Český hydrometeorologický ústav dlouhodobé předpovědi nevydává. „Ve střední Evropě neexistuje žádný jev, jako je El Niño, který by zde ovlivňoval počasí a takovou předpověď umožnil,“ upozorňují odborníci z ČHMÚ.

Příslib pro milovníky teplého počasí

Stejný názor zastávají i meteorologové ze Severe Weather Europe. „Žádný systém dlouhodobé předpovědi nelze nikdy nazvat spolehlivým. Je to proto, že se díváme pouze na trendy a na to, jak se počasí vyvíjí ve velkém měřítku a v delších obdobích,“ uvedli na svém webu.

Upozornili však, že nyní, v polovině května, se nad Velkou Británií, Irskem a západní Skandinávií nachází silnější oblast vysokého tlaku, a to by mohlo mít vliv na letní počasí v Evropě.

Počasí a živá příroda v květnu:

Zdroj: Youtube

„Při bližším pohledu na Evropu jsou povrchové teploty na většině kontinentu vyšší než obvykle. Nad střední Evropou se pod vlivem blokovacího systému předpovídá silnější teplá anomálie,“ napsal 15. května Severe Weather Europe.

Také meteoroložka Dagmar Honsová zdůraznila, že na podrobnější předpověď pro letošní prázdniny je zatím brzy, přesto se i ona přiklání k tomu, že léto bude velmi teplé. „První sezonní výhledy počasí na léto zatím potěší milovníky vysokých teplot - letní měsíce by měly být teplotně nadprůměrné a největší odchylku zatím hlásí červenec,“ sdělila Deníku.

Kvetoucí stromy. Ilustrační snímek
Jaro je podivné, zoufají si čeští sadaři. Letošní úrodu ovoce vidí bledě

Připomněla, že poslední léto bez tropických teplot bylo na českém území zaznamenáno v roce 1940 a v posledních letech počet tropických dnů v létě narůstá. Na množství tropických dnů od června do srpna byly v posledních letech bohaté zejména roky 2018 a 2015, například na meteorologické stanici Praha-Ruzyně jich bylo dvaadvacet.

Tropy i déšť

Dagmar Honsová však upozornila, že letní měsíce v Česku s průměrnou teplotou 16,9 stupňů Celsia sice patří mezi ty nejteplejší, zároveň ale také mezi ty nejdeštivější. Průměrné srážkové úhrny v letech 1981 až 2010 dosáhly 82 milimetrů.


Nahrává se anketa ...

Server Počasí 1 predikuje, že v červnu by se teploty mohly pohybovat od nejnižších 12 do maximálních 22 stupňů Celsia a dá se očekávat osm až patnáct deštivých dnů. V červenci se očekávají teploty od 14 až do 25 stupňů a propršet by mělo zhruba stejně dní jako v červnu. V srpnu by deště mělo výrazně ubýt – pršet by mělo jen tři až osm dnů, ale teploty se budou zřejmě pohybovat ve stejném rozmezí jako v červenci.

Loňské léto v pražském Klementinu se stalo pátým nejteplejším od roku 1775, odkdy se počasí na této nejstarší stanici v Česku nepřetržitě sleduje. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém webu. Červen s průměrnou teplotou 22,3 stupně Celsia se stal pátým nejteplejším za posledních 248 let. Červenec byl o něco chladnější, měsíční teplota činila v průměru rovných 22 stupňů, přesto patří mezi deset procent nejteplejších červenců za dosavadní měření. Srpen, kdy byla průměrná teplota stejná jako v červnu, se umístil na osmém místě historické tabulky.

Podle některých zdrojů se vysoké teploty očekávají zejména první týden v červenci, kdy by mohly překročit třicítku a dokonce se vyšplhat až na 35 stupňů Celsia. Dny s tropickými teplotami se dají očekávat i v dalších dekádách měsíce. Pršet by mělo hlavně na konci první a třetí dekády července.

Teplý Pacifik je daleko

V této chvíli jsou však všechny tyto předpovědi spíše ve fázi odhadů. „V některých oblastech světa je možné z různých indikátorů usuzovat na charakter následujícího období. Například v Austrálii lze z toho, zda je v Tichém oceánu fáze El Niño nebo La Niña předpovídat, jestli bude zdejší léto oproti normálu spíše deštivé, což způsobuje La Niña, nebo suché, což je důsledek El Niña,“ vysvětluje Dagmar Honsová.

Životní prostředí. Ilustrační snímek
Předpověď počasí na následující pětiletku? Už se bude jen oteplovat

Podle ní však ve střední Evropě žádnou takovou závislost počasí mezi jednotlivými roky neznáme. „Česko je od Tichého oceánu, kam El Niño přináší nadprůměrné teploty, přece jen vzdálené a jeho přímý vliv na počasí u nás prokázán není,“ podotýká meteoroložka.

Něco málo by nám možná mohlo napovědět skutečně dlouhodobé sledování počasí, které po staletí prováděli naši předkové. Jeho výsledky sice nezakreslili do grafů a meteorologických map, ale namísto toho nám zde zanechali pranostiky, které už nejednou prokázaly, že zůstávají v platnosti.

Asi neznámější letní pranostikou zůstává déšť na svatého Medarda, který prý může trvat až čtyřicet dní.

Jaké bude léto?

Jsou-li májové hřiby červivé, bude suché léto.

Máj-li déšť nedá, červen se předá.

Na mokrý květen přichází suchý červen.

Na Urbana (25. května) pěkný, teplý den - bude suchý červenec i srpen.

Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

Medardova kápě (8. června) čtyřicet dní kape.

Prší-li na svatého Gervase a Protaze (19. června), po čtyčicet dní se deštivé počasí ukáže.

Prší-li na Ladislava (27. června) déšť po sedm neděl trvá.

Zdroj: Pranostika.cz