Soutěž knihovny o chemickou laboratoř
Kdy: do 12. dubna
Kde: doma ve volném čase
Chomutovská knihovna vyhlásila soutěž pro své dětské čtenáře o chemickou laboratoř Albi. Kdo chce laboratoř získat, musí poslat fotografii ze svého chemického nebo fyzikálního pokusu, například vytvořené krystaly soli, vyčištěného stříbra pomocí alobalu a jedlé sody nebo přírodní indikátor z červeného zelí. Je možné poslat i svůj vlastní experiment. Své fotografie pak účastníci mají vložit se jménem do komentáře pod příspěvek o soutěži na facebooku Chomutovské knihovny. Je možnost také poslat jej na e-mail knihovna@chomutovskaknihovna.cz, a to do pondělí 12. dubna.

Jak husité dobyli Chomutov
Kdy: kdykoliv
Kde: na facebooku Oblastního muzea Chomutov
Inter arma silent musae. To platí za každé války. Byly husitské války v něčem jiné, když se jednalo o náboženský střet? A co to znamenalo pro město Chomutov jako takové? Jak se mu vedlo? Kdo ho vlastnil a co to pro město znamenalo? To jsou otázky, na které hledá odpovědi poslední díl minisérie Oblastního muzea v Chomutově, které se několika videospoty pokouší zájemcům o historii přiblížit 600. výročí dobývaní města husity. Ten lze zhlédnout na facebooku muzea nebo na youtube kanálu. Minisérie chomutovského muzea má celkem čtyři díly.Tehdejší násilné podmanění města se do české historie zapsalo neblaze. Muzeum, až to situace umožní, připomene toto výročí výstavou a akcemi.

Na zaniklý hrad Najštejn
Kdy: po celý rok
Kde: nad údolní nádrží Jirkov
Skromné pozůstatky hradu Najštejn jsou na vysokém skalním ostrohu nad údolní nádrží Jirkov. Hrad byl pravděpodobně založen v polovině 13. století Jindřichem z Alamsdorfu, majitelem nedalekého panství Březenec. Již ve 14. století byl hrad opuštěn. Jádro tvořila nevelká oválná plošina s menší budovou. Okolo plošiny je příkop a val. K zaniklému hradu se nejlépe dostaneme z autobusové zastávky Blatno – Květnov, odkud vede polní a pak lesní cesta. Ta ale není na mapě KČT zakreslena.

Někdejší Hrádek Hausberg
Kdy: celoročně přístupné
Kde: Zámecký vrch nad Bezručovým údolím
Nepatrné náznaky terénních valů vybíhají do Bezručova údolí nad Chomutovem u Hrádečné. Bergrutsch je zastaralý pomístní název polohy. Lze usuzovat, že se jednalo o opevnění spjaté s důležitou dálkovou komunikací vedoucí z Chomutova přes Blatno do Saska. Celková podoba lokality ukazuje na středověký původ. S vazbou na dálkovou komunikaci to mohl být kontrolní bod na této cestě. Bohužel se nedochovaly žádné písemné zmínky. Do literatury lokalitu uvedl Jaroslav Pachner a navrhl ji označovat jako Hausberk II. Nebyly zde nalezeny žádné archeologické nálezy. Nejsou zde žádné pozůstatky staveb či jiných objektů. Podle terénních náznaků šlo nejspíše o nedostavěné jednodílné opevnění, které na východní straně vymezuje příkop, před nímž je val. Další mělký příkop odděluje vlastní ukončení ostrožny. Je zde také prohlubeň, vysekaná do rulové skály, dnes zpola zasypaná. Nejsnadnější přístup je z Chomutova po modré turistické značce.

Helenčiny vodopády u Svahové
Kdy: po celý rok
Kde: kousek od rozcestí u obce Svahová
Budete-li hledat na mapě Helenčiny vodopády, zaměřte se na oblast nad Jirkovem u Svahové. Krásný přírodní úkaz na potoku Lužec se nachází kousek od rozcestí. Prochází tudy také cyklostezka. Asi 20 m před dřevěným mostkem stačí sejít na vyšlapanou pěšinku, která vás tam dovede. Vodopád má zhruba 4 metry a pod ním jsou ještě menší peřeje. Na jednom z umělých přívodů z Kachního rybníka je těsně pod silnicí ze Svahové do Malého Háje umělý, přibližně 3 metry vysoký vodopád. Nejhezčí jsou Helenčiny vodopády především na podzim, nebo i v létě, kdy nabízejí příjemné osvěžení.

Eduardova skála u Malého Háje
Kdy: přístupná je celoročně
Kde: u obce Malý Háj v Krušných horách
Eduardova skála (908 m) je vyhlídkový útvar ve tvaru sedící žáby na okraji lesa nad obcí Malý Háj v Krušných horách. Tvoří západní předvrchol Lesenské pláně. Již z dálky dobře viditelný skalní masiv leží přibližně 800 metrů na jihovýchod od malohájského kostela, východně od silnice Malý Háj - Lesná. Na vrcholku skalnaté homole se nachází žulový triangulační sloup. Z vrcholu je poměrně daleký rozhled, zejména na západ. Na jihovýchodě je Medvědí skála, Lesenská pláň, Liščí vrch, na severu Hora Svaté Kateřiny. Na západě jsou jako na dlani osady Malý Háj a Rudolice v Horách, o něco dále Kamenný vrch, údolí Telčského potoka a vzdálenější vrcholy Krušných hor, na jihu pak osada Lesná.

