Zatímco 1. března, kdy začíná meteorologické jaro, ještě zpravidla vládne zima. S příchodem astronomického jara, které nastává o tři týdny později, však už většinou bývá jasné, že se příroda konečně probouzí ze zimního spánku.

Astronomické jaro přichází v okamžiku jarní rovnodennosti, když střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem a Slunce vstoupí do znamení Berana. Den a noc jsou stejně dlouhé.

Jarní rovnodennost - vítězství světla nad temnotou:

Zdroj: Youtube

„Jarní rovnodennost letos nastane 20. března ve 22 hodin 24 minut SEČ, kdy se Slunce dostane do průsečíku ekliptiky a nebeského rovníku a vstoupí do znamení Berana,“ uvedl Luděk Dlabola z Hvězdárny a planetária Hradec Králové. Od této chvíle se Slunce vrací na severní polokouli a den se prodlužuje až do červnového letního slunovratu, kdy bude dvakrát delší než noc. V té chvíli astronomické jaro skončí.

Keltský telegraf si získává čím dál větší oblibu u lidí.
Keltský telegraf vyšle své signály už podesáté

Učebnicovou větu „den a noc jsou o rovnodennosti stejně dlouhé“ lze však astronomicky zpřesnit. „Protože sluneční kotouč má úhlový průměr přes půl stupně a v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních paprsků, setrvá Slunce na naší obloze v den rovnodennosti 12 hodin a 10 minut, zatímco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem,“ upozorňují pracovníci Astronomického ústavu AV ČR.

V den rovnodennosti Slunce osvěcuje severní a jižní pól, na nichž se tak střídají polární den a noc.

Učebnice už neplatí

První jarní den nemusí nastat jen 21. března, jak bývá uváděno v učebnicích, ale často nastává o den dříve, tedy 20. března.

První jarní den
V 21. století jsme se s prvním jarním dnem 21. března naposledy setkali v roce 2011. V roce 2048 se přenese první jarní den dokonce už na 19. březen a ke konci 21. století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často.

Zdroj: Astronomický ústav AV ČR

„Na počátku 20. století začínalo astronomické jaro výhradně 21. března. Už v roce 1920 se však poprvé objevuje datum 20. března, poté se toto datum v seznamu začíná vyskytovat stále častěji a dnes již výrazně převažuje. Tak to bude pokračovat i v budoucnu,“ píše na svém webu Astronomický ústav.

Za změnu data mohou přestupné roky. Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5 hodin a 49 minut.

Zařazením přestupného roku se okamžik jarní rovnodennosti „předběhne“ o 18 hodin a 11 minut. 

Rychlý východ, rychlý západ

V období rovnodennosti, pokud je hezké počasí, si můžeme všimnout i další zajímavosti. Je známo, že slunce tento den vychází a zapadá přesně na východu a západu, ale už se moc neví, že vychází i zapadá výrazně rychleji. Naopak nejpomalejší západy a východy slunce se vyskytují v období slunovratu. Jak je to možné?

Rovnodennost u Babyloňanů
Starověcí Babyloňané už stovky let před naším letopočtem uměli sledovat čas a určovat rovnodennost pomocí gnómonu, tedy tyče zaražené kolmo do země a jejího stínu. U většiny dnů v roce kreslí stín hyperbolu, ale když se blíží den rovnodennosti, zakřivení ramen hyperboly se zmenšuje, až se v den rovnodennosti změní v přímku, protože slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě.

Zdroj: Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

„Je to proto, že při každé rovnodennosti slunce vychází na východě a zapadá na západě. To znamená, že v den rovnodennosti zapadá slunce za horizont pod svým nejstrmějším možným úhlem,“ vysvětluje Bruce McClure na webu Earth Sky.

O slunovratu je podle něj situace zcela opačná, protože slunce klesá nejseverněji nebo nejjižněji od západu. „Čím dále slunce zapadá od západu podél obzoru, tím mělčí je úhel zapadajícího slunce, a to znamená delší trvání západu slunce o slunovratech,“ uvádí Bruce McClure.

Například na 40. stupni severní šířky, tedy třeba v části Španělska nebo v Pekingu, se v den rovnodennosti slunce ponoří za obzor za dvě a tři čtvrtě minuty, v den slunovratu to trvá tři a čtvrt minuty.

Keltský telegraf i mystika v katedrále

Jarní rovnodennost, která symbolizuje začátek jara a nového života, znali a uctívali naši předkové už od pradávna. Řada jejich rituálů žije dodnes a lidé, kteří usilují o sepětí s přírodou či historií, se k nim rádi vracejí.

Nejproslulejší oslava se koná v anglickém Stonehenge. Lidé z celého světa, novodobí keltští druidové, mystici a samozřejmě spousty turistů se zde scházejí, přemítají, tančí, bubnují a těší se na východ slunce nad slavným megalitickým monumentem.

Rovnodennost - rituály v anglickém Stonehenge:

Zdroj: Youtube

V Čechách je oblíbenou akcí Keltský telegraf – světelné signály vysílané v období jarní rovnodennosti z hor a kopců, které propojují lidi v regionech. Letos se akce uskuteční 25. března a ohně nebo jiná světla se objeví zhruba na 150 kopcích.

„Navazuje se tak na pradávnou techniku využívající ohňů k přenosu zpráv z kopce na kopec,” uvádějí pořadatelé na webu Keltský telegraf.

