"Maximum (Lyrid) je předpovězeno na 22. dubna v 15 hodin středoevropského letního času, tedy ještě za bílého dne. Naštěstí ale Lyridy patří mezi roje, které nemají maximum příliš ostré, a tak zvýšení jeho aktivity lze sledovat i několik hodin před maximem či po něm," uvedl Horálek.

Letos nejvhodnější bude vyhlížet Lyridy ve čtvrtek 22. a pátek 23. dubna vždy mezi 2. a 5 hodinou ranní, doplnil. Podle Horálka nastanou výrazně lepší podmínky pro pozorování až v roce 2023. Astronom také připomněl, že meteory by lidé měli pozorovat daleko od světelného znečištění, nejlépe v horách.

Lyridy jsou způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Název odkazuje k souhvězdí Lyry, z něhož meteory zdánlivě vylétají.

Lyridy a po nich superúplněk

První zprávy o Lyridách podle Horálka pocházejí z roku 1863, kdy si roj astronomové spojili s s kometou C/1861 G1 (Thatcher). "Právě návrat komety v roce 1861 a následné mimořádné zvýšení aktivity roje Lyridy o dva roky později donutily astronomy zapátrat po dalších pozorováních tohoto roje v minulosti. Ukázalo se, že velmi výrazný projev Lyrid se odehrál už v roce 1803, historicky nejdřívější pozorování pochází dokonce už z 23. března 687 před naším letopočtem," popsal Horálek s tím, že se odehrálo v Číně.

To podle astronoma činí z Lyrid nejdéle zaznamenaný roj v dějinách. "Samotná kometa se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 let, znovu se jejího návratu dočkají až další generace v roce 2283," podotkl.

Následující týden přinese podle Horálka další zajímavý úkaz. "V úterý 27. dubna v 5:33 středoevropského času nastane lidově zvaný superúplněk," uvedl. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíže. Je pak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. Podruhé tento jev letos bude 26. května.