Máte vlastní praxi, sloužíte na pohotovosti, vytížený jste tedy dost. Navíc ale nyní působíte i v očkovacím centru. Co vás k tomu přimělo?
Chci pomoci, protože očkování je v této době absolutní priorita. Je to nejúčinnější způsob, jak předejít dalšímu rozvoji pandemie, jak ji zastavit, jak se dostat ze situace, která tu dnes je. Když už nemůžeme vakcinovat v našich ordinacích, nemáme k tomu zajištěné prostředky, tak chci alespoň pomoci jinde, aby očkování bylo rychlejší.

Nemáte zajištěné prostředky, co to znamená?
Nemáme v ordinacích čím očkovat.

Chtěli byste v ordinacích očkovat více, pokud by vám přicházela vakcína pravidelně?
Chceme očkovat a schopní bychom určitě byli. Stále se na nás obracejí zájemci, kteří se chtějí očkovat u nás v ordinaci. Protože nemáme jistotu zásobení vakcínou a termínů dodávek, tak je přesměrováváme do očkovacích center. Nic jiného nám v zájmu pacientů nezbývá.

U vás v ordinaci jste vyočkovali zatím kolem 120 dávek. Ty jste dostali v první vlně, jež směřovala do ordinací praktických lékařů. Od té doby jste další dávky nedostali?
Více vakcíny nám, bohužel, zatím nepřišlo. Podle mých informací jsou i praktici, kteří ještě dokonce nedostali nic, stále čekají na svou první zásilku. Ostatním, včetně mě, kterým vakcína přišla, dorazila jen jedna zásilka, kolem stovky dávek. Je to škoda. Dokonce jsme byli lehce napadnuti, že blokujeme očkování seniorů, protože je nechceme přeposílat do očkovacích center. Ale to není pravda, pacienty přesměrováváme. Řada pacientů má ale problém přeregistrovat se do očkovacího centra. Věří svému praktikovi, nechtějí jinam, čekají na slíbenou vakcínu, zaregistrovali se už začátkem března. A vakcíny stále nepřicházejí. A druhé kolečko zásobování ordinací je ve hvězdách.

Praktici očkují v kraji zatím hlavně vakcínou AstraZeneca, začíná se s látkou od firmy Johnson & Johnson. O látce od AstraZenecy se hodně diskutuje, především o jejích možných vedlejších účincích. Odmítají ji někteří lidé?
V povědomí lidí je tato vakcína hodně pošramocená, kvůli některým mediálním výstupům. Statistické riziko vážných komplikací je ale podle mého srovnatelné asi se zásahem letadla bleskem při cestě na dovolenou nebo sražením na přechodu pro chodce před vlastním domem. Ale ano, popisují se možné vážné komplikace, ve výjimečných případech. Ty budou nejspíše společné všem vektorovým vakcínám, čili se mohou týkat i dalších výrobců, protože tyto vakcíny mají podobnou strukturu. Trochu jiná je situace u RNA vakcín, kde se zdá, že těch komplikací není popisováno tolik, ale samozřejmě i u nich hrozí nežádoucí účinky. Každé očkování s sebou přináší riziko vedlejších účinků.

Vy osobně považujete AstraZenecu za bezpečnou?
Přínosy vysoce převažují nad možnými riziky. Ty vážné vedlejší účinky jsou výjimečné. Z analýz se zdá, že se z toho bude filtrovat určitá rizikovější skupina, ženy mezi 30 a 50 lety, s rizikem hormonální antikoncepce, trombofilní poruchy (náchylnost k tvorbě krevních sraženin – pozn. red.). Tyto pacientky bych asi doporučoval očkovat jinou vakcínou, ale pro ostatní pacienty je tato vakcína velmi bezpečná a její efekt při ochraně pacientů je určitě jednoznačný.

Přenesme se k vám do ordinace. Velkým problémem doby covidové je zanedbávání nemocí. Řada vašich kolegů říká, že lidé k nim přicházejí nemocnější. Je to tak?
S tím souhlasím. Řada pacientů se vyhýbala ordinacím, volala třeba jen telefonem, nebylo také možné dlouhou dobu dělat tolik preventivních prohlídek jako v běžném režimu. Budeme asi nyní při kontrolách ve zvýšené míře zachytávat pacienty, kteří budou mít různé dlouhodobější problémy. Mohou se týkat diabetu, zvýšeného krevního tlaku, ale možná bude také zvýšený záchyt onkologických onemocnění.

Jak moc jsou nemoci zanedbané?
To je individuální, nedá se to takhle říct. Někteří lidé odkládali a odkládají návštěvu lékaře, nechtějí zatěžovat, nechtějí riskovat, mají třeba strach z nákazy, ale kdyby přišli dříve, dalo by se jejich onemocnění lépe léčit. Nejde vše odkládat. Setkal jsem se třeba s tím, že pacient měl střevní potíže. Za normálních okolností by asi navštívil ordinaci dříve, na vyšetření by se dostal rychleji. Ale protože to bylo v době kulminování epidemie, tak váhal, odkládal návštěvu. Nakonec mu byl diagnostikován nádor střeva. Podobné odklady se někdy mohou projevit, léčba může být třeba náročnější.

A stále se lidé obávají?
Ano, pořád. Stále lidi volají, jestli vůbec ordinujeme, jestli mohou přijít. Pořád se bojí nákazy. Na druhou stranu se najdou i někteří, kteří se toho snaží zneužít, snaží se dosáhnout na lék či omluvenku distančně, pod záminkou, že byli v kontaktu s covidem a podobně.

Jak znovu získat důvěru lidí? Jak z nich dostat ten strach?
Pokusit se nastolit normální režim, povzbuzovat pacienty k normálnímu životu. Protože řada lidí také omezila své aktivity, svůj pohyb, mnoho jich přibralo na váze, to dopadá i na jejich zdravotní stav. A to nemluvím o psychických potížích, kterých během pandemie také hodně přibylo. Mnoho pacientů těžce snášelo mnohaměsíční mediální masáž o tragické situaci ve společnosti, ve zdravotnictví, v republice. Vidíme problémy nejen fyzické, ale i psychické.

S jakými psychickými potížemi lidé přichází?
Třeba s různými formami úzkostné poruchy, bojí se, že jsou ohrožení, že se nakazí nebo že budou mít pocovidové potíže, obávají se následků. Řada potíží následuje také po prodělání onemocnění. Mnoho pacientů má psychosomatické i psychické problémy, nespavost, poruchy denního rytmu, únavnost, i po lehčím průběhu covidu. Budeme toho v souvislosti s koronavirem řešit ještě hodně.