Kliknutím zvětšíteV povolební situaci má zásadní slovo prezident republiky. Do jaké míry komplikuje hospitalizace Miloše Zemana vyjednávání?
Prezident republiky má v tomto období dvě zásadní pravomoci, a to svolání ustavujícího zasedání sněmovny tak, aby začalo nejpozději třicátý den po dni voleb, to znamená 9. listopadu. V ústavě je ale pojistka, že pokud tak z jakéhokoliv důvodu neučiní, sejde se sněmovna sama ve stejný den. Schůzi svolává dosavadní předseda sněmovny, pokud je poslancem. V současnosti je to Radek Vondráček.
Dosluhujícím poslancům končí mandát 21. října, na koho přechází zákonodárná pravomoc v těch zhruba dvou týdnech do ustavení nové sněmovny?
Vzhledem k tomu, že sněmovna nebyla rozpuštěna a konaly se řádné volby, nemůže Senát Poslaneckou sněmovnu nahradit. V mezičase tedy nelze schvalovat zákony. Za běžné situace by bylo možné svolat sněmovnu dříve, ale těch 30 dnů má dva dobré důvody. Tím hlavním je lhůta pro podávání volebních stížností a rozhodování o nich. Druhý je organizační, neboť se musejí vyklidit kanceláře, vyrobit průkazy pro nové poslance atd.
Případné přenesené pravomoci z hlavy státu by vedle premiéra vykonával stávající předseda sněmovny?
To by nemohl, neboť k tomu přenesení je třeba usnesení obou parlamentních komor. Musela by se tedy ještě do 21. října sejít tato sněmovna, což by ale mohlo narazit na stížnost nových poslanců, neboť jejich mandát vzniká zvolením.
Prakticky to tedy znamená, že při hospitalizaci hlavy státu nezbývá nic jiného než čekat do 9. listopadu na schůzi nové sněmovny?Hospitalizace neznamená, že nemůže činit žádná rozhodnutí. Například i na lůžku může svolat zasedání nové sněmovny. A pokud to zdravotní stav dovolí, může také jednat s představiteli politických stran.
Potvrzuje to i fakt, že Miloš Zeman v úterý jmenoval předsedu Krajského soudu v Brně. Své povinnosti je tedy evidentně schopen vykonávat.
Přesně tak. Navíc povolební jednání s předsedy politických stran není přímo jeho povinností vyplývající z Ústavy ČR. Je asi namístě, aby situaci sondoval i na základě osobních rozhovorů, ale nemusí tak činit.
Andrej Babiš zdůraznil, že jeho vláda může podat demisi až po ustavení nové sněmovny. Teprve pak podle ústavních zvyklostí prezident někoho pověří jednáním o vládě. Měl by to být šéf ANO, když pětikoalice má jasnou většinu 108 mandátů?
Prezident republiky by měl přihlédnout k výsledku voleb, a proto by měl hovořit nejen se současným premiérem, ale i s lídrem koalice SPOLU, aby si ujasnil situaci. V prvním pokusu však může jmenovat kohokoliv, třeba předsedu strany, která získala nejvíc mandátů, což je ANO. A čekat, jak to dopadne. Teprve ve druhém pokusu by se mohl přiklonit k tomu, kdo má deklarovanou většinu.
Bylo by to v souladu s duchem ústavy, když je předem jasné, že Andrej Babiš by se svou vládou důvěru nezískal?Argumentovat lze tím, že to se prokáže až hlasováním, které je veřejné a podle jmen. Pro vyslovení důvěry vláda potřebuje nadpoloviční většinu přítomných poslanců. Lze ale tento akt přeskočit, jako to udělal Václav Klaus, když pominul vítěznou ČSSD a hned jmenoval premiérem Petra Nečase, který měl potřebnou většinu ve sněmovně. To je vždy na uvážení prezidenta republiky.
Druhým pokusem by už měl být pověřen vždy ten, kdo má podporu více než 101 poslanců?
Pokud by to nebylo v prvním pokusu, tak v druhém už určitě. Jinak by to bylo v rozporu s tím, jak je konstruovaná Ústava ČR. Prezident sice jmenuje vládu, ale ta je odpovědná sněmovně a musí mít její důvěru.
Za jakých okolností by mohly obě parlamentní komory rozhodnout o předání prezidentských pravomocí?
První podmínka je, že prezident republiky nemůže ze závažných důvodů dočasně vykonávat své pravomoci, které mu jsou svěřeny ústavou a zákony. Druhá je shodné usnesení sněmovny a Senátu nadpoloviční většinou přítomných poslanců a senátorů. Musí to být založeno na nějakém skutkovém stavu.
Kdo o něm rozhodne? Lékaři?
V takovém případě by neplatilo, že prezident musí dát souhlas se zveřejněním svého zdravotního stavu. Byl by tu střet práva na ochranu osobních údajů před neoprávněným zveřejňováním a veřejného zájmu na informaci o jeho zdravotním stavu. Obě komory by měly příslušnou nemocnici požádat, aby jim poskytla orientační zdravotní zprávu a mohly by vyslechnout jako svědky i ošetřující lékaře. Pak by teprve rozhodly. Neměly by tak činit na základě spekulací, neboť prezident může jejich usnesení napadnout u Ústavního soudu.
Kdyby mu do vymezené lhůty patnácti dnů dal za pravdu, všechny učiněné kroky premiéra a předsedy sněmovny podle článku 66 Ústavy ČR by byly anulovány?
Nikoliv, ty by zůstaly v platnosti, jak je výslovně uvedeno v zákoně o Ústavním soudu. Prezident by se ale hned ujal výkonu úřadu v plném rozsahu. Zdůrazňuji, že nejde o zbavení funkce, ale jen o dočasné přenesení výkonu pravomocí na jiné ústavní činitele.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil se z pověření stran zastoupených v organizačním výboru horní komory obrátil na vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře s žádostí o sdělení, jaké jsou prognózy vývoje zdravotního stavu Miloše Zemana. Měl by mu kancléř vyhovět?
Myslím, že ne. Patří to do režimu, který upravuje zákon o jednacím řádu Senátu. Ten dává každému senátorovi možnost obracet se na vedoucí správních úřadů, aby mu poskytli informace, které potřebuje k výkonu svého mandátu. Ti je ale nemohou vydat, pokud jde o utajované skutečnosti nebo režim mlčenlivosti, což se v daném případě vztahuje na zdravotní stav. Sám vedoucí kanceláře by potřeboval souhlas prezidenta republiky, aby takovouto informaci předal. Navíc se nezdá, že je k tomu věcně důvod, neboť z hlediska jmenování vlády tu není nebezpečí z prodlení.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
