Píše se rok 1421 a Žatec oblehla druhá křížová výprava. Ale žatečtí husité se nedají. „Nandáme jim to, vyženeme je,“ je natěšený na nadcházející bitvu Pavlík Suchý. V pytlíku má přichystaných několik papírových koulí. „Střelivo máme připravené,“ dodává.

V Žatci si připomněli 600 let od porážky druhé křížové výpravy u města. Tehdy tisíce bojovníků vyrazily v srpnu z Chebu, aby si porobily husity. Při své cestě na Prahu dobyli ozbrojenci také Kadaň a přitáhli k Žatci. Odtud však po dlouhém obléhání, po šesti pokusech o dobytí, prchli před husitskou armádou.

„V závěru roku 1420 zůstalo v regionu husitské jen město Žatec. Jeho vojenský význam byl ale obrovský, disponovalo několika tisíci bojovníky, kteří byli oděni, vycvičeni v boji a měli dost zbraní,“ připomněl Milan Sýkora z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Kromě umění boje a odhodlání k tehdejšímu triumfu husitů pomohla také dobrá logistika. Mnozí husité z širokého okolí tehdy přišli do města. „Do Žatce se stáhla řada uprchlíků z okolí, čímž byla obrana města posílena. Místním se navíc podařilo včas sklidit úrodu. Dostatek potravin byl vždy základ, aby se obležené město udrželo. Naopak pro obléhatele byl problém v okolí Žatce sehnat jídlo,“ sdělila historička Milada Krausová.

Spisovatel Štěpán Javůrek a jeho kniha Chaloupky
Inspirují ho Sudety. Historické Chaloupky spisovatele Štěpána Javůrka frčí

Žatec měl tehdy k dispozici asi 6 tisíc bojovníků, křižáků bylo u města 20 až 30 tisíc. Proč tak ohromná převaha nepomohla? „Jistě sehrála úlohu panika a strach, že se blíží další husité v čele se Žižkou. Své zapříčinily spory mezi vůdci výpravy. Německé prameny hovoří o tom, že bylo velice špatné a deštivé počasí. Jiné zprávy popisují velký výpad husitů z města. Důvodů debaklu křížové výpravy u Žatce bylo zřejmě několik,“ vysvětlila Krausová.

Ale zpět do současnosti. Oslavy 600 let od bitvy probíhaly v Žatci celý den. Na centrálním náměstí bylo možné si v dílničkách vyzkoušet historická řemesla, hrála hudba, šermíři ukázali své umění, vyučoval se dobový tanec, dobývala se vozová hradba. V husitském táboře byly k vidění historické zbraně a kuchyně.

Pro děti bylo připravené Putování. Akce, při které si na různých stanovištích v centru města nejmenší bojovníci připravili střelivo na nadcházející bitvu, vyrobili štíty nebo se naučili se husitský chór „Ktož jsú boží bojovníci.“

Žatec znovu odolal

A pak už přišla na řadu velkolepá bitva. Proti husitům, které zastupovaly papírovými koulemi vyzbrojené děti, vyrazili křižáci v plné zbroji. O proražení vozové hradby se před žateckou radnicí pokusili několikrát. „Nedáme se. Zaženeme je,“ byl přesvědčený osmiletý Milan Sýkora. „Házejte, rychle,“ přidal se Kamil Patrovský.

Desítky a desítky malých husitů neúnavně útočily a přesnými zásahy nakonec i napodruhé křižáky u Žatce porazily. „Bylo to super, taková bitva by mohla být častěji,“ byl po skončení vřavy nadšený Milan Sýkora, podobně jako další žatečtí „bojovníci“.