„Z očí do očí“ se jmenuje výstava makrosnímků hmyzu, kterou až do 31. ledna hostí Středisko AOPK ČR v Bělehradské 17 v centru Ústí. Snímky nafotil Pavel Krásenský (ročník 1972), zoolog z Podkrušnohorského parku Chomutov.

Hmyzu se věnuje 20 let, fotí jej od roku 2002. „První dva roky jsem používal Fuji FinePix 602, nyní Canony EOS 10D a EOS 30D,“ uvedl na pěkném webu www.macrophotography.cz.

Který hmyz fotíte nejradši a proč?
Musím se přiznat, asi nemám nějakou skupinu výrazně oblíbenější než ty ostatní.
Ale je pravdou, že asi nejraději fotím brouky a pavouky. Důvod je jasný: Jde o velmi atraktivní skupiny, kde se příroda opravdu vyřádila.
V obou skupinách jsou druhy, které zatím nikdo nefotil, a to je právě cíl mého snažení: Nafotit takové druhy, které se často nefotí. K tomu mi samozřejmě pomáhá profese entomologa, resp. zoologa v Podkrušnohorském zooparku.

Při focení v současnosti dáváte přednost domácímu hmyzu. Je to kvůli jeho snadné dostupnosti? A může se hmyz z Česka rovnat v kráse na snímcích tomu exotickému?
Od mládí jsem se zajímal o život v nejbližším okolí Chomutova. Díky poloze našeho regionu mám možnost fotit na nejrůznějších biotopech od stepí, podmáčené louky, přes bukové pralesy a horská rašeliniště…
Víte, ono není v naší republice moc míst, která mají v nejbližším okolí tolik zajímavých biotopů s charakteristickou faunou.
Samozřejmě, že tropické oblasti jsou pro zoologa – a tím i pro fotografa – rájem na zemi… Několik zemí jsem navštívil a tak mohu srovnávat.. I u nás jsou však tvorové, kteří si s těmi tropickými v ničem nezadají. Jsou menších rozměrů, ale to jim na kráse nijak neubírá. Jen není snadné je najít a vyžaduje to zkušenosti a trpělivost.

Máte ve focení hmyzu nějaký cíl, ulovit objektivem nějaký, který už je třeba vzácný?
Samozřejmě mám své cíle… Zde bych spíše hovořil o jedné skupině hmyzu nežli o jednotlivých druzích.

Například?
Každý zná mravence. Málokdo však ví, že s nimi v mraveništích žijí jiní živočichové, kteří využívají – někdy zneužívají – jejich pohostinnosti.
Nazývají se myrmekofilové. Jsou to neuvěřitelní tvorové, kteří často ztratili pigment a dokonce zrak. Celý život žijí uvnitř mraveniště, mravenci se o ně často starají, nebo některé druhy nejsou dokonce bez mravenců schopny přežít. Jiné druhy mravence využívají a loví. A právě tyto tvory bych rád více zdokumentoval.

A je to složité?
Ano, je. Jsou to však velmi vzácní tvorové, kteří se vyskytují nejčastěji v jarním období, za specifických podmínek a i sběratelé brouků je nacházejí jen velmi zřídka.

Máte vyfocené i takové zástupce hmyzí říše, kteří už bohužel dnes neexistují?
Myslím, že takové vyfocené nemám. Mám ale třeba vyfocené ty, které ještě čekají na své objevení. Mám například fotografii jedné drobné mouchy, kterou když viděli specialisté na dvoukřídlý hmyz, usoudili, že jde o nový druh, a to dokonce přímo tady z okolí Chomutova… Bohužel mám jen fotografii a od té doby jsem podobné zvíře neviděl.

Co je největší chloubou vaší sbírky fotek, popř. výstavy v Ústí?
Neumím říci, která fotka je ta nej, ale mám své favority. Jde například právě o myrmekofily, kteří se na fotografiích téměř neobjevují.
V Ústí na výstavě mám i fotografie úžasných drobných vosiček – zlatěnek. Ty patří k nejkrásnějšímu hmyzu, který u nás můžete vidět. A vzhledem k tomu, že se jedná o velmi rychlé tvory, není vůbec snadné je fotit.