Končí sezona kačenek a začíná sezona smržů. Mykolog radí, kde je najít

Zatímco kilo sušených smržů stojí i 1500 korun, kačenky české se oficiálně prodávat nesmějí. „Nejedná se o tržní druh, protože u některých lidí trpících intolerancí může způsobit nevolnost. Ale je to opravdu zlomek z houbařů,“ vysvětluje Jan Hodač. Na jeho instagramovém profilu czechfungi (české houby) najdete hlavně smržovité houby a můžete se podívat i na biotopy, v nichž rostou.

play_fill

Koupání nahoře bez? U nás žádný problém, vzkazují ženám bazény na Litoměřicku

Litoměřicko

Základem pro nalezení jarních hub je mít dlouhodobou zkušenost a poznat ten správný ekosystém. „U hřibů to máme naučené a na první dobrou člověk pozná, kde by mohly být. Podobné je to i u smržů a kačenek. Jen to chce čas, než si nakoukáte to správné prostředí a dojdou vám biologické souvislosti. Třeba to, že některé druhy smržů rostou v podmáčených lužních lesích, olšinách, a jiné jsou vázané na jasany,“ prozrazuje Hodač a jejich výskyt mezi třetihorními sopkami Českého středohoří vysvětluje geologickým podkladem. „Smrže a kačenky milují zásaditý podklad, čemuž zdejší čediče odpovídají,“ dodává mykolog.

Potřebu mít „nakoukané lokality“ potvrzuje i Jana Hanauerová, která má podobně jako Jan Hodač složené mykologické zkoušky z tržních hub. „Jakmile to jednou dostanete do oka, tak se vám smrže budou hledat výrazně snadněji,“ vysvětluje milovnice hub Hanauerová.

V Českém středohoří zůstaly po násilném poválečném vystěhování Němců a zrušeném hospodaření desítky sadů. „Smržům, jejichž sezona se právě rozjíždí, se daří zejména mezi peckovinami, ve velké oblibě mají staré třešňové sady. Snažím se najít malé smrže, zapíšu souřadnice nálezu a na místo se vrátím po týdnu či čtrnácti dnech. A mezitím si zapisuji počasí a z toho pak například dedukujeme ideální podmínky pro jejich růst,“ popisuje Hodač, jehož sběry pak končí v laboratoři a slouží k sekvenování DNA.

Nezapomíná ale ani na kačenky, jejichž sezona právě končí. „Chystám se strávit část dne prodíráním se mezi hlohy. Každý milovník jarních hub má své kačenkoviště,“ usmívá se.

Irena Petrželová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby se snaží podle molekulárně genetických analýz rozklíčovat složitou síť příbuzenských vztahů mezi smrži. „Smrže patří celosvětově k nejvíce ceněným houbám, a to nejen pro svou chuť, ale také pro svou nutriční hodnotu a léčivé vlastnosti. České sběry pocházejí většinou z (polo)přirozených stanovišť, jako jsou listnaté nebo méně často smíšené a lužní lesy, háje, staré ovocné sady, křoviny nebo skály,“ napsala Petrželová v odborném článku publikovaném v respektovaném Mycokeys. Ukazuje se totiž, že vzájemná příbuznost smržů je složitější, než se předpokládalo, a pravděpodobně se na našem území vyskytují dosud nepopsané druhy.