Republikové turné Gambrinus Tour 2010 rockové skupiny Tři sestry vrcholí dnes od 17.00 hodin koncertem pod hradem v Kadani. Je čas se ohlížet, a tak jsme to se zpěvákem Sester Františkem Moravcem alias Lou Fanánkem Hagenem udělali.
Více v rozhovoru s hitmakerem, zručným veršotepcem, motorkářem a autorem slov k muzikálům. Ale také s muzikantem původně punkovým, který před pár lety s kolegy rockery Brichtou a Pečeným navrhoval na prezidenta ČR Karla Gotta.

Tři sestry na turné slaví 25 let. Víte, jak to dokázaly? A divíte se tomu?
Nedivíme, jsme rádi, že jsme to všechno přežili. Z původních pěti jsme zbyli jen dva, nicméně je to hezký výročí.
Ale zároveň to zavazuje vytrvat další roky. Protože teď už každý další rok je důkazem úspěšné existence. 25 let je hodně, 26 bude víc, 30, 35… Olympic bude mít 50, myslím příští nebo přespříštím rok, takže máme před sebou ještě mety – a koho „dohánět“.

Sobě i publiku jste k výročí nadělili turné, knížku, nové CD Lázničky a DVD s videoklipy. Budete teď naopak na koncertech od publika dárky „očekávat“? A byly už nějaké?
(rozpačitě) No… publikum nám dává dárky, že chodí na koncerty. A chodí hojně, návštěvnost je letos největší za sedm nebo osm let, co toto turné pořádáme. Takže myslím, že jsme si nadělili s publikem navzájem dost, koexistence je výborná.

O co je knížka „Tři sestry ve 25 obrazech“ lepší, bohatší než ta původní? A jak to přišlo, že ji napsal Radek Diestler, dnes zaměstnanec Českého pop muzea? Souvisí to spolu?
To vůbec s Pop muzeem nesouvisí. Radek Diestler je novinář, se kterým si rozumíme a kterej byl vybranej už před deseti lety, aby sepsal tu původní knihu. Takže logicky po deseti letech následoval zase on, a pokud budeme všichni naživu, tak za dalších deset let bude zase on psát k pětatřiceti obrazům. Knížka je bohatší o to, že v ní je dalších 10 let naší historie, koncertů i příběhů. Je to takovej bedekr, ve kterým je všechno zajímavý o Sestrách od roku 1985 doteď.

Obal nového CD Lázničky (mi) trochu odkazuje k hororům Stephena Kinga. Co jsou to vlastně lázničky?
V té písničce je to takové neurčité… V písničce je to neurčité proto, že je to sen našeho bubeníka Vrány. Lázničky se mu zjevily takový, jak jsou popsaný v písničce. V nějaký strašlivý noci, zřejmě kocovinový, viděl potvory, který měly ostrý zuby, peří a husí nohy. A nám se to tak zalíbilo, že jsme už před rokem a půl říkali: „Tak by se měla jmenovat naše deska!“ Lázničky jsou potvory neexistující, takže i ta představa na obalu je jen grafikem vytvořená. A takhle si je představujeme i my.

Čekají vás poslední koncerty turné. Bude to loučení o to větší mejdan?
Větší asi ne, člověk má prostě nějaký limity. Mejdany byly v průběhu turné několikrát, a několikrát zase ne, protože jsme se třeba vraceli domů. To byly tři koncerty za sebou a nějak se to nehodilo. Někdy to vyjde, jindy ne… Ale v pátek před Kadaní spíme v Litvínově, tam asi posedíme i s pomocným personálem a dáme si u tý příležitosti nějakou stopičku. (poznámka autora: Rozhovor s Fanánkem vznikl ještě před včerejším koncertem Tří sester v Litvínově).

Na turné i na CD Lázničky písničkou vzpomínáte na svého zavražděného kolegu Frantu Sahulu. Hostujete dál v jeho kapele Synové výčepu?
Já u Synů výčepu nehostuju, já jsem vlastně nahradil Františka na postu pěvce. Přidáváme i písničky ze sólové desky Fanánek a Jevany, teď jsme oprášili asi pět rychlejších písniček z desky Stará Kovárna aneb Konec punku v Čechách (1994). To jsou převzatý věci od Sex Pistols, Adama Anta, PIL… A to by mohla bejt taky zábava, je to hlavně na akce, kde hrajeme celej večer až pět setů po 20 minutách. V podstatě jako zábavovka. Tam bejvá nouze o písničky, s nima budeme mít 2,5 hodiny. To už je pěkný.

Co jste tedy jako Tři sestry se smrtí Františka Sahuly ztratili?
S ním jsme ztratili zdroj neuvěřitelných historek a naprostýho exota. Jeho sociopatie, kdy se ostatní lidi snažil jen využívat a nedržel slovo… Ale to už je zase jiná věc. Jeho přínos autorskej je nepochybnej, jako legendární figura by dodnes jezdil s náma. Tu a tam bychom se pohádali, že by nejezdil, pak zas jezdil… Vzpomínat na něj ale budeme pořád, neodmyslitelně patří ke Třem sestrám.

Turné jedete s kapelami jako dřív. E!E mám rád roky, i nové CD Doktora PP mě baví. Přesto – neuvažujete o změně, aby bylo turné pestřejší?
Ono je takhle pestrý dost, lidi chodí hlavně na nás a předkapely jsou taky zažitý; navíc jsou to naši kamarádi.
My jsme konzervativci, takže to zásadně měnit nebudeme. Ještě s námi střídavě hrávají MZH nebo De Bill Heads z Podkrkonoší. Ti jsou taky fajn. Všechno to jsou spřátelený party a my bychom to tak rádi drželi dál. Pokud hrajeme my, ať hrajou s námi.

Na čem právě sám pracujete, co chystáte s kapelou?
Chystáme pomalinku polehoučku nový písničky, protože Inženýr Magor má už sedm nových hudebních nápadů.
Tak si to musíme nahrát, protože jak se to pozapomíná, nápady se poztrácí. Já na to zkusím postupně dělat texty, alespoň úryvky. Naštěstí je teď deska vydaná půl roku, tak ještě na rok máme klid. Rok a půl až dva do vydání další desky, takže klídeček.