Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Český Macron se jmenuje Marek Hilšer

Liberec, Chomutov - V Liberci se představil první prezidentský kandidát. Teprve jednačtyřicetiletý lékař, chomutovský rodák Marek Hilšer. Podobně jako jeho francouzský kolega je pro udržení jednotné, ale nebyrokratické Evropy, jen díky které je starý kontinent schopen čelit diktátu mocností i nebezpečí terorismu.

10.5.2017
SDÍLEJ:

Nejmladší z prezidentských kandidátů, teprve jednačtyřicetiletý lékař a občanský aktivista, VŠ pedagog Marek HilšerFoto: Deník / Švecová Jana

Do politiky se přes svůj zdánlivě nízký věk nevydává jako nezkušený idealista. Jednačtyřicetiletý lékař, o dva roky starší než nový francouzský prezident E. Macron, se o politiku zajímal už jako student. Protestoval proti některým návrhům vlády, které se týkaly privatizace zdravotnictví či vysokoškolského zákona a nakonec byly z jednání staženy. Naposledy se angažoval proti obsazení části Ukrajiny Ruskem.

Chomutovský rodák se nejprve rozhodl pro studium politologie a mezinárodních vztahů. „Když jsem chodil na stáže do Parlamentu, velmi brzy jsem přišel o iluze. A i když jsem politiku, vždycky vnímal jako službu obci, říkal jsem si, že je dobré umět i nějaké užitečné řemeslo,“ říká o motivaci, proč se po studia politických věd a zkušenosti námezdního dělníka vrhl na medicínu.

NÁVRAT DO POLITIKY

Věnuje se výzkumu mozkových nádorů, před veřejným děním ovšem nezavírá oči. Zlom přišel s událostmi na Ukrajině, po anexi Krymu. „Po událostech na Majdanu jsem si myslel, že by se naše země měla k okupaci, která mi silně připomínal rok 1968, nějak vymezit. Místo toho se v televizi začali objevovat lidé, kteří by se ještě před pár lety vůbec nedostali vůbec ke slovu. Tehdy jsem si řekl, že je potřeba se do politiky vrátit. Když se vám něco nelíbí, musíte vstát a říct. I dobrý člověk může pomáhat zlu, pokud mlčí.“

PRAVOMOCI PREZIDENTA

Jasno má i v otázce, proč se uchází o funkci, která nemá žádné důležité pravomoci. „Nemá sice pravomoci, ale má silné slovo. Může otevírat některá témata, o nichž se pak ve společnosti vedou diskuze,“ vysvětluje. Témata, o kterých by chtěl diskutovat v prvé řadě on sám, jsou jednoznačná – prestiž učitelů a zdravotnictví.

„Zvýšit prestiž učitelů je pro nás zásadní. Rád bych, abychom se zase stali zemí, kde se věci vymýšlejí! Aby chytré mozky neodcházely, ale naopak, aby k nám z celého světa přicházely,“ říká. „Začít se musí už na základkách, tam je hlavně potřeba víc mužů,“ dodává.

A nejen to, je třeba zlepšit podmínky pro vzdělané lidi. Dobře ví, o čem mluví. Sám totiž vyučuje na 1. lékařské fakultě, a když se studentů při promoci ptá, kam se chystají, většina bez obalu řekne: do zahraničí.

NEMOCNICE PRO LIDI, NE PRO POLITIKY

S tím souvisí i druhé zásadní téma, o kterém by rád vedl diskuzi. A sice zdravotnictví. „Jako lékař mám o něj velké obavy. Nejsou sestry, na malých městech ubývají dětští a praktičtí lékaři. Téma není pro politiky moc populární, ale o lidi by se mělo pečovat. A jaká je úroveň péče, si člověk uvědomí, až když to sám potřebuje. To si lidé ve velkých městech ani neuvědomují. Ale znám malé špitály, kde je v noci na sto pacientů jeden doktor a dvě sestry.