Zřícenina hradu Perštejn
Kdy: po celý rok
Kde: nad obcí Perštejn
Za kolik: zdarma
Proč přijít: Rozsáhlá zřícena hradu je ukrytá v zalesněném skalním ostrohu přibližně jeden kilometr nad obcí Perštejn na svazích Krušných hor. Hrad není odnikud vidět, z obce k němu vede modrá turistická značka. Pozůstatky hradu jsou roztroušeny na rozsáhlém území na vrcholu kopce. Hrad byl založen někdy ve druhé polovině 13. století. Podle německého názvu Borschenstein se soudí, že jeho zakladatelem mohl být Boreš z Rýzmburka, v úvahu připadají ale také páni ze Šumburku.

Stezka pro pěší a cyklisty v Klášterci
Kdy: přístupná celoročně
Kde: v Klášterci nad Ohří
V Klášterci nad Ohří je stezka pro pěší i cyklisty podél Kláštereckého potoka. Navazuje na cyklopark v Královehradecké ulici. Zájemci se tak mohou projít podél potoka a objevovat krásy města a načerpat čerstvý vzduch. Trasa, která začíná u cykloparku, stoupá sídlištěm podél Kláštereckého potoka do Útočiště. Cyklopark vedle hlavního silničního tahu přes město.

Zřícenina hradu Šumburk
Kdy: přístupná celoročně
Kde: nad řekou Ohře, kousek za Kláštercem nad Ohří 
Zřícenina hradu Šumburk se tyčí nad řekou Ohří kousek za Kláštercem nad Ohří, směrem k Ostrovu nad Ohří. Je dobře viditelná ze silnice Chomutov - Karlovy Vary i ze samotného Klášterce nad Ohří. Nabízí vyhlídku na Krušné i Doupovské hory. Mohutný hrad pochází z první poloviny 15. století a jméno nese podle zakladatele Viléma ze Šumburka. Z areálu lázní Evženie v Klášterci vede cesta k němu podél řeky po červené turistické značce. Cesta asi po třech kilometrech turisty dovede přes rekreační obec Kotvina k rozcestí Šumná. Odtud už vede dvoukilometrové stoupání po žluté značce ke zřícenině hradu.

Zřícenina tvrze Pětipsy
Kdy: celoročně, zámek je ale uzavřen a oplocen
Kde: na západním okraji obce Pětipsy 
Zřícenina tvrze, později přestavěné na zámek, nedaleko Nechranické přehrady je upomínkou na rod Pětipeských z Chýš a Egerberga. Chátrající stavba vodní tvrze dnes už nabízí jen obvodové zdi. Zámecký areál má nyní občanské sdružení Via Levamente, které se pokouší o jeho záchranu. Zámek je však uzavřen a oplocen s výstrahou, že se jedná o chráněnou památku a vstup je zakázán. Dvůr je však otevřen. Jeho stav je velmi špatný a patrné jsou dnes spíš pozůstatky původní tvrze. Pozůstatky tvrze leží na západním okraji obce Pětipsy. Najdete je mezi centrem obce a železniční zastávkou Doupovské dráhy.

Rozhledna Maják u Strupčic
Kdy: přístupná celoročně
Kde: nad obcí Strupčice
Rozhledna nad obcí Strupčice na Chomutovsku nabízí zajímavý výhled na Krušné hory a Středohoří, ale také uhelné doly mezi nimi. Stojí totiž na hradě povrchového dolu. Vznikla v roce 2012 jako součást projektu Moře klidu. Celodřevěná konstrukce s celkovou výškou šest metrů a vyhlídkovou plošinou v pěti metrech, na níž vede 25 schodů, vznikla během několika dnů při kurzu Prázdninové školy Lipnice a filmař Martin Ryšavý během stavby natáčel svůj film Na vodě. Stala se první stavbou sdružení Moře klidu na břehu budoucího moře, které má proměnit uhelnou krajinu severní Čech v krajinu přímořskou. Z centra obce Strupčice (ulicí Holešickou) vede značená cesta, též pro cyklisty. Rozhledna bude napojena na nově vznikající cyklostezku Chomutov-Strupčice.


Rozhledna na svatém Vrchu
Kdy: Rozhledna je volně celoročně přístupná
Kde: na Svatém vrchu nebo také Strážišti nad Kadaní 
Kovová rozhledna na Svatém vrchu nebo také Strážišti nad Kadaní nabízí výhled na Doupovské hory a údolí řeky Ohře. Vyhlídková věž stojí na vrcholu od roku 2003. Kopcem vede stezka s naučnými cedulemi o zdejších přírodních zajímavostech. Přístup je od kadaňského Františkánského kláštera na vrchol po žluté turistické značce. Kopec je protkán sítí stezek. Hlavní cesta vás od kláštera dovede k silnici u průmyslové zóny.


Lapidárium zaniklých obcí Vintířov
Kdy: po celý rok
Kde: na návrší nad Vintířovem u poutní kaple Panny Marie Pomocné 
Zapomenutou historii měst a obcí v Doupovských horách, vysídlených v druhé půli 20. století, připomíná v obci Vintířov, na okraji vojenského prostoru, lapidárium. Najdete ho na návrší nad Vintířovem u poutní kaple Panny Marie Pomocné. Lapidárium vzniká úsilím členů občanského sdružení Klub historických památek Radonicka u poutní kaple na Vintířovském vrchu. Ze zaniklých měst a obcí Doupovských hor, které byly vysídleny v 50. letech letech kvůli budování vojenského prostoru Hradiště, sváží kamenné artefakty. Prvním byl žulový pomník Dr. Hanse Kudlicha z roku 1933 od dnes již zaniklé Kudlichovy rozhledny na vrchu Složiště. Neznačená cesta vede od kostela svaté Markéty na vintířovské návsi severně okolo starého a nového zámku lesní cestou, zhruba 1,5 kilometru.