Stonehenge
Stonehenge nemusel být rituálním místem. Vědec přišel se zajímavou studií

Světla se rozžíhají například v severních Čechách na Lovoši, Radobýlu, Hazmburku či Milešovce, na moravské Velké Javořině a dalších horách Bílých Karpat, v Krkonoších, Krušných horách, na Šumavě a řadě dalších míst.

„Tímto telegrafem si naši předkové, a tedy i Keltové, předávali zprávy. Z kopce na kopec si dávali světelnými, nebo kouřovými signály znamení o nebezpečí. Často naše území ohrožovali nájezdníci z východu. Proto světelný signál obvykle putoval z východu na západ,“ řekl loni Deníku Karel Jírovec z Křemže.

Kvůli velmi mystickému zážitku se scházejí lidé v sedlecké katedrále na Kutnohorsku. Nejstarší katedrála v České republice je stejně jako mnoho jiných sakrálních staveb orientována vstupem na západ a hlavním oltářem na východ.

V období rovnodennosti paprsek zapadajícího slunce ozařuje oltář sedlecké katedrály.V období rovnodennosti paprsek zapadajícího slunce ozařuje oltář sedlecké katedrályZdroj: Deník/Michal Bílek

„Stavitelé katedrály ve 13. století velmi přesně určili osu západu slunce k půdorysu stavby a uzpůsobili vystavění sedleckého chrámu tak, aby při západu slunce ve dnech jarní a podzimní rovnodennosti dopadal paprsek zapadajícího slunce největším oknem v západním průčelí katedrály přímo na symbolické srdce sakrální stavby, na hlavní oltář,“ píše web Kutná Hora.

Tvrdohlavý Beran si hledá místo

Jarní rovnodennost sledují nejen astronomové, ale také astrologové a okultisté všeho druhu. „Jarní rovnodennost má velký význam v astrologii – dalo by se říct, že je to dokonce nejdůležitější ze všech dnů v roce. O jarní rovnodennosti totiž Slunce prochází takzvaným „jarním bodem“, který je považován za počátek zvěrokruhu,“ vysvětluje web Astrohled.

S pozitivní a čistou myslí zvládnete všechny překážky, které vám nový rok přinese.
Šťastný rok 2023 jen pro vyvolené. Horoskop uvádí, koho se to týká

Podle něj se Slunce přesunuje ze znamení Ryb, které je ve zvěrokruhu poslední, do znamení Berana, které je naopak první. „Beran se svou energií, průbojností a tvrdohlavostí symbolizuje malé dítě, které se teprve nedávno narodilo a hledá si s patřičným důrazem své místo ve světě. Naproti tomu Ryby, které uzavírají zvěrokruh, mají vyzařování podobné moudrému stáří, když člověk díky mnoha věcem, které v životě zažil, oplývá zkušenostmi, intuicí a schopností vcítit se do lidí – chybí mu však ta mladistvá energie, kterou má Beran,“ píše web.

Čas na plány a rituály

Připomíná, že pro lidi, kteří se věnují přírodní magii, je jarní rovnodennost časem oslav a tajuplných rituálů, jejichž účelem je očista ode všeho špatného a přivítání nových začátků, do kterých je potřeba vkročit co nejúspěšněji.

Magický význam má i starobylý, ale dodnes velmi oblíbený rituál vynášení Morany – figuríny symbolizující nejen zimu, ale také vše staré a špatné. Proto se Morana vynese ze vsi, zapálí a hodí do vody, aby odplavala pryč.

Jarní rovnodennost je podle astrologů speciální den přímo stvořený pro rituály. Sérii rituálů doporučuje například web Wemoon.ws. A klidně je mohou provozovat i ti, kteří na magii vůbec nevěří, neboť všechny jsou velmi prospěšné.

Vstaňte brzy z postele, abyste zahlédli vycházející slunce nad obzorem. Probuďte své tělo i mysl do nového dne sluncem.
Postavte a zapalte táborák. Oheň je součástí oslav národů na celém světě. Je skvělý čas shromáždit své blízké, stanovit si nové cíle a svěřit je plamenům.
Jarní úklid. Úklid v tento den vás nabije energií. Otevřete okna, pusťte hudbu a odstraňte prach i stagnaci zimních měsíců.
Plánujte. Jarní rovnodennost je obdobím rovnováhy a začátků. Zahajte své projekty s rozvahou a čistou hlavou.

Zdroj: Wemoon.ws

Na příchod jara reaguje i náš organismus. Vědci dokázali, že větší dávka denního světla na jaře aktivuje epifýzu mozku. Tato oblast o velikosti hrášku reaguje snížením sekrece melatoninu – tedy hormonu, který reguluje naše denní biologické hodiny a je důležitý pro kontrolu nálady, energetické hladiny, ale hlavně spánku. „Jak se dny prodlužují, hladina melatoninu klesá a my se stáváme aktivnějšími. Naše nadšení a sebevědomí stoupají,“ píše web Zdraví jako vášeň.

Sluneční záření zase ovlivňuje uvolňování hormonu štěstí – serotoninu. A pokud svou pokožku vystavíme slunci, začne se v těle tvořit vitamin D, nezbytná látka pro zdraví kostí a zubů.

Ne všechno je ovšem na jaře tak růžové. Své o tom vědí alergici, jejichž serotoninové štěstí klesá stejně rychle, jak příroda rozkvétá.