Nebo na LDN. Pacienti se nepolohují, protože nejsou lidi. Zdravotnictví přeci nemůže být jen dojnou krávou, což si bohužel některé strany moc dobře uvědomují,“ rozčiluje se.

Během debaty se nemohl vyhnout ani tématu uprchlíků, které přináší body extrémně pravicovým či populistickým politikům. Francie se svou Le Penovou je toho příkladem. „Samozřejmě, že když se sem valili po tisících, měl jsem obavy, protože nebezpečí jejich radikalizace tu opravdu je. A rozhodně to není jednoduché. Kdo jim dá práci? Kdo je naučí řeč? Na druhou stranu, když někomu padají na hlavu bomby, musíme pomoci. Jak? Evropa by se měla víc snažit snížit jejich utrpení tím, že se bude víc snažit pomáhat v místech konfliktu. A zejména bojovat proti převaděčským gangům, které hlavně ekonomickým uprchlíkům naslibují vše možné.“

CZEXIT BY BYLASEBEVRAŽDA

I proto musí podle něj Evropa držet pohromadě. „Takový Czexit bych viděl jako politickou sebevraždu. To ovšem neznamená, že schvaluji obrovskou byrokracii Bruselu,“ říká Hilšer. Zachovat Evropu jako celek je podle něj zásadní i z pohledu bezpečnosti. „Zatím tu máme svobodu, ale jeden nikdy neví,“ neskrývá obavy.

Na přetřes přišel i věk prezidentského kandidáta. „Myslíte si, že máte na svůj věk dostatek zkušeností?“ ptá se Hilšera asi sedmdesátiletá dáma. „Víte, v téhle zemi je mnoho zkušených a velmi moudrých lidí, kteří by podle mne měli prezidenta dělat, ale právě ti o to bohužel nestojí.

Ale proč nemít mladého prezidenta, který udává směr, ale zároveň si z tohoto okruhu moudrých a zkušených lidí vybere dobré poradce? Kromě toho si myslím, že by do veřejného života měla začít mluvit generace padesátníků, čtyřicátníků i třicátníků. Ale takových, kteří nejsou spojeni s politikou 90. let, která lidi tolik zklamala,“ dodává. Že by mohl jít o model skutečně akceptovatelný i pro střední a mladou generaci, dokládají i slova jedné přítomné studentky: „Chceme mít nějakou vizi pro budoucnost této země. Zatím jsem měla pocit, že naši prezidenti byli jen samí staří, šedí pánové,“ řekla.

HILŠER A ZEMAN

Marek Hilšer se na sociálních sítích či médiích netají ani svou kritikou politické kultury a chování prezidenta Zemana, které považuje za ostudné. "Politické hry posledních dní potvrzují hlubokou krizi naší politické kultury. Místo toho, aby se politici zabývali řešením důležitých problémů této země a pracovali ve prospěch občanů, utápí se ve vzájemných předvolebních bojích. Je velmi znepokojující, jakou úlohu v této situaci sehrává prezident, který na místo hledání kompromisu a zklidnění situace, dává ostentativně najevo, že nebude dodržovat Ústavu. Z lidského hlediska lze pochopit jeho osobní averzi k premiérovi, ale je nepřípustné, aby své zájmy a osobní pohnutky povyšoval nad respekt k Ústavě, ke kterému se občanům zavázal v prezidentském slibu. Je tragédií této země, že se prezident nedokázal povznést nad ubohé politikaření v podhradí a sám se stal jeho součástí. V tomto ohledu před zraky občanů selhal nejen jako politik, ale především jako státník," uvedl pro Deník.

