Velkolepý průvod císaře a krále Karla IV. si poslední prázdninový víkend na Císařském dni v Kadani nechtěly nechat ujít davy lidí z blízkého okolí i zdaleka.

Najít volné místo k parkování bylo stejně těžké, jako protlačit se k „zlatému hřebu“ programu: příjezdu Karla IV. a k jeho velkému průvodu, kterému atmosféru dodávaly nejen dobové kostýmy, ale i koně.

Divadlo strhlo do děje i veřejnost

Během téměř hodinového vystoupení Karla IV. a jeho družiny bylo kadaňské náměstí plné. Herecké výkony Jana Miloty v roli císaře a krále a herců z kláštereckého divadla „Klas“ i dalších účinkujících, si užívali ve vydařeném počasí dospělí i děti. Na letošní slavnosti chyběla pouze královna, kterou císař omluvil.

Karel IV. se po proslovu a obveselení dvořanstva vydal na tržiště, kde se zastavil jako politik mezi prostými řemeslníky.

Už v té chvíli jeho postavu komentoval jeden z návštěvníků, který si nepřál být jako kadaňák jmenován, když řekl: „ Císař se tváří celou slavnost naštvaně, dokonce i když mu přinesli dary. Asi je to proto, že mu letos chybí jeho stará.“

Na tržišti se Karel IV. zastavil nejprve u tesaře Václava Pergla z „Berounských měšťanů“. „Chtěl po mně, abych pětkrát seknul do stejného místa. Seknul jsem asi víckrát, načež se podíval na mé ruce, a řekl, že je mám ještě příliš změklé. Sekyru mi vzal z rukou, aby mi ukázal, jak se to má dělat,“ sdělil bezprostřední zážitek vysokoškolský student lesnického oboru Václav Pergl z Prahy. Přiznal, že byl překvapený a nevěděl, jestli se má začít klanět a vůbec pro něj nebylo lehké fungovat jako divadelník.

„Trochu mi poničil kládu, mohl mi na ní dát aspoň autogram. Ale zároveň je to čest pro moje topůrko,“ komentoval Pergl návštěvu Karla IV.

Dalším zastavením Karla IV. s doprovodem bylo keltské ležení, které předvádělo život a řemesla obyvatel Čech v době před dvěma a půl. Císař a král řekl, že zdraví keltské předky a zajímal se především o švartnové náramky a nápažníky, které sloužily i jako amulety, a které byly vyvážené do celé oblasti dnešní Evropy. Dalším středem jeho zájmu byly keltské štíty.

„Byl to zážitek pozdravit se s Karlem IV. osobně, když ho znám jen z podobizny na stokoruně,“ sdělil zakládající člen keltského sdružení „ Boiové a Fergunna“ Petr Ondrášek.

Karel IV. po té tržištěm odkráčel na radnici, kde vchod začali přísně střežit středověcí zbrojnoši.

Jeho šašek zatím zůstal mezi lidmi na náměstí, kde budil pozornost především mezi dětmi, a tak zůstala rovnováha středověkého divadla zachována. Karel Vodrážka, člen divadla „Klas“ v Klášterci nad Ohří hraje šaška celá léta. „Když jsme hráli na prvním Císařském dni, chtěli jsme tenkrát Kadani jenom pomoc. Nakonec se z toho stala tradice, a je to čím dál hezčí. Většina z nás je ze starých divadelní rodin a díky císařskému dni předáváme nadšení pro divadlo i mladší generaci,“ řekl Vodrážka.

Náměstí se stalo středověkým jevištěm

Tržiště na náměstí bylo plné stánků s prodejem a ukázkami starých řemesel. Majitelka stánku „Krušnohorské ruční barvírny“ z Cínovce Lucie Novotná nebyla jediná, kdo považoval akci města za skvěle organizačně připravenou. „Líbí se nám jakou práci si organizátoři dali i s detaily. Například dopravní značky zabalili do pytloviny, aby na náměstí nerušily ráz středověkého trhu a všude rozvěsili vlajky. Ukazatelé na WC jsou ze dřeva a svážení odpadu je velmi originální. Svážel ho žebřiňák z 19. století s dvěma valachy, které vedl pán v dobovém kostýmu,“ nadšeně komentovala Lucie Novotná a dodala: „Jezdíme se stánkem na řadu podobných akcí, ale tak jedinečný průvod jsem ještě neviděla.“

Stánky musely být dřevěné a aparatura byla také postavena na vyvýšeném místě ze dřeva a skryta středověkým stanem.

„Je zde velké množství stánků s občerstvením a velké zázemí pro účinkující. Prodává se jen ruční výroba a výrobci se snaží přijít vždy s něčím novým,“ zhodnotil letošní Císařský den Petr Ondroušek z „Keltského sdružení, o.s., které vyrábělo korunu pro krále a šperky pro královnu již před dvěma lety.

Jana Vlčková