Moderní komunikační prostředky jsou stále dostupnější. Takzvané smartphone, tedy chytré telefony, s nimiž můžete například pomocí internetu sledovat zprávy nebo se přepojit do své pracovní pošty, na jednu stranu ulehčují život. Na druhou stranu s čím dál lepší technikou přichází i řada komplikací, které nám znepříjemňují život. Zkrátka a dobře lidé začínají být informacemi přetíženi. I u techniky totiž může platit: Dobrý sluha, ale zlý pán.
Nestíháme, volají zaměstnanci
Například podle nejnovějšího průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad si tři z deseti zaměstnanců stěžují, že denně přijmou více informací, než dokážou zpracovat. Více než polovina pracovníků také pociťuje nepříjemný zásah do svého soukromí ze strany zaměstnavatele. Ten po nich požaduje, aby byli neustále k dispozici.
Přístup na internet má dnes v práci většina lidí. 15 % zaměstnanců navíc dostalo k práci smartphone, čtvrtina ho vlastní soukromě. Díky tomu mohou být ve spojení prakticky odkudkoliv. To s sebou kromě mnoha výhod nese i řadu problémů. Průzkum Randstad Workmonitor ukázal, že se 30 % zaměstnanců cítí zahlceno informacemi, které už nejsou schopni pojmout. Více jak třetina dokonce zažívá pocit selhání, pokud nedokáže okamžitě reagovat na e-mail nebo telefon. 33 % dotazovaných přiznalo, že si během dne záměrně vytvářejí chvíle, kdy mohou jakékoliv příchozí zprávy zcela ignorovat.
Mnoho zpráv, horší výkon
Pokud jsou zaměstnanci neustále zahlcováni zprávami, projeví se to negativně na jejich výkonu. Přebytečné informace rozptylují jejich pozornost, což v důsledku vede k nižší produktivitě, říká Agnieszka Nordbo, generální manažerka společnosti Randstad v ČR. Tuto informaci v průzkumu potvrzují i sami zaměstnanci. Více než čtvrtina připustila, že e-mail nebo telefon snadno odvede jejich pozornost od jiné práce. 16 % dokonce přiznává, že přístup na internet snižuje jejich výkonnost. Hranice mezi pracovní dobou a volným časem se stírají. Čtyři z deseti zaměstnanců si v práci vyřizují soukromé věci. To sice není zrovna novinka, zároveň se ale objevuje i nový fenomén. Stále víc lidí řeší pracovní záležitosti ve svém volnu. Kolem dvou třetin dotazovaných uvedlo, že mailům a telefonátům jsou vystaveni i po skončení pracovní doby. Více než polovina dokonce i během dovolené.
„Byla jsem velmi překvapena, když jsem se s příchodem nové vedoucí dozvěděla, že svůj pracovní telefon nesmím vypínat ani o dovolené, s výjimkou toho, kdy jsem v zahraničí. Argumentovala tím, že kdyby někdo z kolegů na přetíženém pracovišti náhle vypadl, třeba z důvodu nemoci, musím být v záloze. Na jednu stranu to sice chápu, ale první volné dny po tomto nařízení jsem trávila ve velkém stresu, že musím vlastně pořád být ve stavu pohotovosti, takže jsem z volna nic neměla a do práce jsem se vrátila stejně napjatá, jako před dovolenou, teď už jsem si zvykla,“ svěřila se například Johana Schwarzová z Jablonce nad Nisou.
Není jediná. Celých 54 % Čechů si v průzkumu postěžovalo, že od nich zaměstnavatel očekává neustálou dostupnost. To je o 14 % více lidí, než činí průměr v ostatních zkoumaných zemí. Je to překvapivé zejména proto, že přístup k chytrým telefonům, které nepřetržitou dostupnost umožňují, u nás zdaleka není tak běžný. „Ve světě si lidé pořizují smartphone hlavně soukromě. U nás ho naopak poměrně hodně lidí dostává od svého zaměstnavatele. Ten si je pak vědom, že své zaměstnance zastihne kdekoliv a kdykoliv, vysvětluje manažer Erik Švarcbach.
Česká republika patří spolu s Belgií mezi země, kde smartphone soukromě vlastní relativně málo lidí (25 %; ve světě je to průměrně 50 %). V ČR je ale oproti ostatním zemím větší poměr těch, kteří ho dostali od svého zaměstnavatele.
Smartphony - mladí muži a starší ženy
Mezi privátní vlastníky chytrých telefonů se u nás nejvíc řadí mladí lidé do 34 let, zejména muži.
Naopak u zaměstnanců nad 55 let se jimi pyšní mnohem častěji ženy (23 %) než muži (9 %). Majitelek smartphonů je v této věkové skupině dokonce více, než mezi mladými ženami do 34 let věku.
Průzkum Workmonitor společnosti Randstad byl poprvé publikován v Nizozemsku, nyní již zahrnuje 32 zemí po celém světě, pokrývá Evropu, Asii i Ameriku.
Podle primářky Aleny Jiroudkové z liberecké nemocnice, která vede v rámci svého pracoviště paměťovou poradnu, však velký příliv informací není pro lidskou paměť nebezpečím. „Právě naopak. Ten kdo s informacemi umí pracovat, dokáže je třídit a analyzovat, ten si tím paměť dokonce trénuje,“ říká. Horší dopad má samozřejmě přetížení, které podle ní může u některých lidí vést k chronickému stresu a v jeho důsledku pak i k poruchám paměti. Tato souvislost ale zatím není prokázaná žádnou studií. V souvislosti s nárůstem informací však upozornila na závažnější problém.
Zejména starší generace neumí příliv informací zpracovávat a třídit jejich důležitost. Každou špatnou zprávu berou jako dogma. „Dostatek informací máme. To, co chybí, jsou odborníci či edukační programy, které nás s nimi naučí pracovat a rozeznávat ty důležité pro náš život,“ zdůrazňuje lékařka.