Kliknutím zvětšíteAčkoli o molekulární stavbě Marsu víme stále málo, svědčí některé indicie o tom, že před miliardami let přece jen existoval na této planetě život. Potvrzuje to nový výzkum marťanských organických molekul.
Nalezené molekuly extrahovalo robotické vozítko Curiosity z bahenní části kráteru Gale, konkrétně z tzv. formace Murray. Studie informující o sběru vzorků byla publikována v roce 2018. První experimenty s odebranou hmotou pak odhalily řadu molekul, včetně skupiny aromatických sloučenin zvaných thiofeny.
Z mrtvých rostlin či mikroorganismů
Tyto organické sloučeniny se na Zemi nacházejí na různých zajímavých místech: například v ropě, v níž vznikají ze stlačených a přehřátých mrtvých organismů, jako jsou řasy či zooplankton tvořený mikroskopickými živočichy, nebo v uhlí, kde jsou jejich původním zdrojem slisované a přehřáté mrtvé rostliny.
Vědci se zatím přiklánějí převážně k názoru, že tyto sloučeniny vznikají abioticky, tedy fyzikálním a nikoli biologickým procesem. Konkrétně reakcí síry s organickými uhlovodíky při teplotách vyšších než 120 °C, nazývané termochemickou redukcí síranů.
Ale byť proces jejich vzniku biologický není, "vstupní materiál" k tomuto procesu, tedy uhlovodíky a síra, biologický původ mít mohou. To je samozřejmě věc, která vědce zaujala, takže se rozhodli prozkoumat, jak se vlastně thiofeny mohly na Marsu vytvořit.
Na Marsu je mohly zanést meteority…
"Identifikovali jsme několik biologických způsobů, které mohly vést na Rudé planetě ke vzniku thiofenů a jeví se pravděpodobnější než chemická cesta, ale stále nám ještě schází definitivní důkaz," řekl podle serveru Science Alert astrobiolog Dirk Schulze-Makuch z Washingtonské státní univerzity.
"Pokud najdete thiofeny na Zemi, tak většinou není důvod o jejich biologickém původu pochybovat, ale na Marsu musí být průkaznost pochopitelně o něco vyšší," dodal.
Podle Science Alert se thiofeny mohly dostat na Mars celou řadou způsobů, aniž by to vyžadovalo existenci života. Například je tam mohly zanést dopadnuvší meteority, popřípadě mohly vzniknout při jejich dopadu. Tuto teorii podporuje fakt, že i v meteoritech se thiofeny našly.
Teplo potřebné pro jejich vznik také mohly vytvořit geologické procesy, zejména v době, kdy byl Mars vulkanicky aktivní. Přičemž sopečná činnost samozřejmě produkuje i síru.
Také ale mohly žít na Marsu kolonie bakterií
Na marťanských thiofenech je však zajímavá ještě jedna věc: výše popsané procesy vyžadují, aby síra byla tzv. nukleofilní, tedy aby její atomy poskytovaly v chemické reakci své elektrony nějakému reakčnímu partnerovi, čímž by vznikla chemická vazba. Ale většina síry na Marsu se vyskytuje jen v podobě nenukleofilních síranů.
Je nějaká možnost, jak se u marťanských síranů, neschopných chemické vazby, mohla přece jen taková schopnost vyvinout? Je: říká se jí biologická redukce síranů. Jde o to, že některé bakterie dokážou syntetizovat thiofeny. Tuto pozoruhodnou schopnost mají mimochodem také bílé lanýže, jimž thiofeny dávají jejich specifickou vůni. Ty se ale na Marsu asi opravdu čekat nedají.
Je tedy možné, že když byl Mars teplejším a vlhčím místem ve vesmíru, než je dnes, tedy asi před třemi miliardami let, existovaly na této planetě bakteriální kolonie a produkovaly thiofeny. K tomu může dojít i při teplotách pod nulou. Poté, co Mars vyschl, zůstaly tam thiofeny, jež po mnoha a mnoha lety vydolovalo vozítko Curiosity.
Jistota? Až se astronaut na Marsu podívá do mikroskopu
Vzorek, který Curiosity odebralo, byl bohužel poněkud poškozen analytickou technikou, jíž tento robot disponuje. Curiosity analyzuje vzorky tzv. pyrolýzou, při níž je zahřeje na více než 500 °C. Ne vše tuto analýzu přečká bez úhony.
V červenci by ale mělo k Rudé planetě zamířit nové vozítko, pojmenované podle slavné anglické biofyzičky a chemičky Rosalind Franklin, které bude mít na palubě daleko méně destruktivní nástroj. Je tedy naděje, že dostane-li se rovněž k thiofenům, při analýze je nepoškodí.
Vědci doufají, že novému vozítku se podaří objevit také izotopy uhlíku a síry. Živé organismy upřednostňují při své existenci izotopy lehkých prvků, takže najdou-li se jejich stopy v thiofenech, mohlo by to znamenat další indicii svědčící o biologických procesech.
Jistotu o životu na Marsu však bohužel nebudeme mít nejspíš ani tak. "Myslím, že opravdový důkaz bude vyžadovat, abychom na Mars skutečně poslali lidskou posádku. Když si tam astronaut na místě prohlédne vzorky pod mikroskopem a uvidí pohybující se mikroby, pak to konečně budeme vědět s určitostí," uzavírá Schulze-Makuch.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