MUDR. MAREK HILŠER. Narodil se v roce 1976 v Chomutově. Absolvoval studium mezinárodních vztahů a politologie na UK, poté odjel do USA, kde se živil například jako kopáč nebo instalatér. Po návratu vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2007 působí v Ústavu biochemie a experimentální onkologie jako pedagog a vědecký pracovník, kde se věnuje výzkumu zhoubných nádorů mozku. V rámci studia mezinárodních vztahů absolvoval stáž v zahraničním výboru Poslanecké sněmovny ČR. V rámci humanitární organizace ADRA pomáhal v Keni. V Liberci se představil jako první z prezidentských kandidátů. Kampaň si hradí ze svého a ze sbírky, kterou organizují jeho přátelé v rámci kampaně Dobrý prezident. „Je důležité, aby se do politiky dostali i lidé bez vysokého konta,“ říká.

Prezident Kennedy, královna Alžběta i Karel IV. byli „příliš“ mladí

Když byl John Fitzgerald Kennedy zvolen do čela světové mocnosti, bylo mu 44 let. Ještě o dva roky mladší byl další, v pořadí 26. prezident USA, Theodore Roosevelt, kterému bylo v době jeho nástupu do funkce v roce 1901 jen 42 let.

V roce 2007 se vůbec nejmladším prezidentem světa stal třicetiletý Ramzan Kadyrov v Čečensku. Mladého prezidenta mají také na Islandu. Profesor dějin na Islandské univerzitě byl do funkce zvolen v roce 2016. Bylo mu 48 let.

Jen o tři roky starší byl po nástupu do funkce slovenského prezidenta tehdy jednapadesátiletý filantrop a podnikatel Andrej Kiska.
Pokud v neděli zvolí ve Francii favorizovaného Emmanuela Macrona, budou mít v čele nejmladšího prezidenta země. Bývalému burzovnímu makléři a proevropskému politikovi je 39 let.

Mnohem a mnohem mladší byli panovníci, kteří vládli světovým monarchiím. Když nastoupila na trůn ikona Spojeného království, britská královna Alžběta, bylo jí pouhých 26 let.

Také největší z českých, potažmo evropských panovníků, Karel IV, nebyl v době, kdy usedl na trůn, žádným starcem. Českým králem se stal v pouhých 30, na císaře Svaté říše římské byl korunován ve svých 39 letech. A zapomenout nesmíme ani na Alexandra Velikého, který dobyl a ovládal většinu tehdy známého světa. Když zemřel, bylo mu pouhých 32 let.

Tomáš Garrigue Masaryk
ve funkci od 14. 10 1918
68 let
Edvard Beneš
ve funkci od 18. 12. 1935
51 let
(znovu 1945- 1948)

Emil Hácha
ve funkci od 30. 11. 1938
66 let

Klement Gottwald
ve funkci od 14. 6. 1948
52 let

Antonín Zápotocký
ve funkci od 21. 3. 1953
69 let

Antonín Novotný
ve funkci od 19. 11. 1957
53 let

Ludvík Svoboda
ve funkci od 30. 3. 1968
73 let

Gustáv Husák
ve funkci od 29. 5. 1975
62 let

Václav Havel
ve funkci od 2. 2. 1993
57 let

Václav Klaus
7. 3. 2003
62 let

Miloš Zeman
ve funkci od 8. 3. 2013
69 let

Autor: Jana Švecová

10.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Krampus - Čerti ze severu.

Čerti vystoupí v Kadani s pekelným stanem

Tohle místo připraví Jirkovany o pohodlnou dopravu.

K zastávkám se budeme klouzat, láteří lidé kvůli výluce v Jirkově

Naši prvňáci ze ZŠ Údlice

Každou středu vám představujeme čerstvé prvňáčky z Chomutovska

Jirkovské derby vyhráli fotbalisté rezervy Ervěnic

Jirkov - Tým Ervěnice-Jirkov B nebo nováček I.B třídy mužstvo 1. SK Jirkov? To byla otázka před nedělním soubojem dvou místních rivalů.

ANKETA: Zavedli byste ve školách uniformy?

Ústecký kraj, Chomutovsko - Patnáct zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím osmi stran v Ústeckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

V přivaděči u Jirkova našli zavražděného. Podezřelého už mají

Chomutovsko – Pachateli hrozí 18 let za mřížemi, už je ve vazbě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení