Cestovatelka Tereza chce motivovat ostatní lidi, aby objevovali cizí země

Je první ženou z Ústeckého kraje, která vyráží na nejtěžší pochod na světě. Tereza Tauckoory Javorová z Ústí nad Labem 27. dubna odlétá za oceán do Spojených států amerických na Pacific Crest Trail (PCT), tedy takzvanou Pacifickou hřebenovku.

Trasa dlouhá neuvěřitelných 4265 kilometrů vede od mexických až po kanadské hranice přes státy Kalifornie, Oregon a Washington. Ročně se sem vydávají tisíce lidí, kteří mají rádi divokou přírodu. Úspěšně stezku zdolá pěšky asi jen desetina z nich. Tereza chce vyhlášenou trasu, která je charakteristická vyprahlými pouštěmi i vysokými horami, ujít za zhruba pět měsíců.

Karel Punčochář: Některé vodopády v Ústí jsou nebezpečné

„O PCT jsem se dozvěděla asi před dvěma roky a úplně mě to nadchlo. Možnost projít nejkrásnější části Ameriky a národní parky po stezce, která má ve světě outdooru věhlasné jméno, je pro mě nejen výzvou, ale i možností, jak žít legálně v přírodě, v komunitě a odpoutat se z krysího kolečka, ve kterém většina lidí živoří,“ vypráví Tereza.

Na cestě se účastníci sice potkávají, naprostá většina hikerů, jak si sami říkají, vyráží ovšem na PCT sama. „Je těžké najít někoho, kdo se uvolní z koloběhu života a povinností na tolik měsíců, a také někoho, s kým najdete stejné tempo a vydržíte každý den. Třeba Američani kvůli tomu často dávají výpověď v práci,“ líčí Tereza.

The Pacific Crest Trail in Three Minutes  Zdroj: YouTube.com/Halfway Anywhere

Většina hikerů vychází v březnu nebo dubnu, aby se vyhnuli vedru v poušti Mojave a ke konci stezky ve státě Washington je nezastihlo sněžení. Konec dubna si zvolila i Tereza. S sebou si bere téměř osm kilogramů věcí za desítky tisíc korun. Kromě oblečení například rovněž stan, karimatku, spacák, bágl, čelovku, ešus, vařič, zapalovač nebo typicky český výrobek, kapesní nůž - rybičku. Nechybí ani léky, náplasti či termofólie.

„Pokud si člověk kupuje vše naráz na takovouto akci, jsou to opravdu desetitisíce. Většinu věcí jsem vlastnila už z dřívějška a aktivně je využívala, takže to není zas tak hrozné. Za kvalitu se platí,“ podotýká Tereza s tím, že jen letenka, pojištění, víza či doprava po USA na začátku vyjdou zhruba na 20 tisíc korun. „Co se týká výdajů během cesty, jakými jsou jídlo nebo příležitostné ubytování, odhadují se měsíční náklady kolem 1000 dolarů,“ přibližuje cestovatelka.

Jídlo láká medvědy

V pohoří Sierra Nevada je pak povinné nést veškeré jídlo a věci v plastových barelech, a to kvůli medvědům, kteří v nich věci necítí. Kromě medvědů se během cesty může hiker setkat také s chřestýši, škorpiony či pumami. Tereza však ze zvířat ani z náročné stezky strach nemá. „Neřekla bych, že se bojím, jinak bych nikdy nikam sama nejela. Spíše jde o respekt. Pokud si člověk zjistí dostatek informací, ví o potenciálních nebezpečích a naučí se jim přecházet, dodá mu to dostatek zdravé sebedůvěry. I když vždycky se budu něčeho tajně bát, to přiznávám,“ říká Tereza, podle které je důležité mít před nejnáročnější trasou na světě dobrou fyzickou kondici.

„Zvednout se z kancelářské židle a vyrazit na pětiměsíční trek asi není to pravé ořechové. Nějaký ten běh a výlet s naloženou krosnou by určitě měl člověk zařadit, i když každodenní pochod těžko natrénuje. To samé i s psychikou… Člověk by měl být zvyklý být sám se sebou, protože se může stát, že několik dní nepotkáte ostatní hikery. Spousta lidí si tu samotu nedovede představit,“ tvrdí cestovatelka.

Odbornice na hoaxy: Nesprávné informace mohou stát člověka i život

Největší pohnutkou, proč se pro cestu rozhodla, je prý motivovat druhé lidi. „Chci je donutit cestovat a ukázat jim, že vše je možné, i když jede člověk sám. Proto tam dávám i fotky, které běžně na netu lidi nenajdou,“ vysvětluje Tereza, která se těší hlavně na přírodu, nové známosti i sportování.

„Spousta lidí si chodí na takovéto akce vyčistit hlavu. Já asi takový důvod nemám. Mou motivací je fyzický pohyb v nádherné přírodě se skvělými lidmi a samozřejmě vypadnout z pracovních povinností. Když se mě někdo zeptá, jestli dokážu chodit každý den například 35 kilometrů, tak jediné, co můžu říct, že je pro mě víc ubíjející chodit každý den do práce, která mě nebaví,“ podotýká Tereza.

Je to světoběžnice

Cesta po USA nebude její první zkušeností s divokou či exotickou přírodou. Ústečanka má za sebou návštěvy desítek států na celé zeměkouli. „Díky možnosti pracovat na zaoceánských lodích a dělat v cestovním ruchu jsem měla možnost navštívit už přes čtyřicítku zemí. Mezi mé nejoblíbenější patří určitě právě USA, ale také Thajsko, Japonsko a svůj půvab mají i Maledivy. Určitě zajímavou a krásnou částí je jih Jižní Ameriky. Splněným cestovatelským snem pak pro mě byla i Antarktida,“ vypráví Tereza, jež současně přiznává, že bez telefonu a internetu asi na Pacifické hřebenovce dlouho nevydrží. „Každopádně budu mít americkou SIM kartu s daty, a kdykoliv bude signál či wi-fi, určitě se spojím se světem,“ zmiňuje Tereza.

A jak sympatická cestovatelka přišla ke svému druhému příjmení Tauckoory? „Nerozvážnost z mládí. To je pozůstatek snad už brzy minulého manžela z Mauricia,“ doplňuje s úsměvem.