Konec plavání v Klášterci, tedy alespoň na nějakou dobu. Město ukončilo 2. ledna provoz ztrátového bazénu a solné jeskyně v areálu Lázní Evženie. Důvod? Podle vedení Klášterce jsou náklady na jeho provoz příliš vysoké, a tak by se na jeho chodu měla podílet i společnost ARC-MED, která v areálu poskytuje lázeňskou a rehabilitační péči. Ta ale s finančními podmínkami nesouhlasí, tudíž dveře bazénu zůstávají prozatím pro návštěvníky zavřené. Další komplikace s provozem lázní jako celku jsou tak na světě.

Peníze, peníze, peníze …

Chod bazénu nestojí zrovna málo. Voda, chemické čištění, energie - roční ztráta činí podle města v současnosti asi 880 tisíc korun a s financováním celé této částky došla vedení trpělivost. Město tak chtělo přispět na tento provoz částkou 500 tisíc s tím, že zbytek by platila společnost, představitelé firmy však údajně slevili z definované ztráty jen velmi málo, a tak se prozatím žádná dohoda nerýsuje. „Pro nás by taková finanční zátěž byla likvidační a my nemůžeme kvůli bazénu omezit kvalitu poskytovaných zdravotních služeb a léčebných procedur," vysvětluje jednatelka společnosti Zora Ouzká. Podle ní je také zcela běžné, že města financují bazény, protože jsou už ze své podstaty ztrátové. „To je pak otázka priorit města. Dotaci bazénu se nelze vyhnout, ale město financuje i jiné věci, takže záleží jen na nich," říká.

V minulosti byly ztráty ale ještě větší. O více než milion korun ročně klesly, když vedení města vyjednalo vyšší platbu do kasy za klienty společnosti, které firma posílala i do bazénu. „Z toho jsme dříve viděli jen velmi málo, byť jsme bazén financovali sami. Tohle jsme museli změnit," vysvětluje starostka Kateřina Mazánková.

… ale jde o občany

Jak město, tak i společnost ale mají zájem na tom, aby bazén fungoval a byl přístupný všem zájemcům. „My samozřejmě chceme, abychom tady měli bazén, který je otevřen veřejnosti, ale nemůžeme si ho dovolit takto platit, protože by to pro nás znamenalo jasnou likvidaci," uvádí Ouzká. „Bazén ve městě rozhodně má být, a také bude, zároveň ale musíme být dobří hospodáři. Stávající stav je neúnosný," říká starostka. Podle ní se měl areál především v minulosti pronajmout jako celek, čímž by se předešlo tímto problémům.

Opoziční zastupitel Jan Houška to ale vidí jasně. „Zavírat bazén je s trochou nadsázky zločin na obyvatelích města. Ta dotace se dá finančně utáhnout na Alšovku, kde sezóna trvá čtyři měsíce, a to ještě přeháním, jde přesně čtvrt milionu korun, včetně mezd. To je s ohledem na dobu provozu srovnatelné s bazénem, tak kde je problém?" uvádí. Podle něj by město mělo vytvořit zúčtovatelnou dotaci, která by se po roce vyhodnotila. Teprve potom, když by se nenašla shoda nebo řešení, by se mělo přistupovat k radikálním krokům. Mezi ty patří podle něj právě třeba zavření bazénu.

Alternativa?

Obě strany stále doufají, že se dohodnou. „Opakovaně demonstrujeme ochotu se domluvit, to samé ale necítíme od všech zastupitelů," tvrdí Ouzká. Ve hře jsou ale i některé alternativy. „Já bych určitě rád investoval, a budu to navrhovat valné hromadě, do bazénu při 1. ZŠ," vysvětluje člen rady města Josef Suchý. Podle něj by investice do školního bazénu byla daleko výhodnější, neboť by stačilo vybudovat základní zázemí hlavně šatní skříňky; školní „pětadvacítka" by se tak mohla otevřít veřejnosti a problém s bazénem by se tímto tak alespoň částečně vyřešil.

Ve vzduchu také visí možnost pronájmu ztrátového bazénů a solné jeskyně jiné společnosti, která by je postavila na nohy. „Uvidíme, jak se bude vyvíjet jednání, ale chceme se domluvit," říká Suchý. S tím nemá problém ani odborný garant ARC MEDu Miroslav Ouzký. „Hlavní je, aby budoucí provozovatel umožňoval využití bazénu i pro léčebné účely, a klienti tak měli k dispozici komplexní péči," vysvětluje.

Obnova a dostavba Evženie v letech 2005 2007 si vyžádala téměř 40 milionů korun.