Kliknutím zvětšíteNedostatek žen v české vědě není novinkou, problém se ale výrazně nelepší. V nedávné době zveřejnil Evropský statistický úřad (Eurostat) výstup, ze kterého vyplývá, že se mezi lety 2010 a 2020 počet žen v tuzemské vědě snížil o 1,6 procenta. Společně se Slovenskem jsme zaznamenali největší pokles z celého společenství. Ani kratší časové srovnání nepřináší lepší výsledek.
„V roce 2020 bylo v EU zaměstnáno 73 milionů lidí ve vědě, z toho 37,5 milionu žen a 35,5 milionů mužů. Ve dvou třetinách členských států tvoří většinu lidí pracujících ve vědě ženy. Pouze v Rakousku, Nizozemí, Lucembursku, Itálii, Maltě a Česku by jejich podíl menší, než padesát procent,“ vypočítává Eurostat.
Českých vědkyň je přibližně 47 procent z celkového množství vědců, nejvíce pracují v lékařských oborech, sociálních, humanitních a zemědělských vědách. Podle Národní kontaktního centra-gender a věda je nejmenší zastoupení žen v technických a přírodních vědách. V roce 2017 tvořily jen 17 procent pracujících vědců v tomto odvětví.
Vědkyně navíc vůbec nenacházejí pozice v soukromém sektoru, pracuje jich tu pouze třinácti procent. Příznivější stav panuje ve státních organizacích a na vysokých školách. „V akademickém sektoru to je 35 procent žen a ve státním, kam spadá i Akademie věd ČR, to je 48 procent. Zároveň je třeba zdůraznit, že vyrovnané zastoupení žen a mužů automaticky neznamená kvalitní pracovní podmínky,“ vypočítává Hana Tenglerová z Národního kontaktního centra – gender a věda.
Proč není ve vědě více žen? Důvodů je několik
Malé počty přitom nemají příčinu v tom, že by ženy na vědeckou kariéru neměly vzdělání. Doktorský titul má třikrát více, než kolik jich v soukromém sektoru pracuje. Dokládá to zpráva Evropské komise She figures, která vychází každé tři roky, naposledy zatím v roce 2018.
„Na úrovni evropské osmadvacítky ženy v roce 2016 reprezentovaly 47,9 procenta doktorandů-absolventů. Na státních úrovních se zastoupení žen pohybuje ve dvou třetinách států mezi 45 až 55 procenty. Nejmenší zastoupení mají ženy v Lucembursku, Maltě, Rakousku a České republice,“ vyjmenovává situační zpráva She figures. Podíl žen na doktorských promocí byl v České republice 42,7 procenta.
Důvodů, proč ženy do vědeckého světa u nás nepronikají je několik. Hlavní roli ale zřejmě hraje obtížné skloubení role matky. „Velkým problémem bývá pro ženy rodičovství, rozšířená představa ženy jako primární pečovatelky a nízké zapojení mužů do výchovy. Dále pak dlouhá rodičovská dovolená jako norma nebo nedostatek dostupných služeb péče o děti,“ doplňuje Tenglerová. Rodičovská dovolená může v ČR trvat až čtyři roky, nejdéle napříč Evropskou unií. Oproti tomu například Islanďankám stát vyplácí rodičovský příspěvek pouze 26 týdnů.
Nicméně existují i příznivější statistiky. Podle dat Českého statistického úřadu narůstá počet žen, které chtějí pracovně být vlastní paní a daří se jim to. Zatímco v roce 1993 bylo žen podnikatelek 95 tisíc, v roce 2019 už to bylo 227 tisíc. Stoupl i počet žen, které dávají práci jiným lidem. V roce 1992 bylo žen -zaměstnavatelů necelých 29 tisíc, v roce 2019 to už bylo 42 tisíc.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
