíme, jak to padá na pole za vesnicí,“ vylíčil starosta.