„Ty kráso,“ prohodí klučina, když prochází okolo. „Hustý,“ doplňuje ho kamarád. Zastavují se a z několika metrů sledují Dmitrije Proškina alias ChemiSe, který „maluje“ sprejem rybu v rukách rybáře. Pozorují, jak kouzlí ty nejjemnější detaily. Alespoň na chvíli setrvávají všichni kolemjdoucí. Cyklisté, maminky s kočárky, děti, senioři na procházce, všichni obdivují sedmdesátimetrové dílo, které vzniká v Žatci u Ohře. Streetartový umělec tam proměňuje zeď u fotbalového stadionu, „promítá“ na ni motivy spjaté s městem.

„Je tady rušno. Celý den se lidé chodí koukat, bývá jich docela dost,“ těší Dmitrije Proškina, který už druhý týden přetváří betonovou zeď u areálu žateckého Slavoje v umělecké dílo. Pokračovat má zhruba ještě týden. „Propojuji tady několik témat, která se vážou k tomuto místu a Žatci. Je tu fotbal, vodáci, příroda, řeka Ohře, rybáři, ale také tradiční žatecká témata chmel a pivo,“ popisuje muž, jehož díla zná celý svět.

Nová posila strážníků v Žatci.
OBRAZEM: Posila pro strážníky. Kessi už hlídá žatecké ulice

Vždyť „maloval“ třeba na hlavní stěnu New York Hall of Fame, na místě, kde se zrodila graffiti kultura, pravidelně tvoří v Karibiku, obdivovat jeho díla, často zaměřená na sociální témata, lidskoprávní záležitosti či životní prostředí, lze například ve Finsku, Rusku, Kanadě, Izraeli a v mnoha a mnoha dalších zemích. U nás je asi nejznámější jeho plačící prezident Masaryk v Olomouci. „Co začalo jako koníček mladistvé nerozvážnosti, se za ta léta změnilo v celoživotní vášeň, poslání a povolání. S cílem vyvolat u lidí úsměv i zamyšlení cestuji napříč světem se sprejem v ruce,“ představuje se ve zkratce na svých webových stránkách.

Předat poselství

Se sprejem si rozumí dokonale. Když u Ohře v Žatci zrovna dotváří velmi jemné linky u motivu rybáře, vypráví o tom, jak začínal. „Jako všichni. Někde v noci na ulici jsem maloval graffiti, tohle období se mi také nevyhnulo,“ usmívá se. Pak ale prošel vývojem až v uznávaného streetartového umělce, jehož grafiky jsou žádané ve světě. Z ilegálního sprejerství se stala legální umělecká tvorba. Začal vytvářet velmi propracované malby. „Snažil jsem se zlepšit, pracovat na sobě. Pořád jsem chtěl zkoušet něco nového. Dělat něco, kde bych mohl ztvárňovat témata, která mě zajímají, předávat nějaká poselství. Rád za sebe nechávám mluvit své malby,“ pokračuje rodák z kazašského Oralu.

Legálně vzniká také žatecké dílo, objednala si ho tamní radnice. S nápadem přišel radní Martin Štross, vedení města myšlenka oslovila a betonová zeď se mohla začít proměňovat. Město nadhodilo témata, umělec v jejich ztvárnění pak ale dostal volnost. „Nápad Martina Štrosse se nám hodně líbil. Z obyčejné zdi udělat výtvarné dílo. ChemiSe jsme oslovili, aby udělal nějaký návrh, chtěli jsme, aby zapojil témata spjatá s městem. Slavoj, přírodu, řeku, chmel, vodáky a historii. Jeho návrhy nás nadchly, a tak jsme se rozhodli do toho jít,“ popisuje žatecký místostarosta Jaroslav Špička. Za realizaci zaplatí město necelých 200 tisíc korun.

V Ústeckém kraji se jedná o první tvorbu ChemiSe ve veřejném prostranství. Jen v Kadani je k vidění jedna jeho interiérová malba v jednom z barů.

„Pivko mám rád“

Žatecké dílo je podle Dmitrije Proškina specifické tím, že zeď je poměrně dlouhá, sedmdesát metrů, ale nízká. „Příroda je mi blízká, sport sice méně, ale nebál jsem se toho. Věřil jsem, že se mi povede vše propojit, aby to dávalo smysl. Blízká mi je také chmelařská tematika, pivko mám rád,“ usmívá se při vyprávění, jak pracoval na souznění několika témat. Až práci skončí, bude na malbu nanesen ještě speciální nátěr, který má dílo ochránit před případnými vandaly.

Čtyři stovky běžců a chodců se vydaly do první etapy Ohřecké osmičky. Běžecký seriál, který přiblíží přírodní krásy a památky Dolního Poohří, odstartoval v Klášterci nad Ohří.
FOTO: Kolem zámku i porcelánky. Milovníci pohybu odstartovali Ohřeckou osmičku

Ročně zvládne muž, jehož přezdívka ChemiS vznikla díky kreslení při hodinách chemie, zhruba dvacet realizací. Když se rozpomene na minulá léta a probere všechna svá díla, nejčastěji vzpomíná na Malou doktorku, emotivní malbu, která vznikla ve válkou sužovaných Golanských výšinách.

Sen? Austrálie

Po cestovatelské pauze se nyní těší, až opět vyrazí do světa. „Nemám ani tak plány, co bych chtěl dělat, ale spíš kde. Rád bych se vydal na místa, kde jsem ještě nebyl a kde jsem nic nedělal. Třeba Austrálie nebo Nový Zéland, tam by mě lákalo něco udělat,“ dodal Dmitrij Proškin alias ChemiS.