Rozhovor s Karlem Lipmannem, který se svým úspěšným futsalovým týmem letos ukončil svou éru v lize malého fotbalu:

Jaké byly začátky malého fotbalu v Chomutově?
Když jsme chomutovskou ligu malé kopané zakládali, měli jsme jen první a druhou ligu. Už v té době jsem měl také své první mužstvo – Elmontis. Tehdy jsem byl ještě aktivní jako hráč. A podmínky byly na dnešní dobu úsměvné. Jezdili jsme trénovat do sportovní haly v Březně a skládali se po dvacetikoruně na benzín. Dneska ti kluci, co hrají, už mají majitele týmů v podobě tatínků jako jsem já, co jim zaplatí startovné, koupí dresy a ještě jim dají na pivo po zápase (smích). 

Dnes je z ligy kolos a stará se o něj někdo jiný. Kdy jste to celé předali?
To bylo v době, když už jsem přestal hrát, jen jsem si šel občas zachytat. Už tehdy lidé kolem Jirky Kupce (dnešní předseda CHLMF – pozn.red.) organizovali letní ligu, my jsme měli na starost ligu zimní. Já tehdy začal i podnikat, času bylo pořád méně. Tak jsme se dohodli, jestli by nechtěli převzít i tu zimní část. A za dvacet let z toho vybudovali obrovský gigant. Mají sedm lig, seniorskou ligu, juniorskou ligu, starají se o žáčky… Odvedli obrovský kus práce.

Vy jste ale tehdy z futsalu úplně neodešel, že?
Já jsem se přesunul do role manažera – dával jsem dohromady mančaft. Jeden čas jsme hráli pod Železárnami Chomutov, chvilku jsme se jmenovali ZKZ Chomutov. A zhruba před deseti lety vznikl tým, který sponzorovala moje firma – L.A. Interiér…
…úspěšný tým, jak mi potvrdil i náš sportovní redaktor. Byly roky lepší a byly roky horší. V letní lize jsme měli větší úspěchy, v posledních třech letech jsme ji vyhráli třikrát za sebou. Zimní liga byla těžší, protože tam hráli i kluci z normálního velkého fotbalu, kteří měli přestávku. Ale i letní ligu začali postupně hrát borci jako třeba Patrik Gedeon. To je srdcař. Kluk, který má fotbal rád. Vzpomínám si jednou, že v sobotu odehrál derby Sparta – Dukla a my v neděli sháněli hráče, protože nás bylo málo. A on si s námi přišel zahrát, přestože pršelo!

Napadlo vás někdy hrát s týmem i jinde než jen v chomutovské lize?
Ale my jsme hráli! Úroveň celého ligy malého fotbalu se zvedala a kvalita futsalu samozřejmě také. A my jsme třeba začali jezdit i na celorepublikové turnaje. Byli jsme třeba na turnaji ve Svitavách, kde bylo přes sto mužstev z celé republiky. A skončili jsme druzí. Já jsem dokonce přesvědčený, že kdyby se udělal výběr nejlepších hráčů z chomutovské ligy, tak by neudělali ostudu ani v nejvyšší celostátní lize.

Letos jste přesto se svým týmem L.A. Interiér v CHLMF skončil. Proč?
Bylo na čase jít dál. Musím přiznat, že mě trochu popostrčili i ti všemožní rýpalové, co pořád brblali, že L.A. Interiér zase vyhrál a že nám rozhodčí připískávají… Na druhou stranu – futsal mám rád, budu se na něj pořád chodit dívat, takže jsem slíbil, že budu lize dál pomáhat.

Jakým způsobem?

Finančně a když to bude potřeba, třeba i organizačně. Ale mám ještě jeden cíl a už jsem ho naznačil. Rád bych v Chomutově složil mužstvo, které by hrálo nejvyšší futsalovou ligu. Úroveň futsalu tady v Chomutově je opravdu velká. Takže tahle myšlenka mě neopouští. Ale rád bych pomohl také velkému fotbalu.

Jak to myslíte, čím konkrétně?

Chomutovský fotbal prožívá velkou krizi. Je ale špatně, když klub dostane sedm set tisíc dotaci a jen na nájmu za stadion a energiích zaplatí milion dvě stě. Ale to není problém jen fotbalu, stejně to měl basketbal, je to problém florbalu… Rád bych, aby se fotbal dostal na vyšší úroveň. Vznikl tu Junior klub, kde kluci jako Mário Wait nebo Lukáš Lípa odvedli velký kus práce. A teď je na nás, abychom třeba i na radnici (Karel Lipmann je zároveň zastupitel – pozn.red.) dokázali pro fotbal udělat co nejvíc. Jde mi primárně o mládež, ale k jejich motivaci je prostě nutné mít i mužstvo dospělých.

Jaká by měla být vaše konkrétní role v zachraňování fotbalu?

Chci hrát roli člověka, který přes své obchodní partnery sežene do chomutovského fotbalu nějakou tu korunu. Samozřejmě bych chtěl pomoci i politicky, když už jsem i zastupitelem. Třeba vybojovat, aby se financování sportů v Chomutově přehodnotilo.
Kolem fotbalu se teď pohybují lidí, kteří to nedělají pro to, aby z toho něco vytěžili. Dělají to, protože to Chomutov potřebuje. Hlavní cíl je pro mě výchova dětí. A to chce trenéry, kteří jsou na úrovni a kteří samozřejmě musí také dostat zaplaceno. On je úplně jiný přístup, když trénují jen nadšení rodiče, jako když jsem já kdysi trénoval žáčky v Údlicích, a když to má mít vrcholovou úroveň. V Chomutově vyrůstají šikovní mladí fotbalisté, kteří už potřebují odborné vedení. A je třeba fotbalu pomoci, aby na to měl.

A myslíte, že se to může podařit? Fotbalový klub má potíže dlouhodobě…

On je má od doby, kdy se přestěhoval do nového areálu. Ale i tak myslím, že se to povést může. Jedna věc je, že město v tuhle chvíli podporuje dva fotbalové kluby, z toho jeden hraje divizi a druhý krajský přebor. To pro město nemá žádný význam. Tyhle dva kluby by se měly domluvit. Můj názor je, že FC Chomutov by měla být jakási čepice, která bude zastřešovat fotbal v okrese. Tady by se měli soustředit nejlepší děti z Chomutova, Kadaně či Jirkova. Vznikne tak jedna fotbalová skupina, kterou by město podporovalo.

To by na záchranu fotbalu stačilo?

Důležitá je ještě jedna věc. Město by mělo odpustit nájem za stadion. Zdá se mi nesmysl, aby třeba malí fotbalisté v Chomutově platiti za to, že trénují na stadionu, který Chomutovu patří. Samozřejmé ale je, že klub si musí také sehnat peníze od sponzorů.

My se tu bavíme pořád o fotbale, ale v tu chvíli se pochopitelně ozvou zástupci dalších sportů, proč je město nepodporuje také tak štědře…

Toho jsem si vědom. Ale tak to prostě je, že každé město má sport, který preferuje víc. A který na oplátku dělá městu dobrou reklamu v republice. V Chomutově je to hokej a já bych byl rád, kdyby to byl do budoucna i fotbal.